Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za 0 Kč

Nový zákon by přinesl zdražení tepla

15. červenec 2009

Zdeněk Duba, šéf představenstva teplárenské společnosti Dalkia ČR

Společnost Dalkia, jeden z největších hráčů v domácí energetice, chystá obrovské investice do ekologie. "Abychom vyhověli požadavkům Evropské unie na emise skleníkových plynů, bude nás to stát v příštích letech kolem deseti miliard korun," říká Zdeněk Duba, šéf představenstva Dalkie. Čeští výrobci elektřiny by si mohli náklady na modernizaci technologií kompenzovat tím, že získají zdarma balík emisních povolenek, za něž budou jinak po roce 2013 znečišťovatelé ovzduší ve většině evropských zemí tvrdě platit. Pravidla pro dělení bezplatných povolenek českým firmám nedávno schválila Poslanecká sněmovna formou "přílepku" k novele zákona o spotřební dani. A Duba patří k tvrdým kritikům nové právní normy. Dalkii, stejně jako dalším teplárenským firmám, totiž hrozí, že se k povolenkám zdarma nedostane.

HN: Prohlásil jste, že "povolenkový přílepek" je šitý na míru ČEZ a pro teplárny je nevýhodný. Proč?

Parlament vystartoval se zákonem o povolenkách moc brzo. Sněmovna schválila pravidla, jež ukládají zájemcům o ně, aby měli polovinu investic hotovou do roku 2011. Jenomže my jsme počítali s tím, že je rozložíme do roku 2016. Teď se dokonce podařilo českému předsednictví v Bruselu domluvit možnost oddálení těchto investic až do roku 2019, v některých případech dokonce do roku 2020. Zákon, který prošel sněmovnou, znamená, že nikdo z nás neproinvestuje v termínu dostatečně velkou částku. Takže se se členy Teplárenského sdružení snažíme dosáhnout toho, aby zákon respektoval možnosti teplárenství a stanovil reálnější termíny pro investice. 

HN: Jinými slovy chcete, aby senátoři při schvalování zákona přidali dodatek, který stanoví pro teplárny měkčí pravidla. Je to jediná přijatelná možnost?

V zásadě ano. Ona existuje ještě jedna možnost, že přílepek schválený sněmovnou Senát prostě neschválí a vrátí ho do dolní komory. Jenomže to by bylo špatné řešení - dopadlo by to asi tak, že bezplatné povolenky nebude mít nikdo. Není pravděpodobné, že by se nám podařilo znovu povolenky zdarma prosadit.

HN: Řada odborníků tvrdí, že by bylo lepší, aby výrobci peníze za emise odvedli státu a ten by se o ekologické investice postaral sám. Co je na tom špatného?

Peníze musí investovat ty společnosti, které životnímu prostředí škodí. Kdyby ekologické investice řídil stát, dopadne to jako s programem Zelená úsporám. Ten je zaměřený na zateplování domů nebo podporu biomasy, ale do technologií nedává nic. Princip bezplatných povolenek podmíněných ekologickými investicemi je správný, jen byli poslanci příliš aktivní a stanovili termíny, na kterých by Česká republika prodělala. Kdybychom investice provedli tak rychle, museli bychom je promítnout do ceny tepla a zdražit.

HN: Vy jste nedávno pro HN řekl, že systém, tak jak byl schválen, zvýhodňuje firmu ČEZ. Ale podmínky máte všichni stejné, v čem je zvýhodnění pro ČEZ?

Je řada rozdílů mezi ČEZem a teplárnami. ČEZ obchoduje s elektřinou, prodávanou za tržní ceny. Teplárny vyrábějí teplo, jehož cena je regulovaná. Přitom vyrábíme z uhlí, jehož cena regulovaná není. A když Brusel umožnil prodloužit termíny pro ekologické investice, udělal to z důvodů sociálních a ekonomických. Nemůžeme si dovolit cenové skoky. Je logické, že chceme možnosti delšího časového období využít. 

HN: Jaké investice do ekologie má Dalkia naplánované - co nabízíte za povolenky zdarma?

