Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za 0 Kč

Právní aspekty nakládání s bioodpadem v obcích

17. prosinec 2013

V současné době mohou obce nakládat s bioodpady v různém právním režimu.Komunitní kompostování je administrativně velmi snadné, protože není de iurenakládání s odpady, a zákon o odpadech se omezuje na stanovení minimálních zcelanezbytných pravidel. Tato výhoda je relativizována tím, že tímto způsobem lzenakládat pouze s vybranými rostlinnými zbytky. S ostatními druhy bioodpadu jenutné nakládat ve standardních odpadových zařízeních, jejichž provoz podléhá znutnosti chránit životní prostředí před nepříznivými vlivy mnohem podrobnějšíregulaci.

KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ

Podle § 10a odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech se komunitnímkompostováním rozumí "systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržbyzeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelenýkompost." Zákonodárcem zvolený název není šťastný, protože komunitnímkompostovánímje běžně míněno kompostování osob z více domů (tím se odlišuje oddomácího kompostování, které se týká pouze jedné domácnosti), přičemž získanýkompost je použit přímo v místě. Je zřejmě, že se nejedná o totéž. Nakládání srostlinnými zbytky v druhém smyslu není v podstatě předmětem právní regulace,přestože se hovoří o nakládání se zahradním odpadem.

Zákon prohlašuje komunitní kompostování za způsob předcházení vzniku odpadu.Tato právní klasifikace je ovšem diskutabilní. V obecné rovině totiž rostlinnézbytky naplňují definiční znaky odpadu, a nemohou se stát vedlejším produktem,protože nejsou výsledkem výrobní činnosti. Tudíž by měly být považovány za odpaddo okamžiku, kdy budou zpracovány na kompost, který je již využitelným výrobkem.Kvalifikace věci jako odpad zpravidla znamená podstatně náročnější požadavky nanakládání s ní. V případě rostlinných zbytků z údržby zeleně by tyto nárokymohly až znemožnit hospodárné a k životnímu prostředí šetrné zpracovánírostlinných zbytků na kompost (hnojivo). Domnívám se, že právě z těchto důvodůse zákonodárce rozhodl komunitní kompostování vyloučit z působnosti odpadovélegislativy. Tvrzení, že se jedná o předcházení vzniku odpadů, protože sejednotlivé osoby rostlinných zbytků nechtějí zbavit, nýbrž naopak je chtějívyužít pro tvorbu kompostu, je účelové a nepřesné. Totožným způsobem by totižbylo možné argumentovat i v jiných případech, které jsou dlouhodobě považoványza nakládání s odpady (typicky využití věci jako paliva).

Zároveň toto pojetí komunitního kompostování vede k paradoxnímu důsledku. Vobcích, kde je zavedeno komunitní kompostování, nejsou rostlinné zbytky odpadem,zatímco složením i původem totožné materiály jsou v jiné obci za odpadpovažovány (jsou sbírány jako směsný komunální odpad nebo jako využitelnýbioodpad). Existence komunitní kompostárny rovněž nijak neomezuje skutečnémnožství vznikajícího odpadu (nabízí "pouze" možnost jeho snadného využití), a opředcházení vzniku odpadu se jedná čistě formálně. Zavedením komunitníhokompostování se dokonce může zvýšit množství materiálů, se kterými obec musínakládat, protože se obyvatelům obce nabízí další a jednodušší možnost, jak sejich zbavit.

Třebaže se jeví zařazení komunitního kompostování mezi způsoby prevenceodpadu jako formalistické, právní důsledky jsou zřejmé. Komunitní kompostárnanení zařízením pro nakládání s odpady a zákon o odpadech na tento způsobnakládání s rostlinnými zbytky v zásadě vůbec nedopadá. Zákon se v § 10a omezujena konstatování, že komunitní kompostování lze provozovat pouze na základěobecně závazné vyhlášky obce. Úprava a kompostování zelených zbytků také nesmínarušit složky životního prostředí nad míru stanovenou zvláštními právnímipředpisy (vedle zákonem výslovně zmíněného zápachu a emisí metanu mohou býtkompostováním ohroženy zejména podzemní a povrchové vody).

