»Máme za sebou téměř čtyři roky jednání, čekání a slibů. Teď už nám došla trpělivost.« Těmito slovy komentoval primátor Ostravy Ing. Petr Kajnar žalobu, kterou město podalo v květnu proti České republice. Ostrava se tak chce bránit proti tomu, že na jejím území jsou výrazně a opakovaně překračovány mezní hodnoty látek znečišťujících životní prostředí.
AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Ostravu zejména trápí soustavné překračování povolených limitů pro suspendované částice PM10, tedy tzv. polétavý prach, a pro oxid siřičitý, oxid uhličitý či přízemní ozón v ovzduší. Například částice PM10 do velikosti 10 mikrometrůetrů (tisícin milimetru) jsou tak lehké, že trvá velmi dlouho, než se usadí, a tak malé, že pronikají až do průdušek, ale i ještě vzdálenějších částí dýchacího ústrojí. Polétavý prach má neblahé účinky na lidské zdraví: Odhaduje se, že rizika s ním související se v ČR podílejí na úmrtnosti z 5-13 %.
Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativy v ochraně ovzduší 2008-2009, zpracovaná Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě a Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočkou v Ostravě, uvádí, že povolené limity pro polétavý prach jsou v tomto městě mnohokrát do roka vysoce překračovány, ačkoliv limit 50 mikrogramů (miliontin gramu) PM10/m3 smí být překročen nanejvýš pětatřicetkrát ročně. Jenže třeba loni v ostravských městských obvodech Radvanice a Bartovice to bylo hned 119krát...
PROBLÉM PŘIPOUŠTÍ TAKÉ VLÁDA
Ostrava ve své žalobě proti státu, resp. vládě ČR a ministerstvům životního prostředí a dopravy, v té souvislosti mj. poukazuje na Zprávu vlády o způsobech řešení nevhodné situace z hlediska životního prostředí v Moravskoslezském kraji z počátku letošního dubna. Fischerův kabinet v ní totiž připustil, že »nadlimitní znečištění suspendovanými částicemi PM10 představuje v současné době největší problém z hlediska dopadů na lidské zdraví i z hlediska neplnění závazků platné evropské i české legislativy«. Dokument dále jedním dechem konstatuje, že »stávající opatření v oblasti ochrany ovzduší nejsou účinná do té míry, aby zajistila kvalitu ovzduší pod hodnotami platných imisních limitů... Nástroje pro snižování imisí, které jsou stanoveny stávajícím zákonem č. 86/202 Sb., o ochraně ovzduší, jsou v současné době pro dosažení potřebné kvality ovzduší nedostačující«.
Žaloba Ostravy připomíná ještě další dokument, který vláda přijala koncem dubna. V něm se potvrzuje, že situaci v oblasti životního prostředí, zejména znečištění ovzduší, nelze řešit jen na místní či regionální úrovni, ale je k ní třeba přistupovat z úrovně státu a částečně i úrovně evropské.
CO KRAJSKÁ METROPOLE NAVRHUJE
Ostrava ve své žalobě navrhuje, aby soud zakázal žalovanému (vládě a ministerstvům životního prostředí a dopravy) pokračovat v porušování jejích práv na příznivé životní prostředí spočívajícím v:
nedostatečné a neefektivní ochraně čistoty ovzduší žalovaným a
nesprávné implementaci komunitárního práva do práva vnitrostátního tím, že nebyl vytvořen funkční a efektivní systém pro dodržování imisních a emisních limitů látek znečišťujících ovzduší v územní působnosti žalobce.
Právě takový funkční a efektivní systém má podle návrhu žaloby stát přijmout a realizovat.
PRAHA A BRNO VÝJIMKU MAJÍ, ALE I JIM HROZÍ TRPKÝ OSUD OSTRAVY
Ostravský primátor Ing. Petr Kajnar zdůrazňuje, že statutární město Ostrava - na rozdíl od státu - nemůže například zásadně ovlivnit ekologizaci dopravy. Přitom na jeho území mobilní zdroje patří k významným zdrojům znečištění ovzduší. Jenže už od loňského prosince město svádí dosud marný boj s Ministerstvem dopravy, které nechce udělit výjimku za zpoplatnění úseku mezi 354. a 365. dálničním kilometrem (resp. úsek vyřadit ze seznamu pozemních komunikací, jejichž užití podléhá časovému poplatku, jak je uveden v příloze vyhlášky č. 483/2009 Sb.). Ministerstvo neslyší na argument, že tato část dálnice D1 je součástí ostravské dopravní sítě. Vedení města je názoru, že kvůli zpoplatnění nemalá část řidičů ostravský dálniční koridor nevyužívá, čímž se neúměrné zatížení vnitroměstské dopravy nesnižuje a naopak dál negativně promítá do znečištění ovzduší.
