Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za 0 Kč

Podmínky kácení a vysazování dřevin podél silnic

03. září 2009

Kácení dřevin podél silnic upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o pozemních komunikacích) ve spojení se zákonem číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZOPK).

KÁCENÍ: PRÁVNÍ ÚPRAVA

Základní právní úpravu týkající se dřevin podél silnic obsahuje § 15 zákona o pozemních komunikacích. Stanovuje, že silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích1) a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace, neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků. V § 15 odst. 2 citovaného zákona se pak uvádí, že na návrh příslušného orgánu Policie České republiky (nebo po projednání s ním) nebo na návrh silničního správního úřadu (nebo po projednání s ním) je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace2) oprávněn - v souladu se zvláštními předpisy - kácet dřeviny na silničních pozemcích.

Zvláštním předpisem, na který toto ustanovení odkazuje, je ZOPK. Ten v § 8 upravuje podmínky pro kácení stromů. Obecně platí, že ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 1). Podle § 8 odst. 2 však povolení není třeba ke kácení dřevin z vymezených důvodů, mezi něž patří mj. výkon oprávnění podle zvláštních předpisů. Zdali se tato úprava vztahuje i na kácení dřevin na silničních pozemcích podle § 15 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích, je sporné3). V praxi tento přístup nepochybně převládá a kácení se pouze ohlašuje s odvoláním na konstatování, že jde o výkon oprávnění podle zvláštního předpisu4).

POSTUP PŘI KÁCENÍ

Kácení z důvodů vymezených v § 8 odst. 2 ZOPK musí být oznámeno písemně nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody5). Ten je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění6). Požadavky na ochranu dřevin vyjadřují veřejný zájem na uchování přírodních a estetických hodnot, které dřeviny poskytují prostřednictvím svých funkcí. Je na uvážení orgánu ochrany přírody, kterému je doručeno oznámení, zda je sám způsobilý posoudit schopnosti dřeviny plnit její funkce či zda nechá toto posouzení vypracovat odborníkem. Dřeviny mohou rovněž přispívat k charakteristice krajinného rázu, být součástí významného krajinného prvku, podléhat ochraně jako památný strom, být evropsky významnou lokalitou nebo stanovištěm zvláště chráněných druhů živočichů, do jejichž biotopu by chystané kácení škodlivě zasáhlo. V těchto případech je - v souladu s příslušnými ustanoveními ZOPK - podmínkou pro kácení předchozí vydání souhlasů, závazných stanovisek či výjimek příslušnými orgány ochrany přírody.

Pokud tedy existuje důvodná pochybnost, zda je oznámené kácení v souladu se zájmy chráněnými zákonem o ochraně přírody a krajiny, orgán ochrany přírody zahájí ve věci řízení o omezení nebo zákazu kácení podle § 8 odst. 2 ZOPK. Současně vydá předběžné opatření, v němž výkon kácení pozastaví (důvodem může být nutnost odborného vyhodnocení zákonem chráněných zájmů nebo nutnost opatřit souhlasy jiných orgánů ochrany přírody příslušných k ochraně těchto zájmů). Když orgán ochrany přírody po vyhodnocení všech podkladů neshledá důvod pro omezení či zákaz kácení, řízení zastaví; v opačném případě vydá buď rozhodnutí o omezení kácení, nebo kácení úplně zakáže7).

Na kácení dřevin podél silnic se rovněž může uplatnit postup podle § 8 odst. 4 ZOPK. Ten stanoví, že povolení ke kácení dřevin není třeba, je-li stavem těchto dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu; v takovém případě ten, kdo bude kácet, musí kácení oznámit orgánu ochrany přírody do 15 dnů od jeho provedení.

Lze tedy shrnout: Z žádného předpisu nevyplývá povinnost vykácet dřeviny v nějaké obecně dané vzdálenosti od pozemní komunikace. Kácení dřevin podél silnic je vždy výsledkem posouzení okolností konkrétního případu. Klíčovým hlediskem je skutečnost, zda silniční vegetace ohrožuje bezpečnost užití pozemní komunikace či nikoliv.

