Uplatní se § 15a odst. 1 zákona o obalech i po účinnosti nařízení („osoby, které
uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, nemusí plnit povinnosti uvedené v § 10 až
15, pokud splňují podmínku, že celkové množství obalů jimi uvedených na trh
nebo do oběhu za kalendářní rok nepřekročí 300 kg a zároveň jejich roční obrat
nepřekročí 25 000 000 Kč“)?
Výjimka podle § 15a zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů
(zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů, není od 12. srpna 2026
aplikovatelná, protože nařízení působí přímo a je z hlediska právní síly nad českým
zákonem. Čl. 45 PPWR stanovuje, že producenti mají rozšířenou odpovědnost
producenta za obal, včetně obalu baleného výrobku, jež dodávají poprvé na území
členského státu, nebo který rozbalí, aniž by byli konečnými uživateli, v rámci systémů
zavedených v souladu s články 8 a 8a směrnice 2008/98/ES a s tímto oddílem. PPWR
následně nestanovuje žádné výjimky z plnění povinností rozšířené odpovědnosti
producenta, ani za pomoci de minimis např. na základě hmotnosti obalů uváděných
na trh. Tuzemská výjimka v § 15a zákona o obalech tak s nařízením není
slučitelná.
Jaké povinnosti musí plnit podnik v roli distributora vůči kontrolním orgánům,
pokud jde o výklad požadavku čl. 19 odst. 6? Musí distributor pro účely kontroly
disponovat specifickými dokumenty k prokázání shody, nebo je toto výhradně
povinností výrobce?
Výrobce vytvoří EU prohlášení o shodě dle přílohy VIII a ujistí odběratele, že povinnosti
jsou splněny. V případě, že kontrolní orgán bude při kontrole distributora požadovat
toto prohlášení výrobce, distributor zpřístupní příslušné dokumenty do deseti dnů od
obdržení žádosti vnitrostátního orgánu (nařízení obdobně pracuje s lhůtou deseti dnů
pro poskytnutí dokumentů v čl. 15 odst. 10, čl. 17 odst. 2 písm. e) a čl. 18 odst. 8).
V jakém jazyce musí být podle čl. 39 odst. 2 PPWR vypracovány technická
dokumentace a EU prohlášení o shodě pro obaly uváděné nebo dodávané na trh
v České republice? Je přípustné předložit dokumentaci v anglickém jazyce?
Technická dokumentace a EU prohlášení o shodě musí být pro kontrolní orgány
dostupné v českém jazyce. Kontrolní orgán může v odůvodněných případech
technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě akceptovat rovněž v anglickém
jazyce.
Technická dokumentace a EU prohlášení o shodě by měly být kontrolními orgány
vyžadovány prioritně v elektronické podobě.
Jak bude výrobce prokazovat, že v souladu s čl. 15 odst. 6 neuvádí své
identifikační údaje přímo na obalu, protože to není možné, a že je proto poskytuje
prostřednictvím QR kódu, jiného nosiče digitálních dat nebo v dokladu
přiloženém k balenému výrobku?
Výrobce si musí připravit dostatečné podklady, které předloží kontrolnímu orgánu.
Především by mělo jít o technické důvody, jakým je charakter a povaha materiálu nebo
velikost obalu. Zároveň však platí, že dle první věty čl. 15 odst. 6 může výrobce bez
jakýchkoliv dalších podmínek uvést v QR kódu či na jiném nosiči údajů požadované
informace.
Je pro kontrolu u plniče/výrobce dostačující, že dodavatel prázdného obalu
poskytl plniči prohlášení o shodě s odkazem na svou dokumentaci (dodavatel si
je vědom povinnosti vést technickou dokumentaci a je schopen ji na požádání
předložit)?
Je toto pro plniče dostačující i ve vztahu k problematice PFAS? Tj. kdy dodavatel
prázdného obalu provedl kritickou analýzu možné kontaminace, kterou
vyhodnotil, a o tomto poskytl plniči částečné prohlášení o shodě (v souladu
s předběžnou metodikou EK)?
Dle přílohy VII výrobce vypracuje technickou dokumentaci. Dokumentace umožňuje
posouzení shody obalu s příslušnými požadavky a obsahuje odpovídající analýzu a
posouzení rizik nedodržení požadavků. Veškerou dokumentaci by tedy měl mít
k dispozici výrobce obalu, prohlášení s odkazem na existující dokumentace u
dodavatele je nedostačující. Nicméně dle čl. 15 odst. 10 platí, že příslušné dokumenty
výrobce zpřístupní do deseti dnů od obdržení žádosti vnitrostátního orgánu.
Z pohledu MŽP by mělo být možné při kontrole akceptovat prostou kopii nebo sken od
dodavatelů obalů.
Musí plnič opět provést posouzení shody a vystavit nové EU prohlášení o shodě
v případě, že prázdnou krabici (která již má prohlášení vystavené
dodavatelem/výrobcem) kompletuje a nalepí na ni štítek?
MŽP se kloní k výkladu, že opětovné posouzení shody a vystavení nového EU
prohlášení o shodě není nutné. Otázka ovšem není dostatečně vyjasněna na úrovni
EU.
Je třeba ve smyslu čl. 15 odst. 6 PPWR výslovně na obalu uvést „výrobce obalu“
„výrobce baleného výrobku“, „dovozce obalu“, případně jiné označení nebo
postačí identifikace daného hospodářského subjektu bez určení jeho role
v distribučním řetězci?
