Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Přestat stavět v záplavových oblastech by byla škoda, říkají developeři

31. červenec 2013

Po červnových povodních někdejší ministr zemědělství Petr Bendl (ODS)prohlásil, že je nutné "zamezit dalším výstavbám či přestavbám chat na rodinnédomky v záplavových územích". Jeho prohlášení odborníky pobavilo. V záplavovýchúzemích se totiž navzdory rozporu se stavebním zákonem dál staví, a to i pozkušenostech s ničivými povodněmi v roce 2002. Umožňují to výjimky udělovanéstavebními úřady. Nově se staví třeba podél řeky Berounky, ale i Vltavy a Labe.

"Je všeobecně známo, že v záplavových územích by se nemělo stavět.Přesto kolem našich toků i potůčků jsou rozsáhlé zástavby jak historické, tak inovodobé," konstatuje stavební inženýr Jiří Leitgeb, člen České komoryautorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).

"Pozemkyjsou v těchto lokalitách levné, dají se zasíťovat, problém je postavit v nichdomy tak, aby byly bezpečné. Developeři, kteří tyto pozemky kupují, si dokážouzajistit stavební povolení," doplňuje Jiří Šála, autorizovaný inženýr v oborechenergetické auditorství a pozemní stavby.

O výstavbě v záplavovýchúzemích rozhodují jednotlivé vesnice a města. "Je to na každém stavebním úřadu,který má schválený územní plán, a tyto úřady spadají pod obce," říká mluvčíministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. Bývalý ministr resortu KamilJankovský chtěl právě těmto praktikám zamezit a oddělit stavební úřady od obcí.Zajistit to měl zákon o Nejvyšším stavebním úřadu, jehož schválení je zatím vnedohlednu.

Byla by škoda nestavět na hezkýchmístech

Podle Šály je jediné řešení nestavět na stejném místě."Nechápu chování obcí, které by měly lidem, kteří chtějí postavit dům naohroženém místě, jednoznačně nabídnout jiný pozemek. Výstavba nové budovy můžebýt často levnější než protipovodňová opatření," říká Šála.

"Základemúzemních plánů všech úrovní by mělo být vymezení území, kde se nesmí stavět, bezmožnosti jakékoliv výjimky," zdůrazňuje Leitgeb.

Předseda ČKAIT PavelKřeček upozorňuje na nekvalitní územní plány. "Územní plány se dnes dělajíveřejnou soutěží, ale obce se vždy řídí cenou. Málokteré zastupitelstvo vyberekvalitní projekt," uvádí Křeček.

Realitní makléři se zkušenostmi spůsobením například v povodněmi zasažených lokalitách na Mělnicku jsou aleodlišného názoru. "Přestat stavět v hezkých lokalitách jen proto, že je zdehrozba záplav, by bylo smutné," říká Tomáš Kučera, marketingový ředitel sítěrealitních kanceláří ERA Reality. "Pokud někde v ohrožených lokalitách existuječi vzniká developerský projekt, hlavní úkol developera je z dané lokality udělatlokalitu bezpečnou," dodává Kučera. Podle něj se musí developer postarat oinvestice do protipovodňových opatření buď sám, nebo společně s obcí apřesvědčit kupující o dostatečné ochraně před hrozbou povodní. "To rozhodně neníani jednoduchý, ani levný úkol. Není ale ani nereálný," tvrdíKučera.

Podle dalších podnikatelů v oblasti realit je hloupost omezovatvýstavbu v záplavových územích hlavních měst. "Ať už je to Paříž, Londýn, nebojiné velkoměsto, okolí řeky je tou nejatraktivnější částí města. Úřady musínejprve zajistit bezpečnost tohoto území. I v dalších částech Prahy, napříkladna pětce, jsou stále nebezpečné zóny," uvedl nedávno pro HN Serge Borenstein,spolumajitel developera Karlín Group.

Nedostavěný val vZálezlicích

Protipovodňová opatření jsou podle stavebníhoinženýra Michaela Trnky, vedoucího pražské pobočky ve společnosti Pöyry,politická rozhodnutí. V zásadě existují tři druhy opatření, z nichž dvě jsoupevná - betonové zdi, které ale nejsou příliš estetické, a technickynejjednodušší zemní val. Třetí možností jsou mobilní zábrany, jež jsou v Prazezpravidla hliníkové.

Protipovodňová ochrana je nákladná a u nás seprovádí s podporou státu. Odborníci upozorňují na to, že přípravu a realizaciochrany často blokuje nedosažení dohody o koncepci - zejména o rozsahu území,jež mají být ochráněna, a o míře ochrany. Uskutečnění plánovaných staveb pakzdržují průtahy ve výběrových řízeních při zadávání veřejných zakázek. Nabyrokracii letos doplatila obec Zálezlice na Mělnicku u soutoku Labe a Vltavy.Po povodních v roce 2002 zde spadlo 121 domů. Obec se rozhodla pro vybudováníprotipovodňové hráze, ale se stavbou se kvůli zdlouhavému shánění dotací aarcheologickým pracím začalo až loni a hráz se nestihla před příchodem letošnípovodně dokončit.

Opatření, která škody na domechzmírní

Když už v záplavových územích budovy vznikají,projektanti by se měli držet základních zásad. Svažitý terén pozemku by měl býtzabezpečen proti podemletí, stavby by měly by být co nejkompaktnější, aby budovuproud co nejsnadněji obtékal. Výčet pravidel je dlouhý... Omezit škody je možnéi u budov, které již stojí - tím, že energetická a technologická centra nejsouumístěna v zatopitelné části budovy. Toho se drží luxusní hotel Four Seasons vcentru Prahy, který stojí přímo na břehu Vltavy. Proto již dříve odstěhovalveškeré strojní zařízení ze suterénu hotelu do vyšších pater. V roce 2002, jakpřipomíná Šála, byl řízeně zaplaven. Omezil tím riziko porušení stability aznečištění objektu. Při letošních povodních voda naštěstí v hotelu škodynenapáchala.

Problémy způsobuje i kanalizace, kterou je potřeba upravit.Při přívalových deštích totiž kanalizace nezvládá vodu brát. Podle zkušenostíexpertů jsou pak častým úkazem zaplavené podzemní garáže v nových bytovýchdomech.

V Praze letos překvapily potoky Botič a Rokytka. Druhý jmenovanýzatopil například libeňský bytový projekt River Dock developera Crestyl a dalšíkancelářské budovy, které v bezprostředním okolí staví vedle Crestylu takéspolečnost Metrostav. Ředitel Crestylu Omar Koleilat říká, že situace nebyla takdrastická, jak se zdála na fotografiích. Zaplaveny byly podle něho jen čtyřipřízemní byty bytových domů, které stojí u slepého ramene Vltavy. "Tyto domyjsou navržené tak, aby byly vedle velké vody," tvrdí Koleilat a dodává, žepřípadné hrozby Rokytky a Botiče jsou řešitelné. "Člověk, který chce bydlet uvody, nemůže předpokládat, že tam voda není," říká Koleilat.

Developeřistavějící v Praze budovy v místech, která letos zasáhla velká voda, pozkušenostech z letošního června zvažují vlastní protipovodňová opatření.Možností jsou například samostatné zdi okolo objektů. Stavební inženýr JiříŠvancara však připomíná: "Ochrana není nikdy absolutní a v určitých situacíchnelze ničivé síle povodní zabránit."

AUTOR: Martina Marečková
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.