Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Energetická normalizace

18. duben 2012

Šéfka Energetického regulačního úřadu střílí na obnovitelné zdroje od bokujako kovboj, kritizují její postup zastánci zelené energie.

Jádro a uhlí dostávají zelenou - naopak skutečná "zelená" energie zobnovitelných zdrojů má červenou stopku. Česko totiž sází na prolomení limitůtěžby hnědého uhlí, dostavbu jaderných bloků v Temelíně a zároveň chce zrušitpodpory energii ze slunce, vody, větru a biomasy.
Nadcházející "energetickounormalizaci", návrat od koketování s moderními technologiemi ke klasickýmzdrojům, razí šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, v plnéshodě s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou (ODS) - a mimochodem i sdůraznou, byť neformální podporou prezidenta VáclavaKlause.

Normalizátoři se přitom odvolávají především na poučení zkrizového vývoje cen energií, který způsobila v Česku přespříliš dotovanáfotovoltaika. "Jen letos nás kvůli tomu stojí příspěvek na obnovitelné zdroje 38miliard korun. Nemůžeme našim firmám energii dál zdražovat, nebyly bykonkurenceschopné," hájí svoji základní filozofii Vitásková (viz také Ekonom č.9/2012). Faktem je, že když dnes občan nebo firma platí účet za energii, přesosm procent z celkové sumy jde na vrub dražším obnovitelným zdrojům. Alesoučasný odklon od slunce, vody a větru má přinejmenším také dvě velká úskalí.Jednak může Česku ujet vlak (vždyť klíčové Německo se rozhodlo jádro zavrhnout azelené zdroje podporuje), jednak svědčí o naprosté nekoncepčnosti domácíenergetické politiky.

Ještě loni bývalý ministr průmyslu Martin Kocourekpřipravoval strategii výstavby až 18 jaderných reaktorů. Zároveň se za jeho éryrozbujela tak masivní podpora sluneční energie, že neměla ve světě obdoby. Jehonástupce Kuba (přitom z téže politické strany) už počítá sotva se třemi reaktorynavíc, ale také prakticky "odpískal" podpory obnovitelným zdrojům. Podnikatel,který chce v Česku investovat do energií, tak může skončit buď v blázinci -anebo u šikovných právníků, kteří mu vymůžou od českého státu odškodné zazmařené investice.

S Klausem v zádech

Vitáskováargumentuje především vysokými náklady na výrobu elektřiny z obnovitelnýchzdrojů. "Před pěti lety jsme kvůli nim připláceli na každou megawatthodinu kolem30 korun. Ale letos je to už přes čtyři sta! A to ještě jen díky rozpočtovédotaci a rozložení splátky takzvaného korekčního faktoru do dvou let. Jinakbychom připláceli dokonce 670 korun," tvrdí šéfka ERÚ.

Podobný problém,jaký nastal kvůli nekontrolovanému nárůstu solární energie, přitom podle níhrozí například u podpory biometanu z biomasy. Proto chce veškeré státní podporynovým obnovitelným zdrojům, snad vyjma malých bioplynových stanic nebo solárníchminiprojektů, od roku 2014 zrušit. "Zelené" zdroje uvedené do provozu po tomtodatu by se tak musely obejít bez dotací.

Ministr průmyslu a obchoduMartin Kuba je pro všemi deseti. "V tomhle se s paní Vitáskovou jasně shoduji,"říká. A jde dokonce ještě dál. Zatímco šéfka ERÚ tvrdí, že i přes škrty vpodporách Česko dosáhne podílu 13,5 procenta "zelené energie" v roce 2020, jakslíbilo Evropské unii, podle Kuby "není tento cíl žádným dogmatem". Ministrzdůrazňuje, že Brusel nebude diktovat Česku ani podíl obnovitelných zdrojů, anito, jestli a jak má využívat jádro (viz Ekonom č. 11/2012).