Na obalu nemusí být uvedeno označení „výrobce obalu:“, „výrobce baleného výrobku:“
nebo „dovozce obalu:“, neboť ani čl. 15 odst. 6, ani čl. 18 odst. 3 tuto povinnost
explicitně nestanovují. To platí, pokud je výrobce na obalu uveden a je zároveň i
výrobcem obalu. Upozorňujeme ovšem dále na bod 8.
Na obalu bývá povinně nebo dobrovolně uvedeno více hospodářských subjektů
v různých rolích (např. provozovatel potravinářského podniku, výrobce výrobku,
plnič, distributor nebo dovozce). Musí být výrobce obalu podle čl. 15 odst. 6
PPWR označen samostatně jako „výrobce“, nebo je tato povinnost splněna již
tím, že je hospodářský subjekt, který je výrobcem podle PPWR, na obalu správně
identifikován, byť v jiné roli?
V případě, kdy výrobce produktu není výrobcem obalu a výrobce obalu má z hlediska
označení na základě jiné legislativy jinou roli (např. distributor nebo prodávající) měl
by tento subjekt doplnit svou roli výrobce obalu.
Je s ohledem na skutečnost, že je na obalu historicky uvedeno označení
výrobce, které však nesplňuje všechny náležitosti podle čl. 15, možné
akceptovat toto formálně neúplné označení v přechodném období do 12. 8.
2028?
Navrhujeme zvážit takovou přechodnou toleranci s ohledem na očekávané
změny pravidel označování obalů v letech 2026 až 2028, dosud nepřijatou
harmonizovanou sekundární legislativu, významné investice spojené s
opakovaným přeznačováním obalů a rovněž s ohledem na dosud nevyjasněné
postavení výrobce u privátních značek.
Od 12. 8. 2026 se povinnosti stanovené PPWR uplatňují v plném rozsahu a členské
státy nemohou postupovat v jeho rozporu. Do přijetí adaptační novely zákona
č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), však
nebude možné uvedené neúplné označení sankcionovat. Je nutné ovšem přizpůsobit
označení co nejdříve.
Prodejní obaly jsou identifikovány v souladu s požadavky stanovenými v čl. 15
odst. 5 a 6. Je nutné v případě skupinových obalů, které sdružují již označené
prodejní obalové jednotky, identifikovat také tento skupinový obal?
Ano, označeny musí být všechny obaly, včetně skupinových. Od 12. 8. 2026 platí
povinnosti podle PPWR a není možné na úrovni členského státu postupovat v rozporu.
K sankcím a přístupu kontrolních orgánů viz také bod 9.
Jaký by měl být přístup kontrolních orgánů v případě zjištěného nesouladu
s PPWR?
Dle doporučení (FAQ Komise) by nové povinnosti vyplývající z PPWR od 12. 8. 2026
neměly narušit obchodní toky, dodavatelské řetězce ani dostupnost zboží spotřebitelům. Orgány dozoru nad trhem by měly, spíše než uplatňovat přístup zaměřený na sankce, podporovat odpovědné hospodářské subjekty v dodržování nových pravidel, například „zvyšováním povědomí o povinnostech nebo stanovením nápravných opatření s přiměřenou lhůtou pro nápravu“.
Jak to bude s tzv. Zeleným bodem v kontextu čl. 12 odst. 9 PPWR, bude možný
doprodej obalů?
Od 12. února 2027 může být symbol ZELENÝ BOD (nebo jiný symbol potvrzující
splnění povinností v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce) použit již pouze
jako součást QR kódu nebo jiného standardizovaného otevřeného digitálního
značení. Cílem tohoto opatření je dle Evropské Komise zamezit matení spotřebitelů
ohledně vlastností obalu z hlediska recyklovatelnosti nebo opakované použitelnosti
(spotřebitelé interpretují dle Evropské Komise ZELENÝ BOD jako symbol
recyklovatelnosti / opakované použitelnosti). Označení obalu výrobku známkou
ZELENÝ BOD znamená, že za označený obal byl uhrazen finanční příspěvek
organizaci zajišťující sběr, třídění a recyklaci obalového odpadu.
Organizace PRO Europe, která spravuje ochrannou známku ZELENÝ BOD,
v současnosti pracuje na aktualizované verzi symbolu, jež by splňovala nové
požadavky, a to včetně poskytování informací o třídění spotřebitelům.
Doprodej obalů uvedených na trh před 12. únorem 2027 je dle MŽP možný.
Požadavek čl. 12 odst. 9 PPWR se vztahuje na obaly poprvé uvedené na trh EU po
12. únoru 2027. Obaly uvedené na trh EU před tímto datem tak jsou od požadavku
osvobozeny. Pro jistotu doporučujeme, aby výrobci a dovozci podle PPWR
disponovali prokazatelnou dokumentací o datu uvedení zboží na trh.
Existuje nějaký seznam evropských systémů rozšířené odpovědnosti
producentů či registrů, kde se může producent za účelem plnění povinností
registrovat?
Oficiální seznam na úrovni EU nebyl vytvořen, kontakty na systémy a registry lze
však najít na webové stránce EUNR (European National Registers for Packaging),
neformální platformy sdružující zapojené členské státy a odpovědné orgány za
účelem adaptace PPWR a výměny zkušeností, zejména s ohledem na registry
producentů: https://www.eunr.org/national-members.
Jsou v ČR činní pověření zástupci pro rozšířenou odpovědnost producenta
podle PPWR?
Ano, pověření zástupci pro rozšířenou odpovědnost producenta podle PPWR se
hlásí přímo autorizované obalové společnosti (v rámci plnění za příslušného
producenta či producenty). Je případně možné se informovat u autorizované obalové
společnosti EKO-KOM, a.s., o pověřených zástupcích aktuálně působících v ČR.