Chceme v co nejvyšší míře využívat obnovitelné zdroje. Už letos v říjnu uvádíme do provozu nový výkonný kotel na biomasu v Krnově, totéž plánujeme i ve Frýdku-Místku a Přerově. A snažíme se využívat druhotné zdroje, v našem případě koksárenský plyn, vznikající v koksovnách OKK na Ostravsku, a dále důlní plyn. Ve většině tepláren zvyšujeme podíl obnovitelných paliv, spalovaných spolu s uhlím. Kromě toho snižujeme klasickou výrobu elektřiny a zvyšujeme podíl kogenerace - společné výroby tepla a elektřiny, při níž je mnohem efektivnější využití paliva, šetří se ho asi 30 procent.

HN: V České republice se tenčí zásoby hnědého uhlí, což je pořád hlavní surovina pro výrobu tepla. Jak se s tím trendem Dalkia vyrovnává?

My máme určitou výhodu v tom, že většina našich smluv na uhlí je dlouhodobá, jdou do roku 2020 i dál. Bezprostředně nám ztráta paliva nehrozí. Ale snažíme se uhlím šetřit, nahrazujeme ho právě biomasou.

HN: Jsou i jiné cesty?

Na Ostravsku se chystá stavba velké krajské spalovny komunálního odpadu. My odtamtud budeme odebírat veškeré odpadní teplo. Navíc nabízíme, že bychom tuto spalovnu i sami provozovali, Dalkia s tím má zkušenost z Francie, kde naše mateřská společnost provozuje 10 spaloven a pálí ročně 3 miliony tun odpadků.

HN: Dá se uhlí časem úplně nahradit jinými médii?

Biomasou jen částečně. Náhrada plynem by vyžadovala miliardové investice a znamenala by tvrdý dopad do ceny tepla. Takže věřím, že nebudeme tak hloupý stát, abychom odepsali zásoby hnědého uhlí, které máme za těžebními limity v severních Čechách. Budeme se snažit, aby se uhlí rezervovalo především pro teplárenství. 

HN: Zrušení limitů by ale znamenalo vážný zásah do krajiny, na Mostecku by se kvůli tomu musely vystěhovat celé dvě obce. Není jisté, že se vám to podaří prosadit. Co by se pak stalo?

Teplárenství by muselo přecházet na alternativní zdroje, ale lidé těžko budou platit 1100, 1200 korun za gigajoul tepla - což by se bylo stalo, kdyby teplárny musely zahrnout investice nutné k tomuto přechodu do ceny tepla. Zřejmě by došlo k rozpadu teplárenských sítí. Stavěly by se stovky menších plynových kotlíků. Ale u nás je na dálkovém topení závislých 2,5 milionu lidí, často jde o lidi sociálně slabší.

HN: Uhlí ale stejně jednou dojde, takže s jeho náhradou se budete muset vyrovnat tak jako tak.

O to víc je třeba zdroji šetřit. Ale stát na jednu stranu požaduje spalování biomasy, na druhou stranu nedělá nic proti tomu, aby jí byl dostatek. My třeba spalujeme odpadní dřevní štěpku. Ale jestli se bude dál do Rakouska vyvážet ročně 2,6 milionu metrů krychlových dřeva "na stojato", nebudeme schopni ani vyhovět požadavkům ministerstva životního prostředí na spalování biomasy, protože štěpku neseženeme. Kdyby se dřevo exportovalo takto dál, chybělo by nám kolem milionu tun biomasy ročně.

HN: Takže navrhujete regulovat vývoz dřeva?

Je třeba zamyslet se nad vývozem. Ale pak je tu i problém nesmyslných dotací v zemědělství. Zemědělci jsou dotování za to, že uvedou půdu do klidu a nevyužívají ji - a nám chybí biomasa. Nebylo by lepší podpořit dotacemi výrobu energetických plodin, rychle rostoucích dřevin, nebo energetických bylin? A také by se měly stanovit dlouhodoběji dopředu výkupní ceny elektřiny z biomasy, aby firmy mohly tuto výrobu lépe plánovat.

HN: Pěstuje se u nás někde biomasa pro energetiku cíleně, nebo jde jen o teoretickou možnost?