Antizeleníúředníci a politici mají přitom silné zastání i na Hradě. Vitásková má kprezidentu Václavu Klausovi hodně blízko (viz Královna se rozjela... na str.10), konzultovala s ním i postup v případě zelených podpor. Klaus také vetovalnávrh nového zákona o podpoře obnovitelných zdrojů. I to je přesně v zájmu šéfkyERÚ. "Nejlepší by byl zcela nový zákon, už pro něj připravujeme podklady," říkáVitásková. Vzdát se totiž nehodlá ani v případě, že sněmovna Klausovo vetopřehlasuje - což se zdá pravděpodobné. "Zákon by pak stejně potřeboval prováděcívyhlášky - a já prostě budu dál bránit tomu, aby nám obnovitelné zdrojezdražovaly energie," přiznává Vitásková de facto, že je připravena zákonblokovat obstrukcemi.

Střelba odboku

Nadcházející tažení proti zelené energii přitom v Českunemá žádné silné oponenty. Nebojuje za ně žádná významná politická strana, aniministerstvo životního prostředí. Na záměry ERÚ tak výrazněji reagovalo zatímjen občanské sdružení Calla, respektive čerstvě vzniklá Aliance pro energetickousoběstačnost.

"Tvrzení předsedkyně Vitáskové, že cíle v dosažení podíluobnovitelných zdrojů na rok 2020 budou dosaženy už letos, je zcela nesmyslné,"upozorňuje Edvard Sequens z Cally.
"Střílí do obnovitelných zdrojů jakokovboj od boku. Ale když plánuje omezení podpory zelené energetiky, měla by takévyčíslit dopady na krajinu a zdraví pro uhelné elektrárny, nebo odstranitnepřímé dotace pro výrobu jádra," dodává na adresu šéfky ERÚ výkonný ředitelaliance Martin Sedlák.

Calla i aliance používají při obhajobě svýchnázorů následující rétoriku: obnovitelné zdroje si zaslouží dočasnou podporu,aby se mohly uchytit - a do konce tohoto desetiletí už budou cenověkonkurenceschopné vůči fosilním zdrojům nebo jádru. České firmy tak budou mítlevný zdroj energie, která bude prakticky nevyčerpatelná.

Kdo je blížepravdě? Pokud jde o plnění závazku mít podíl 13,5 procenta zelené energie v roce2020, pak podle posledních dostupných čísel Česko kritérium zatím nesplnilo (vizgraf) - s výjimkou fotovoltaiky. Podle informací týdeníku Ekonom ovšem ERÚzpracovává nové údaje, z nichž má vyplynout, že splnění cíle je velmiblízko.

Vitásková má pak samozřejmě pravdu v tom, že dnes obnovitelnézdroje energii zdražují. Ale zprávy ze světa hovoří o tom, že zanedlouho můžebýt všechno jinak. Poradenská společnost Ernst & Young vypočetla - podlebritského listu Guardian - že solární energie bude už mezi roky 2016 až 2019levnější než konvenční. Cena solárních panelů má klesnout příští rok na polovinuve srovnání s rokem 2009.

Je pravda, že daňovými poplatníky dotovanýzelený byznys přináší některým podnikatelům výnosný zisk. Především pokud jde osolární projekty. I po dodatečném zavedení srážkové daně jsou některé z nichstále natolik atraktivní, že je nyní skupují velcí hráči. Podle Lidových novinpředevším firmy z Německa, investiční skupina J&T či společnost Pražskáenergetika.
Velké plány se solárním byznysem potvrdil týdeníku Ekonom i PavolKrúpa, partner česko-slovenské investiční skupiny Arca Capital. Ta dříveproslula například odkupem části aktiv skupiny Marila podnikatele Tomáše Pitranebo transakcí s akciemi firmy Moravia Energo, díky čemuž dokončil své "zázračnézbohatnutí" expremiér Stanislav Gross.

Arca chce založit kvůlifotovoltaice fond kvalifikovaných investorů, jehož hodnota by měla být mezi 50až 100 miliony eur. Investorům by měla poskytovat výnos pět až šest procent.Fond bude kryt solárními projekty, které Arca nyní skupuje. "Na Slovensku užkontrolujeme výkon 17 megawatt, dalších šest megawatt máme rozjednáno. V Českuje rozjednána zatím kapacita asi pět až šest megawatt," říkáKrúpa.