V Brně a Praze úseky dálnice jako součásti městské dopravní sítě zpoplatněny nejsou. Primátoři obou měst Ostravě v jejím úsilí o výjimku už vyjádřili podporu - dost možná i z pudu sebezáchovy. Mgr. Jakub Ptačinský z tiskového oddělení Ministerstva dopravy nám totiž sdělil, že co se týče dodatečné výjimky pro uvedený úsek dálnice D1, byla by z pohledu ministerstva jakákoliv změna v přístupu velmi nesystémová. »Politika ministerstva je taková, že bez rozdílu zpoplatňujeme vše, co je nově postaveno. Tedy vždy, když se do provozu uvede nová ucelená část, zanáší se do této vyhlášky. Oblíbená argumentace Prahou a Brnem je v tomto případě mylná. Opakovaně a dlouhodobě totiž avizujeme, že i v Brně a v Praze se bude platit, jakmile budou obchvaty těchto měst tvořit onu ucelenou trasu. Na Prahu tato nutnost čeká asi již letos v létě (přestože nebude ještě hotova severní část okruhu), Brno o něco později (až se v něm rozšíří dálnice na tři pruhy). Postup v případě Ostravy tedy není rozhodně výjimečný, ojedinělý nebo nespravedlivý,« upozornil Mgr. Jakub Ptačinský.
Ministerstvo dopravy podle něho dokonce soudí, že výjimka by naopak mohla v Ostravě ještě více zahustit dopravu, neboť mnozí občané teď asi i z úsporných důvodů používají městskou hromadnou dopravu.
Ekologizaci dopravy se však patrně přece jen začíná blýskat na lepší časy. Ministryně životního prostředí Ing. Rut Bízková v dubnu vyhlásila výzvu na financování projektů v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce (viz rámeček). Podpora bude možná i na přechod vozidel veřejné dopravy na ekologičtější pohon včetně vytvoření příslušné infrastruktury či na instalace filtrů pevných částic. Ve výzvě sice budou bodově zvýhodňovány projekty z Moravskoslezského (i Olomouckého a Zlínského) kraje, ale předem vyloučeny nejsou ani projekty z jiných regionů.
Statutární město Ostrava zareagovalo hbitě a s Dopravním podnikem Ostrava se o podporu chystá ucházet projektem nákupu elektrobusů. Dalším projektem má být výstavba trolejbusových tratí. Jestliže projekty uspějí, v Ostravě by je chtěli začít uskutečňovat už v roce 2013. Doufejme jen, že ještě i za tři roky bude stát přispívat na pořízení autobusů s alternativním pohonem ve veřejné linkové a městské hromadné dopravě. Letos podpora pro autobus s plynovým či elektrickým pohonem v obou druzích dopravy činí 0,5 mil. Kč.
Sama Ostrava připravuje bezplatnou přepravu v městské hromadné dopravě při zvýšené denní koncentraci polétavého prachu, což by připadalo v úvahu zhruba desetkrát do roka. Dopravní podnik Ostrava už spočítal, že by to vyžadovalo zvýšení dotace od města v řádu milionů korun.
Těší zpráva, že už 19. 7. bude v rámci Programu Zelená úsporám otevřena výzva pro podporu energeticky úsporných opatření u veřejných budov, pro niž jsou alokovány 4 mld. Kč. Částka 12,5 mld. Kč určená na tyto účely v Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) už totiž byla vyčerpána - a vydatně si do ní sáhla rovněž Ostrava.