KOMPOSTÁRNA

Odborná veřejnost zdůrazňuje prakticky nulovou administrativní náročnostkomunitního kompostování. Není nutná evidence přijatých rostlinných zbytků (byťje vhodná), vlastní svoz zbytků nemusí provádět osoba oprávněná k nakládání sodpady, a není stanovena ani maximální kapacita kompostárny. Vlastní zřízeníkompostárny však není tak snadné. Snad s výjimkou zřízení kompostárny v rámciexistujícího zařízení je totiž realizace nové kompostárny podrobena režimustavebního zákona, protože se jedná o stavbu. Jelikož je potřeba respektovatzejména požadavky na ochranu vody a půdy a vlastníci sousedních nemovitostínamítají dotčení svých práv zápachem nebo hlukem (je-li použita mechanizace),není zpravidla možné využití zjednodušených povolovacích procesů v podoběúzemního souhlasu a ohlášení stavby. Kompostárnu může provozovat obec ve vlastnírežii nebo využít služeb jiného subjektu (zemědělce).

V rámci komunitního kompostování není možné nakládat se zbytky zrestauračních zařízení či domácností. K tomu slouží obcím jiné nástroje.Oddělený sběr kuchyňského odpadu je nakládáním s odpadem, zatímco zpracovánírozložitelného odpadu přímo v domácnostech není nijak regulováno. Tato pravidlamusí obce respektovat, z pohledu obyvatel však tyto administrativní rozdílynejsou postřehnutelné. Nízká administrativní náročnost spojená s ekonomickoudostupností poté umožňuje široké rozšíření komunitního kompostování i v malýchobcích. Je proto na místě položit si otázku, jaké dopady bude mít MŽP avizovanévyjmutí komunitního kompostování z režimu předcházení vzniku odpadu v plánovanémzákoně o odpadech.

ODDĚLENÝ SBĚR BIOODPADU

Postupně se ve stále více obcích zavádí oddělený sběr vybraných biologickyrozložitelných složek odpadu. Tento sběr zákon nijak neomezoval a neomezuje.Proto také slovní spojení "včetně biologicky rozložitelné složky komunálníchodpadů", kterým zákon č. 154/2010 Sb. doplnil zmocnění obce k vydání vyhlášky kestanovení systému sběru komunálního odpadu, nemělo žádný význam, neboť jakosoučást komunálního odpadu mohly obce regulovat nakládání s ním i předtím. Obcemohou povinnost svým obyvatelům odděleně shromažďovat i tento druh odpadu uložitve vyhlášce. Právní úprava na národní ani evropské úrovni nyní neukládá obcímpovinnost zavést oddělený sběr bioodpadu (čl. 22 Směrnice EP a Rady 2008/98 oodpadech pouze předpokládá zavedení odděleného sběru biologického odpadu vpřípadě potřeby členského státu).

Mezi faktory, které ovlivňují úspěšnost odděleného sběru, patří charakterzástavby (určuje podíl bioodpadu ze zahrad) a podmínky pro svoz. Právní úpravaumožňuje obcím rozhodnout, zda oddělený sběr na svém území vůbec zavedou.Poněvadž se stále jedná o relativně novou možnost, je většinou zavedení tétopovinnosti spojeno s informační kampaní nebo je nejprve ověřeno na pilotnímprojektu.

Třebaže není povinností obce zavést oddělený sběr bioodpadu, není k dispozicimnoho jiných prostředků, jak dostát požadavku směrnice o skládkách na postupnésnižování množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Řada evropskýchstátů, včetně ČR, však v tomto ohledu zatím není příliš úspěšná. Proto jeotázkou, zda by zavedení povinnosti odděleného sběru vedlo ke změně.

MŽP v novém zákoně o odpadech počítá s povinností obcí zavést na svém územíoddělený sběr přinejmenším bioodpadů rostlinného původu, a to s přihlédnutím ktechnologickým možnostem jako environmentálně vhodného a ekonomicky a sociálněúnosného řešení.

Ekonomická náročnost je zmiňována již dnes, kdy jsou tyto systémy zaváděnydobrovolně, a tedy zpravidla pečlivěji a systematičtěji. Z hlediska efektivníhofungování i výše provozních nákladů je rozhodující rozsah, v jakém by musel býttento systém zaveden. Jelikož je nakládání s komunálním odpadem věcí samosprávy,jeví se jako vhodnější ponechat konkrétní podobu systému odděleného sběru všechdruhů komunálního odpadu na samotné obci a stanovit místo toho požadavky navýsledky tohoto systému.

Zpracováno na základě textu publikovaného na www.biom.cz, 9. 9. 2013

Mgr. Jakub Hanák
Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.