Urban si myje ruce

Podobně jakopředotované sluneční elektrárny, může podle Vitáskové dopadnout i biometan -díky podpoře, kterou má v prezidentem vetované novele zákona o obnovitelnýchzdrojích. V konečném návrhu podpora biometanu sice klesla na 1700 korun zamegawatthodinu, původně ale byla ve výši 4000 korun. Do návrhu ji "propašoval"hospodářský výbor sněmovny, na příslušném výtisku je podpis jeho předsedy MilanaUrbana. Ten se nyní brání, a obviňuje z podpory biometanu ministerstvo průmyslu.To vinu jednoznačně odmítá.

Alena Vitásková a ministr Kuba si nicméněmohou připsat kladné body jako bojovníci proti zneužívání některýchpředotovaných obnovitelných zdrojů. Jenže to v žádném případě neznamená, že bynedali vydělat protistraně. Pokud sami prosazují dostavbu Temelína, pak jde obyznys za 200 miliard. Když se prolomí limity na těžbu hnědého uhlí (což jasněříká Vitásková a zatím opatrně zmiňuje Kuba), pak to opět znamená pro těžařezisky v řádu miliard.

Předsedkyně ERÚ mimoto zastává dost kontroverznínázor, pokud jde o biomasu. Je zásadně proti spalování čisté biomasy. Ale chce"ještě zvážit" společné spalování biomasy s fosilními zdroji - což je podleexpertů právě způsob, kde mohou vznikat největší podvody. "Biomasa je dotovaná,uhlí ne - ale ve společném spalování je těžké přesně změřit, kolik bylo uhlí akolik biomasy," vysvětluje jeden z expertů, který nechce svým jménem drážditelektrárenský gigant ČEZ, jenž spoluspalování biomasy s uhlím také vydatněvyužívá.

Pomýlení Němci?

Není jednoduchéodhadnout, kam Česko v energetice dojde. Každý nový ministr průmyslu připravujekoncepci, kterou bud nedokončí, nebo není přijata, nebo se změní. Každopádně bezjádra ani bez uhlí se země neobejde. "Když máme v Česku nadbytek elektřiny, pročbych měla podporovat vyšší dotace pro její dražší výrobu z obnovitelnýchzdrojů?" vytahuje svůj nejsilnější argument nejaktivnější odpůrce zelenéenergie, předsedkyně ERÚ Alena Vitásková.

Jenže záměr zadusitobnovitelné zdroje je také extrémem. "Rozjeli jsme se plnou parou vzad,"kritizuje záměry úředníků Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.Ta se mimochodem netají tím, že vedle odborníků z akademické sféry bude hájittaké zájmy těch, kteří sami v zeleném byznysu podnikají.

O střízlivýpohled na věc se snaží například poslanec Jan Smutný, člen výboru pro životníprostředí za TOP 09. Je kritický vůči podpoře některých obnovitelných zdrojů,především biomasy nebo biometanu. Ale zároveň upozorňuje na klíčovou věc: zelenáenergie nemusí mít zdaleka tak zásadní vliv na celkovou cenu energie, jak se unás tvrdí. "Za energie platí lidé i firmy u nás srovnatelnou cenu jako vNěmecku. Jenže tamní příspěvek spotřebitelů na obnovitelné zdroje je přitom vícenež dvojnásobný. To je jasný důkaz, že rozvoj zelené energetiky nemusí nutněpůsobit skokové nárůsty cen," vysvětluje poslanec.

Německo, zdá se, si užsvoji energetickou cestu vybralo: zanevřelo na jádro a pokračuje v podpořezelených zdrojů. Česko se ovšem vydává směrem zcela opačným než jeho hospodářskynejvýznamnější soused a partner.

AUTOR: Martin Mařík

Kolikstojí občana zelená energie

Roční platba za energii 13 000 Kč
(při spotřebě 2500 kWh)

Z toho příspěvek na zelenou energii 1048 Kč
(8,3 % z celkové platby)

Jak Česko plní cíl v podílu zelené energie (GWh)

Jak doplácíme na zelenou energii

419
Tolik sipřiplácíme za zelenou energii (Kč za MWh)

Zdroj: ERÚ

38,4 mld.Kč
Tolik bude letos stát podle Energetického regulačního úřadu podporaobnovitelných zdrojů v Česku.

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.