V červnu roku 2021 podaly organizace Arnika, Vsetínské fórum a místní pobočka Českého rybářského svazu ve městě Hustopeče nad Bečvou žádost o uložení nápravných opatření v souladu se zákonem o prevenci ekologické újmy a její nápravě. Žádost podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě souvisela s událostí z 20. září 2020, kdy došlo k úniku velkého množství neznámých látek, což vedlo k otravě a úhynu živých organismů na mnoha kilometrech řeky Bečvy. Tento krok byl zvlášť významný, protože jde o první případ, kdy je využit zmiňovaný zákon pro řešení takového incidentu. 14. července 2023 tuto žádost Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zamítla.
Odůvodnění zamítnutí žádosti podle názoru Arniky bagatelizuje tuto bezprecedentní událost a může vyvolat dojem, že havárie nebyla tak závažná, jak tomu bylo ve skutečnosti. Zároveň odůvodnění zamítnutí žádosti vyvolává otázky, jak kvalitně je napsán samotný zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě.
Za účelem rozhodnutí si Inspekce v rámci správního řízení vyžádala znalecký posudek Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a odborná vyjádření Povodí Moravy, s.p. a Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka. Arnika tyto posudky kritizovala a žádala, aby ČIŽP učinila zásadní kroky k tomu, aby náklady za odstranění rozsáhlých škod nesl skutečný pachatel, a nikoliv Český rybářský svaz nebo stát. To se však nestalo a podle ČIŽP z obdržených dokumentů nevyplynulo, že by v důsledku uvedené havárie došlo k naplnění zákonných znaků vzniku ekologické újmy. Proto ČIŽP také podané žádosti zamítla.
Skutečně nedošlo při katastrofě na Bečvě k ekologické újmě, nebo ji jen není schopna ČIŽP prokázat?
Hlavním problémem, který vyplývá z odůvodnění, je absence informací o chemické látce nebo látkách, které způsobily havárii. Bez této klíčové znalosti je těžké odhadnout skutečné důsledky havárie na životní prostředí. Domníváme se, že havárie zasáhla i další složky životního prostředí, které by si zasloužily pozornost, jako je biotop řeky, na který jsou navázáni další živočichové, jako jsou vodní ptáci a obojživelníci, což však v posudku není dostatečně zohledněno. Také chybí možné posouzení vlivu havárie na kvalitu vod podzemních.
Jedním z klíčových bodů posudku od Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) je tvrzení, že není schopna s jistotou prokázat zhoršení stavu stanovišť některých zvláště chráněných druhů vlivem havárie. Toto tvrzení je podpořeno absencí pravidelného monitoringu u většiny sledovaných druhů. Zde je však problematické, že AOPK přesto tvrdí, že havárie neměla na výskyt druhů vliv a jejich stanoviště nebyla negativně ovlivněna. Takové tvrzení zpochybňuje kvalitu posudku a jeho objektivitu. Nedostatek výsledků analýz uhynulých ryb, které by mohly odhalit způsob a koncentraci látky, která ryby otrávila, také podkopává důvěryhodnost posudků.
Dalším nedostatkem v hodnocení havárie je zvolený čas pro posudek. Termín zjišťování stavu řeky (listopad) není vhodný, protože zjišťování přítomnosti druhů či jejich četnosti může být ovlivněno chováním ryb vzhledem k přicházející zimě. Plnohodnotné vyhodnocení by mělo být provedeno v reprezentativním období nebo během celého roku.
Z dalšího vyjádření Povodí Moravy, které se zabývalo posouzením vlivu havárie na tok Bečvy na chemický a ekologický stav dotčených vodních útvarů povrchových vod, vyplývá, že hodnocení bylo provedeno pouze na základě pravidelného monitoringu, který však není schopen zachytit nárazový výkyv rizikových látek a jejich možného dopadu. Toto tvrzení podporuje potřebu provádět denní měření, zejména v místech s chemickými a průmyslovými provozy, které mohou ohrozit kvalitu vod.
Zároveň se zdá, že ve vyjádřeních a posudcích se pracuje s definicí pojmu "ekologická újma" velmi volně. Důležité je přesně definovat, co tento termín znamená podle zákona a vyjádření či posudky by se měly zaměřit na zkoumání naplnění této definice.
Celkově lze tedy konstatovat, že současné posudky a vyjádření nejsou dostatečně komplexní a objektivní. Zdá se, že nedostatečně zohledňují klíčové aspekty, jako je identifikace způsobující látky havárie, analýza dopadů na životní prostředí a stanoviště chráněných druhů, a neberou v potaz potřebu pravidelného monitoringu ve vhodném čase.
“Z rozhodnutí ČIŽP, a především z jeho odůvodnění máme velmi špatný pocit. Orgány odpovědné za posuzování havárie by měly vylepšit své postupy a poskytnout veřejnosti relevantní a objektivní informace o dopadu této vážné události na životní prostředí.” říká Kamil Repeš, vedoucí kampaně spolku Arnika Řeky bez jedů.
Arnika spolu s dalšími se proti rozhodnutí ČIŽP odvolá a bude také intenzivně komunikovat s Ministerstvem životního prostředí, které připravuje novelu zákona o ekologické újmě, jejímž cílem je odstranit současnou obtížnou aplikovatelnost uvedeného zákona a mimo jiné lépe definovat zákonný pojem „ekologická újma“.
Zdroj: https://arnika.org/cs
Pro víc informací kontaktujte tiskového mluvčího organizace Arnika Luboše Pavloviče (lubos.pavlovic@arnika.org, + 420 606 727 942).
