Koho se povinnosti týkají?
Vyhláška provádí § 9 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Samotné povinnosti zajistit energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií vycházejí ze zákona. Pro podnikatele jsou rozhodující následující hranice:
| Průměrná roční konečná spotřeba energie za poslední 3 po sobě jdoucí kalendářní roky | Základní povinnost |
|---|---|
| Více než 2 778 MWh, nejvýše 23 611 MWh | Zajistit energetický audit jednou za 4 roky. |
| Více než 23 611 MWh | Zavést a nechat akreditovanou osobou certifikovat systém hospodaření s energií podle příslušné harmonizované normy, v praxi ISO 50001. |
Při posuzování limitů se uplatňují také zákonná pravidla pro zahrnutí spotřeby dalších podnikatelů s příslušnými vlastnickými nebo hlasovacími podíly. Zákon současně stanoví výjimku pro podnikatele, jehož vlastní roční konečná spotřeba energie je nižší než 200 MWh. Povinný audit lze nahradit odpovídajícím zavedeným a akreditovanou osobou certifikovaným systémem hospodaření s energií.
Zvláštní pravidla platí pro veřejný sektor, například obce, kraje, příspěvkové organizace nebo státní a veřejné vysoké školy. U těchto subjektů zákon stanoví povinnost energetického auditu již při překročení průměrné roční konečné spotřeby 500 MWh, přičemž podle výše spotřeby rozlišuje režim auditu a jeho opakování.
Vlastnické vazby mohou ovlivnit vznik povinnosti
Vyhláška upřesňuje způsob zahrnutí údajů podnikatelů při podílu alespoň 50 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech. Posouzení proto nemusí končit u spotřeby jediné společnosti.
Pravidla se vztahují na podnikatele se sídlem nebo místem podnikání v České republice. Zohledňují také situaci, kdy jsou čeští podnikatelé propojeni prostřednictvím zahraničního podnikatele. U firem ve skupinách je proto vhodné před vyhodnocením limitů prověřit vlastnickou strukturu a způsob zahrnutí spotřeb podle § 3 vyhlášky.
Jakou spotřebu zahrnout?
Pro výpočet je podstatná konečná spotřeba energie vymezeného energetického hospodářství. Vyhláška stanoví zejména tato pravidla:
- Nezahrnuje se energie exportovaná mimo hranice energetického hospodářství.
- Nezahrnuje se spotřeba ucelené části energetického hospodářství evidované mimo Českou republiku.
- Přeshraniční doprava se zahrnuje pouze u dopravních prostředků registrovaných nebo evidovaných v České republice.
- Za stanovených podmínek se nemusí zahrnout spotřeba jiné osoby, která užívá spotřebiče zadavatele a má vlastní přímou smlouvu s dodavatelem energie nebo jí zadavatel energii pouze přeúčtovává.
Pro veřejný sektor přitom platí doplňující pravidlo zahrnutí spotřeb osob, které užívají spotřebiče ve vlastnictví zadavatele a v nichž má zadavatel vlastnický podíl větší než 50 %.
Co musí obsahovat energetický audit?
Energetický specialista připravuje ve spolupráci se zadavatelem plán energetického auditu. Výsledná zpráva obsahuje zejména vymezení energetického hospodářství, přehled užití a spotřeby energie, ukazatele energetické náročnosti a vyhodnocení příležitostí ke zlepšení.
Spotřeba se posuzuje v členění na budovy, výrobní procesy a dopravu. Historie spotřeby zahrnuje minimálně dva předchozí ucelené kalendářní roky nebo 24 po sobě jdoucích měsíců; při dostupnosti údajů se uvádí v měsíčním kroku. Pro posouzení vzniku zákonné povinnosti se však nadále vychází z tříletého průměru.
Navržená opatření musí být vyhodnocena z energetického, ekonomického i ekologického hlediska a seřazena podle priorit. Zohledňují se rovněž náklady, rizika, možnosti finanční podpory a vzájemné působení jednotlivých opatření. Součástí souhrnu auditu je program realizace příležitostí včetně návrhu měření a vyhodnocování přínosů.
Požadavek na návrh úspor alespoň 10 %
Souhrnná bilance navržených příležitostí musí vykazovat úsporu alespoň 10 % konečné spotřeby energie nebo 10 % celkových emisí CO2 oproti výchozímu stavu. Pokud takový potenciál nelze doložit, energetický specialista uvede technické nebo ekonomické odůvodnění.
Jde o požadavek na návrhy a jejich vyhodnocení v auditu. Toto ustanovení samo o sobě neukládá každému zadavateli automatickou povinnost dosáhnout desetiprocentní úspory.
ISO 50001 vyžaduje průběžnou práci se spotřebou
Vyhláška upravuje také zavedení systému hospodaření s energií. Přezkoumání spotřeby musí zahrnovat přehled energetických vstupů a užití energie, ukazatele energetické náročnosti a jejich výchozí stavy, pravidelné sledování a měření významných užití energie i identifikaci příležitostí ke zlepšení.
V praxi je proto potřebné nastavit odpovědnosti za odečty, četnost sledování, vyhodnocování výsledků a návazné cíle a akční plány.
Co se stane s dosavadními audity?
Účinnost nové vyhlášky sama o sobě neznamená povinnost přepracovat všechny existující audity. Zprávy zpracované podle vyhlášky č. 140/2021 Sb. se považují za zprávy podle nové vyhlášky. Audity zahájené před 1. listopadem 2026 se dokončí podle dosavadní úpravy.
Nadále je však nutné respektovat zákonné lhůty pro opakování auditu a příslušná přechodná ustanovení zákona.
Doporučení pro praxi
Firmám doporučujeme shromáždit údaje o spotřebě všech energonositelů za poslední tři kalendářní roky, prověřit vlastnické vazby a zdokumentovat, které spotřeby do výpočtu zahrnuly. Následovat by měla kontrola stávajícího auditu nebo rozsahu certifikace ISO 50001 a stanovení konkrétního termínu splnění povinnosti.
Zákon stanoví provedení auditu do jednoho roku od vzniku povinnosti; pro zavedení a certifikaci povinného systému hospodaření s energií stanoví dva roky. Tyto lhůty se odvíjejí od vzniku zákonné povinnosti, nikoli automaticky od účinnosti nové vyhlášky.
Související předpisy:
