Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za 0 Kč

EKO-KOM je monopol, který státu nevadí

14. srpen 2012

Výrobci obalů protestují proti podmínkám, za jakých musejí platit státem autorizované obalové společnosti Eko-Kom náklady na zajištění sběru, třídění a využití především skleněných a plastových lahví. Systém zpětného odběru a využití obalů je podle výrobců minerálek, lihovin či vína netransparentní a nehospodárný. A podle nich je třeba ho změnit. Mnoho šancí ale nemají. Eko-Kom i ministerstvo životního prostředí, které společnosti udělilo oprávnění, soudí, že vše je v pořádku.

Všichni producenti obalů a zboží v nejrůznějších skleněných, plastových, kovových a kartonových obalech musejí ze zákona zajistit jejich zpětný odběr. Pro jednotlivé firmy by to znamenalo obrovské náklady, administrativu a práci navíc, a tak si tuto zákonnou povinnost nechávají za úplatu vykonávat pověřenou společností. V případě skla, plastů či kartonů tu funguje jediná - Eko-Kom.

V byznysu s využitím obalů se přitom točí stamiliony. Loni Eko-Kom vybral od 20,5 tisíce výrobců, dovozců a prodejců zboží v obalech přes 1,6 miliardy korun. Ty rozděluje především obcím na podporu sběru a třídění odpadů, krajům na propagaci, firmám, které se zabývají svozem, tříděním a zpracováním. Část peněz dává Eko-Kom na semináře a reklamu na třídění odpadů. Údaje o tom, kolik peněz jde konkrétním příjemcům a jak přesně vybrané peníze rozděluje, ale společnost nezveřejňuje.

Částky, které firmy Eko-Komu platí, se přitom pohybují řádově od tisíců po miliony. Například lídr lihovarnického trhu Stock ročně zaplatí 17 milionů korun. U velkých výrobců nápojů v PET lahvích jde zřejmě ještě o vyšší částky.

Před deseti lety tak platili například producenti skleněných obalů 133 korun za tunu skla uvedeného na trh. Dnes platí 1820 korun, skoro 14krát víc. Poplatky za plastové obaly jsou vyšší (dnes 5196 korun za tunu), ale za stejné období vzrostly "jen" čtyřikrát.

"Proč takový nepoměr v nárůstu mezi komoditami? Proč platby za sklo tak obrovsky vzrostly? Proč jsou u nás platby za plast třikrát vyšší než za sklo, když v řadě jiných zemí se za zpětný odběr plastových obalů platí výrazně vyšším podílem oproti sklu než u nás? Marně jsme se na Eko-Komu snažili získat podrobné údaje o tom, jak společnost nakládá s našimi penězi," říká Vladimír Steiner z Unie výrobců a dovozců lihovin.

Eko-Kom je "nezisková" akciovka vlastněná desítkou velkých společností a koncernů, jako jsou Coca-Cola, Pepsi, Procter & Gamble, Tetra Pak, Hamé či Opavia. Zisk, který loni dosáhl přes 50 milionů korun, si nemohou rozdělovat, střádá se do fondu pro případ nenadálých poklesů cen druhotných surovin. Ovšem vzhledem k tomu, že jde o jedinou firmu, jejíchž služeb mohou firmy využívat, dalo by se čekat, že svým klientům poskytne podrobnější informace o tom, co se s jejich penězi přesně děje.

Výhrady firem proto znějí logicky. "Jedná se o státem chráněný monopol," tvrdí například generální ředitel největší minerálkařské firmy v Česku, Karlovarských minerálních vod (KMV), Alessandro Pasquale. "Český průmysl dosahuje při zpětném sběru plastů skvělých výsledků, u PET lahví je to například 7 z 10. Domníváme se však, že tohoto výsledku je dosaženo neefektivní a netransparentní cestou," říká.

Také on považuje odváděné poplatky za neadekvátně vysoké. Eko-Kom by měl podle Pasqualeho pružněji reagovat na ceny PET lahví na světových trzích, a to nejen při jejich růstu. "Optimálním řešením by bylo zvolit model obvyklý u autorizovaných obalových společností v zahraničí - tedy aby šlo o státní subjekt či aby byla na trhu sběru odpadů otevřena skutečně volná soutěž," říká.

Eko-Kom si podle Pasqualeho vynucuje v nových smlouvách podmínky, kterým se producenti obalů nemohou bránit - nemají jinou alternativu. KMV v této souvislosti už koncem loňska podaly podnět antimonopolnímu úřadu, jenže ten jim letos v dubnu odpověděl, že neshledal ze strany Eko-Komu žádné porušení pravidel hospodářské soutěže.

Podle mluvčího Eko-Komu Lukáše Grolmuse není využití peněz od producentů obalů nehospodárné ani netransparentní. "Naší snahou je klienty společnosti pravidelně informovat o veškerém dění prostřednictvím elektronického zpravodaje. Jsou pochopitelně informováni i o struktuře nákladů nutných k zajištění efektivního fungování systému," říká mluvčí Eko-Komu. Vybírané poplatky, včetně těch za sklo, podle něj odpovídají situaci na trhu a v řadě případů i srovnání s jinými státy. "Zákon o obalech nebrání vzniku další autorizované obalové společnosti v Česku. Nicméně zatím se žádná skupina podniků nerozhodla vytvořit druhý systém plošného zajištění sběru, třídění a recyklace," připomíná Grolmus.

Je ale otázka, zda tuto činnost musí nutně vykonávat privátní subjekt. Některé obce požadují, aby do zpětného odběru a následného využití recyklovatelných odpadů zasahoval víc stát. A nejedná se jen o sklo, plasty nebo papír. Třeba v případě sběru a využití starých lednic, televizí a dalšího elektroodpadu funguje víc autorizovaných společností, které z poplatků hradí sběr a svoz. Jde o společnosti jako Elektrowin, Asekol nebo Rema systém. Přestože v jejich případě nejde o monopol, jsou leckdy předmětem kritiky také.

"Firmy jako akcionáři těchto společností se chovají tržně. Ale systém podpory výkupu není vyloženě výdělečná věc, to by měl víc podporovat stát. Anebo by měl stát nastavit autorizovaným společnostem přísnější pravidla a důsledně je kontrolovat. A to se bohužel dnes neděje," míní například starosta malých Němčovic na Rokycansku Karel Ferschmann.


Eko-Kom a obaly

  • 1,6 mld. KORUN vybral loni Eko-Kom od 20,5 tisíce producentů, dovozců a prodejců zboží v plastových, skleněných, papírových a dalších obalech.
  • 5993 OBCÍ A MĚST V ČR dostává od Eko-Komu peníze na sběr a třídění obalového odpadu, především skla, plastů, papíru. Náklady samospráv jsou však často mnohem vyšší.
  • 337 mil. KORUN je nastřádaný zisk Eko-Komu z minulých let ve fondu určeném jako rezerva pro případ náhlých výkyvů cen druhotných surovin. Vybrané poplatky se rozdělují obcím a firmám na svoz a třídění.
  • 72 % VŠECH OBALŮ se u nás zrecykluje v systému Eko-Komu (jiný u nás není). Nejvíce papírové obaly (z 91 %), sklo (77 %), kovy (67 %) a plast (64 %).

STAMILIONY V KONTEJNERECH
Na zajištění sběru, svozu a třídění odpadu z obalů dají jejich producenti společnosti Eko-Kom za rok 1,6 miliardy korun. Dělí se pak o ně obce a svozové či třídicí firmy.

AUTOR: Miroslav Petr
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.