MALÉ ZDROJE I ARCELORMITTAL
Naprázdno vyzněla loni na podzim zákonodárná iniciativa Moravskoslezského kraje umožnit novelou zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, obcím provádět kontroly, zda v problematických případech není v domácnostech spalován odpad nebo nekvalitní palivo. Podíl těchto malých zdrojů na celkovém znečištění ovzduší prachem průmyslové části kraje činí zhruba 30 %. »Věc je stále v řešení,« potvrzuje Petra Roubíčková z kanceláře ministryně životního prostředí. »Zejména Ministerstvo spravedlnosti totiž zásadně odmítá tzv. prolomení nedotknutelnosti obydlí.«
Upravit takto zákon by si přál i Ing. Petr Kajnar. Žaloba Ostravy ostatně připomíná apel z dubnové zprávy vlády, že pro další rozvoj regionů se silně znečištěným ovzduším, jako je Ostravsko a Karvinsko, je třeba v současné legislativě rozšířit a posílit jak motivační, tak restriktivní nástroje.
V Ostravě nevylučují, že to byla i jejich žaloba, která vedla k červnové změně podmínek čerpání dotací z OPŽP. O tyto změny se má už na podzim opřít nová výzva na financování projektů přispívajících ke zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí (viz rámeček). Města a obce či jejich technické služby jistě uvítají větší možnosti získat dotaci na úklidové vozy nebo zařízení ke snižování prašnosti skrápěním.
Ale hlavní pozornost se zaměří na ekologizaci provozů největších znečišťovatelů - a podle MŽP prý nejen v Moravskoslezském kraji. V něm to jsou podniky jako ArcelorMittal Ostrava, ŽDB Group či Třinecké železárny. Zástupci MŽP a SFŽP s nimi budou individuálně projednávat možné financování jejich projektů. Půjde o zhruba 45 investičních akcí celkem za více než 13 mld. Kč (5 mld. z fondů EU).
Nebude to nedovolená veřejná podpora? ptali jsme se. Petra Roubíčková z MŽP tvrdí: »Podpora je možná i u hutnických podniků, ale podle přísnějších tzv. pravidel pro životní prostředí. O této podmínce jsme provozovatele už informovali. Zároveň chystáme metodickou pomoc, která žadatelům usnadní orientaci v pravidlech veřejné podpory.«
»Žalobou sice chceme řešit kvalitu ovzduší v Ostravě. Ale jsme přesvědčeni o tom, že podaří-li se nám ji úspěšně dotáhnout do konce, bude to vítězství i mnoha dalších obcí, měst a regionů, které mají podobné problémy se znečištěným ovzduším,« uzavřel primátor Ostravy Ing. Petr Kajnar.
Čeho již bylo mimo jiné dosaženo pro zlepšování kvality ovzduší v Moravskoslezském kraji
Vláda ČR schválila 30. 4. 2010 Zprávu o řešení nevhodné situace z hlediska životního prostředí v Moravskoslezském kraji. Zpráva obsahuje soubor adresných opatření Ministerstva životního prostředí (MŽP) pro zlepšení kvality ovzduší v tomto regionu a rovněž finanční zajištění navržených opatření, a to zejména z fondů Evropské unie a rozpočtu MŽP.
Od 20. 4. až do 16. 7. 2010 je otevřena výzva na podporu ekologických projektů v rámci Programu švýcarsko-české spolupráce, zaměřená zejména na ekologizaci hromadné dopravy. Celková alokace na tuto výzvu vyhlášenou Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem financí činí 29 mil. švýcarských franků (přibližně 500 mil. Kč), přičemž přednost mají mít projekty z Moravskoslezského, Olomouckého a Zlínského kraje.
Připravuje se seznam projektů k ekologizaci provozů největších znečišťovatelů ovzduší v Moravskoslezském kraji. Podle MŽP půjde o asi 45 investičních akcí za celkem více než 13 mld. Kč. Z evropských fondů bude na ně možné získat až 5 mld. Kč. Příslušná výzva z OP Životní prostředí má být otevřena už letos na podzim.
V rámci Operačního programu Životní prostředí, prioritní osa 2, se mimo jiné rozšiřuje podpora na čisticí vozy a zařízení na skrápění ulic.
Státní fond životního prostředí začne od 19. 7. přijímat žádosti o dotace v oblasti podpory realizace úspor energie ve veřejných budovách, například ve středních, základních a mateřských školách, nemocnicích a ústavech sociální péče. Bude se tak dít z Programu Zelená úsporám, který tak vůbec poprvé podpoří veřejné stavby.
Zdroj: www.ihned.cz