Společné výzkumné centrum Evropské komise (JRC) představilo technický podklad k harmonizovanému značení obalů a sběrných nádob na tříděný odpad, který vychází z požadavků nového nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR). Dokument představuje podklad pro budoucí prováděcí "delegovaný akt" a současně se snaží přinést některé odpovědi na řadu nejasností z textu nařízení PPWR, které se stále častěji objevují v odborné i veřejné debatě. Dokument přinášíme ke stažení a k prostudování na konci článku (kliknutím na obrázek).
Smyslem navrhovaného centrálního evropského řešení má být sjednocení informace uvedené na obalech napříč Evropskou unií a tím cestou nových povinností z nařízení zjednodušit orientaci spotřebitelů při třídění obalů. Taková je představa Evropské komise. Značení sběrných nádob ve členských zemích naštěstí na tento centralizovaný systém pouze navazuje. Komise by neměla měnit samotné sběrné systémy v členských zemích. Značení na obalech má zajistit sjednocení používání stanovených symbolů, aniž by jakkoli měnil stávající národní systémy sběru, či barevné rozlišení kontejnerů. Podle Evropské komise má harmonizace značení obalů přispět ke zlepšení informovanosti spotřebitelů a ke zlepšení kvality třídění obalových odpadů.
Primárně jednotné značení obalů
Základ celého návrhu stojí na jednotném označování výrobků (obalů). Nařízení PPWR ukládá, aby každý obal uváděný na trh v Evropské unii nesl centrálně harmonizovaný štítek, který identifikuje materiál obalu (ne barvu kontejneru). Tento štítek má mít stejnou podobu ve všech členských státech. Deklarovaným smyslem tohoto řešení je zjednodušit orientaci spotřebitelů. Z pohledu výrobců zároveň jednotné značení znamená možnost používat jeden obalový design pro celý evropský trh, což omezuje administrativní i výrobní náklady. Z pohledu svozových firem a AOS bude nutné správně nastavit označení nádob piktogramy. Nebude však nutná změna systému sběru, ani změna používaných barev jednotlivých kontejnerů.
Značení sběrných nádob jako navazující prvek
Označování sběrných nádob stanovenými piktogramy je pouze doplněním značení obalů. Evropská unie zde uplatňuje jednoduchý princip: pokud je obal označen určitým symbolem, měla by být stejným symbolem označena i sběrná nádoba, do které má být obal odložen. Oficiální formulace JRC: „…harmonised waste sorting labels applicable to packaging and waste receptacles.“ To není doporučení, ale přímý důsledek článku 13(2) PPWR (matching requirement).
Jednotné symboly, nikoli jednotné kontejnery
Klíčové je zdůraznit, že Evropská unie harmonizuje informace pro spotřebitele, nikoli samotnou sběrnou infrastrukturu. JRC k tomu říká: „The proposal explicitly recognises that label and receptacle colours will not align across all national and local contexts.“ A důvod: „There is no parallel policy initiative to align national colour schemes.“ Tento přístup tedy reflektuje rozdílné historické, technické a provozní podmínky jednotlivých členských států, které nelze centrálně řídit. EU tedy nakonec neurčuje a nebude určovat, kolik má být nádob, neurčuje, jaké mají mít barvy, ani jestli může být plast s kovem tříděn dohromady nebo zvlášť. To zůstává na každém členském státě, obci, svozové firmě.
Praktický význam pro Českou republiku
Pro Českou republiku návrh znamená zachování stávajícího barevného systému třídění. JRC výslovně navrhuje povinné harmonizované použití barev u štítků, nikoli u nádob jako takových. V praxi to znamená, že český žlutý kontejner zůstane žlutý jako doposud. Nově na něm pouze přibude jednotný evropský piktogram/piktogramy odpovídající materiálům, které se do něj sbírají. Pokud je do jedné nádoby ukládáno více druhů obalů, má být označena jejich piktogramy. JRC počítá s tím, že jeden kontejner může nést více barevných štítků (protože sbírá více materiálů - multikomodita), například plast, kov a tetrapak.
Evropský návrh tak nakonec nezasahuje do fungujících sběrných systémů, ale snaží se zajistit, aby spotřebitelé v celé EU dostávali stejnou informaci o třídění konkrétních obalů. To je nakonec ta lepší ze zvažovaných variant, protože ambice některých evropských politiků byly mnohem širší. I tak je ale otázkou, zda navrhované skutečně poměrně velké množství piktogramů, bude pro občany vylepšení a zjednodušení, oproti stávajícímu stavu, a nebo to bude naopak.
Přehled, čeho se povinné sjednocení týká:
- piktogramů materiálů obalů,
- barevného řešení samotných štítků,
- grafické struktury značení,
- návaznosti mezi obalem a sběrnou nádobou.
Na úrovni EU se neharmonizuje:
- barva kontejnerů,
- počet sběrných frakcí,
- způsob sběru (oddělený či společný),
- konkrétní podoba místní sběrné infrastruktury.
Další legislativní postup u delegovaných aktů
Na základě technického návrhu JRC nyní Evropská komise připraví návrh delegovaného aktu. Podle PPWR má být přijat nejpozději do 12. srpna 2026 a harmonizované značení by mělo být zavedeno do 12. srpna 2028, případně do 30 měsíců od přijetí aktu. Tento delegovaný akt asi může dopadnout v rámci možností realitvně racionálně.
Delegovaných aktů k PPWR se však má v dalších letech připravit cca 30. Zde je dobré připomenout, že ani Evropský parlament, ani Rada, kupodivu nemá žádnou kompetenci připomínkovat nebo pozměňovat připravený delegovaný akt předložený Evropskou komisí. Evropský parlament i Rada mají pouze právo delegovaný akt přijmout jako celek a nebo ho jako celek odmítnout. To platí pro všechny delegované akty.
Komise pak často argumentuje tím, že pokud Parlament akt vetuje, vznikne právní vakuum, ohrozí se cíle základního nařízení nebo se nestihnou termíny. Taková bývá standardní argumentace s cílem prosazení delegovaného aktu. Zákonodárci se tak často ocitají v pasti: „Nelíbí se nám to, ale nemůžeme si dovolit to shodit celé.“ Výsledkem je často rezignace na kritiku detailů řady delegovaných aktů. A jsou to právě delegované akty, které fakticky určují finální řešení direktivních povinností a výsledné související náklady firem i občanů.