VÝSADBA: PRÁVNÍ ÚPRAVA

Rovněž v otázce výsadby dřevin podél silnic je nutno vycházet z úpravy obsažené v zákoně o pozemních komunikacích. Jak vyplývá z § 15 odst. 1 tohoto zákona, vegetace může být na silničních pomocných pozemcích a jiných vhodných pozemcích, které jsou součástí dané komunikace, jestliže neohrožuje bezpečnost užití pozemní komunikace, neúměrně neztěžuje použití těchto pozemků k účelům údržby komunikace nebo neúměrně neztěžuje obhospodařování sousedních pozemků.

Dalším ustanovením, které se vztahuje k výsadbě dřevin podél silnic, je § 30 zákona o pozemních komunikacích, který zřizuje k ochraně komunikací a provozu na nich ochranná pásma8). V § 33 je pak stanoveno, že v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu (to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa).

POSTUP PŘI VÝSADBĚ

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že možnost výsadby dřevin podél silnic je omezena nutností zajistit bezpečnost silničního provozu, a je tedy zakázána taková výsadba, která by měla za následek ohrožení bezpečnosti užití komunikace. Žádné ustanovení zákona však vlastníkovi pozemku (i pozemku v ochranném pásmu) nezapovídá sázet na tomto pozemku dřeviny, pokud tím bezpečnost silničního provozu nebude ohrožena. K výsadbě tedy není třeba žádné ohlášení či povolení (nic však nevylučuje se s příslušným orgánem správy silnic předem domluvit, a předejít tak případným snahám o zrušení této výsadby z jeho strany). V případě výsadby dřevin na silničním pomocném pozemku (jehož vlastníkem je vlastník komunikace) je pak k této výsadbě nutný souhlas majitele pozemku (pokud on sám není iniciátorem výsadby).


Poznámky

1) Silniční pomocný pozemek je definován v § 11 odst. 5 zákona o pozemních komunikacích jako pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace (nejedná se tedy o pozemky v zastavěném území obce nebo pozemky, které nevlastní vlastník komunikace). Vymezení tohoto pojmu je však poněkud problematické, neboť nikde není stanoveno, na jak široký pruh země se § 15 zákona o pozemních komunikacích vztahuje.

2) Vlastníkem dálnic a silnic I. třídy je stát, vlastníkem silnic II. a III. třídy je kraj a vlastníkem místních komunikací je obec.

3) Poznámka pod čarou k § 15 odst. 2 zákona číslo 13/1997 Sb. odkazuje pouze na § 8 odst. 2 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., a ne na § 8 jako celek. Avšak podle obecně platného výkladu (potvrzeného Ústavním soudem) nejsou poznámky pod čarou závazné. Z toho by se dalo dovodit, že § 15 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. je nutné vyložit tak, že "zvláštními předpisy", na které odkazuje, je celý § 8 zákona č. 114/1992 Sb., a tedy i v případě "kácení u silnic" platí, že obecným pravidlem je nutnost povolení ke kácení (vydaného ve správním řízení) a pouze v konkrétních odůvodněných případech (tedy ne automaticky) se může uplatnit "mírnější" (pro toho, kdo chce kácet) úprava - tedy ohlášení patnáct dnů předem, případně až ex post.

4) Blíže k této otázce viz Černý, P.: Legislativa související s kácení dřevin kolem komunikací. Únor 2007 (http://www.veronica.cz/?id=235).

5) Náležitosti oznámení upravuje § 8 odst. 4 vyhlášky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny.

6) Jak zdůrazňuje Metodická instrukce ministerstva životního prostředí, kácení dřevin by mělo být prokazatelně krajní možností, neboť zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, ukládá každému povinnost předcházet poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životním prostředí (§ 17 odst. 1). Viz Metodická instrukce ministerstva životního prostředí k aplikaci § 8 odst.2 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK) v souvislosti s kácením dřevin při výkonu oprávnění podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

7) Viz metodická instrukce MŽP dostupná z http://www.mzp.cz/cz/metodicke_instrukce_mzp_kaceni_drevin.

8) Jejich šíře (100 m, 50 m a 15 m) se liší v závislosti na typu komunikace. Blíže viz § 30 odst. 2 zákona o pozemních komunikacích.


AUTOR: LINDA JANKŮ
spolupracovnice Ekologického právního servisu

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.