Trendem posledních let je jednoznačně pokračující miniaturizace elektroniky, která se nově dostává na trh. Váhu meziročně mění až 40 procent výrobků, které společnost REMA Systém sleduje – v některých případech jsou lehčí i o 13 procent. Jenže co je praktické pro koncového zákazníka, to ve svém důsledku přináší komplikace při recyklaci.
Nejen menší, ale i složitější na rozebrání
Miniaturizace totiž automaticky neznamená jen menší rozměry, ale také vyšší náročnost na rozebrání. Aktuálně sbíraná drobná zařízení často bývají pevně zalisovaná, nerozebíratelná a s vestavěnými bateriemi, které nelze snadno oddělit. V jednom drobném přístroji se navíc mnohdy kombinují desítky různých materiálů, od plastů přes slitiny až po nepatrné množství kovů. Oddělit a znovu využít kousky mědi, železa nebo hliníku tak sice vyžaduje náročné technologické postupy, i přesto se ale správně recyklovat vyplatí.
Právě tady totiž dává smysl uvažovat v duchu cirkulární ekonomiky: materiály se díky odbornému zpracování mohou vracet zpátky do oběhu a sloužit jako suroviny pro nové výrobky. Snižuje se tak potřeba stále nových primárních zdrojů a s tím dopady spojené s jejich těžbou a zpracováním, což je šetrnější k planetě i ekonomice.
V elektronice navíc nejde jen o „běžné“ kovy. Kromě mědi, hliníku nebo železa se v ní vyskytují také materiály jako kobalt, nikl nebo lithium. Řada z nich má omezená naleziště a jejich získávání je často spojené s vysokou ekologickou zátěží. Každý jediný kus elektroodpadu, který se dostane ke zpětnému odběru, má proto svůj význam: odborné zpracování nejenže pomůže předejít zbytečným ztrátám surovin, ale dokáže zabránit také únikům látek, které mohou být škodlivé pro životní prostředí.
Kam s drobnou elektronikou?
Přesto právě drobná elektronika opakovaně končí ve směsném odpadu. Na rozdíl od velkých spotřebičů lidé u drobných zařízení často nepřemýšlejí, a bez váhání je vyhazují právě do černých popelnic. Dlouhodobá data dokonce ukazují, že malá elektronika tvoří až půl procenta celkové hmotnosti směsného odpadu – to za rok odpovídá zhruba třem kilogramům elektroodpadu, které se nedostávají k recyklaci.
Možností, jak s vysloužilými zařízeními správně naložit, je přitom hned několik. Snadným řešením je odevzdat je do sběrného dvora nebo speciálních boxů. Využít lidé mohou taky bezplatnou službu Rebalík – drobnou elektroniku od jednoho do patnácti kilogramů stačí jednoduše zabalit, a přes Balíkovnu odeslat k recyklaci. Jednoduchý postup pro odeslání starého elektra je na webu www.rebalik.cz.
I díky všem těmto nástrojům zpětného odběru vysbírala společnost REMA Systém v roce 2024 přes 30 tisíc tun odpadních elektrozařízení. Navzdory výzvám, které s sebou miniaturizace elektroniky přináší, se pak daří do zpětného odběru dostávat i nejmenší zařízení – v této oblasti recyklace REMA Systém meziročně eviduje mírný nárůst.
O společnosti REMA Systém
Hlavními aktivitami společnosti REMA Systém jsou služby zabezpečující zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrických a elektronických zařízení, jde například o pračky, lednice, televizory, počítače, tiskárny, mobilní telefony a další přístroje. Ve spolupráci se společností REMA Battery navíc umožňuje i zpětný odběr odpadních baterií.
Svým klientům REMA Systém nabízí odborné a komplexní řešení na cestě ke splnění legislativních povinností, běžným spotřebitelům pomoc a jednoduché vyřešení starostí s nepotřebnými či vysloužilými elektrospotřebiči. V oblasti ochrany životního prostředí REMA Systém působí od roku 2005, od kdy provozuje systém pro zpětný odběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.
Podrobné informace najdete na adrese www.rema.cloud, informace k projektu Chytrá recyklace naleznete na www.chytrarecyklace.cz.