My jsme uvažovali o spolupráci v této oblasti s firmou CE Wood, která se zajímala o pěstování rychle rostoucích japonských topolů, pak z toho ale sešlo. Zkoušeli jsme také ve spolupráci se zemědělci pěstovat šťovík uteuša, což je kříženec anglického šťovíku, který vyšlechtili právě pro výrobu energie na Ukrajině. My jsme nakoupili semena, dodavatel sliboval výnosy 10-15 tun z hektaru, ale u nás bylo méně než pět tun z hektaru, nevyplácelo se to. Pak jsme zkoušeli laskavec. Pěstitel s tím měl problém, navíc se ukázalo, že rostlina obsahuje příliš velký podíl vody, prostě se to také moc neosvědčilo. Takže spíš spoléháme na spalování průmyslových zbytků z mlýnů, z potravinářské výroby a podobně.

HN: Dá se vůbec problém teplárenských surovin řešit pomocí energetických plodin? Osvědčily se někde?

Ale ano, například ve Švédsku se takto s úspěchem pěstuje triticale - speciální hustě seté obilí, určené ke spalování. V USA se zase ve velkém pěstuje laskavec, i když hlavně pro výrobu buničiny. Tohle se ale nedá řešit bez cílených podpor pro zemědělce. I tak těžko někdy budeme u nás schopni z biomasy vyrábět víc než 10 procent energie. A pak je tu ještě jeden háček: do biomasy se v průběhu pěstování vpraví víc energie, než kolik se z ní pak spalováním dostane.

HN: Ale efekt biomasy pro životní prostředí je velký, ne?

On je tu ještě jeden zádrhel. U kotelen na biomasu neexistují limitní normy na emise furanu a dioxinů, což jsou jedy horší než skleníkové plyny. Jsou 70krát jedovatější než kyanid. Normy na ně mají jen průmyslové spalovny. Pokud se u nás budou stavět houfně malé spalovny na biomasu, může se stát, že za chvíli se bude řešit problém jedovatých emisí rozdělováním dalších dotací na úpravu těchto nových kotelen.

HN: Pojďme k jednodušším tématům. Jak se u nás bude v příštím období vyvíjet cena tepla?

Záleží na vývoji cen palivových vstupů, hlavně uhlí a plynu. A také na ceně emisních povolenek. Nepočítám s dramatickým růstem ceny tepla. V příští sezoně se nijak zásadně měnit nebude.

HN: Jak je to možné, když jak plyn, tak uhlí výrazně zlevňují?

V minulém roce šla pro teplárny cena plynu nahoru o 38 procent. Jenomže my jsme v takovém poměru nezdražili. Teď šel plyn dolů o tři procenta, říká se, že by mohl klesnout ještě o šest procent. Cena hnědého uhlí určitě dolů nepůjde. Prostor pro pokles naší ceny vidíte sama.


Co je Dalkia, Komu patří

Společnost Dalkia Česká republika je součástí nadnárodní skupiny Veolia Environnement. Skupina je řízena z Francie, působí ale na všech kontinentech, zaměstnává přes 300 tisíc lidí a loni vytvořila obrat přes 36 miliard eur. Kromě energetiky poskytuje služby ve vodohospodářství, dopravě a v oblasti životního prostředí.

Pozice na trhu

Česká Dalkia patří vedle společností ČEZ a International Power k největším výrobcům elektřiny a tepla v zemi. Její obrat přitom rok od roku roste, loni překročil 10 miliard korun, do roku 2013 má vyrůst o více než polovinu této sumy.

Působnost

Dalkia je nejsilnější v Moravskoslezském kraji, odkud začínala svou expanzi nejprve na střední Moravu. Dnes působí také v Čechách - v Praze, Kolíně, Ústí nad Labem a Mariánských Lázních.

400 MILIONŮ EUR. Tedy asi 10 miliard korun, chce Dalkia vložit do roku 2016 do technologií, které budou vyrábět teplo a elektřinu s nízkými emisemi.


Zdeněk Duba 54

Začínal jako inspektor ve výrobě jaderných zařízení. Dvanáct let pracoval ve firmě ČEZ, zabýval se hlavně jadernou energetikou. Stal se tu členem představenstva, vedl joint-venture firem ČEZ a Westing-house. V roce 2000 se stal šéfem představenstva v Dalkii a poradcem generálního ředitele, kterým je tradičně Francouz. Jedná za firmu s politiky, ministerstvy a úřady, podílí se na obchodních jednáních.

AUTOR: Zuzana Kubátová
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori


 

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.