Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Radioaktivní dědictví na tisíce let

21. prosinec 2012

Hledání ideálního způsobu pro ukládání jaderného odpadu může být i zajímavýadrenalinový zážitek. To, když při prohlídce štoly Josef nedaleko obce Čelina uSlapské přehrady poskakujete v nákladním prostoru dodávky a přes skloodhadujete, zda se řidič do tunelu s nerovným povrchem, zatáčkami a různýmibočními chodbami může skutečně vůbec vejít.

Může. I když auto nese jistéznámky toho, že někdy to bylo v úzké chodbě opravdu velmi na těsno. Jízda dvakilometry dlouhou vyraženou štolou však trvá jen chvilku. Cíl cesty jenenápadný, a přesto se tu odehrává realistický výzkum toho, co Česká republikahodlá odkázat budoucím generacím; ne stovky, ale tisíce let vzdáleným. Právě veštole Josef Správa úložišť radioaktivních odpadů nyní zahajuje testování, jak byse měl v budoucnu ukládat vyhořelý odpad z jaderných elektráren.

Česko za sto tisíc let

"Simulujeme tu to, co sebude dít v reálu v úložišti. Jde nám o to, aby se na povrch nedostalyradionuklidy v žádné podobě. Voda je jejich potenciální nosič, a tak se ta,která přijde do styku s kontejnerem a vyhořelým jaderným palivem uvnitř, nesmídostat na povrch. K tomu slouží bentonit," ukazuje manažerka projektu MarkétaDvořáková na cihličky jílovité hmoty, jíž se vyplní vnější obal kontejneru svyhořelým palivem a která zajistí nepropustnost a utěsnění celého systému.

V krátké boční chodbě jsou vyvrtány tři vertikální úložné "studny", donichž mají experimentální kontejnery zapadnout. Všude jsou kabely, sondy ateploměry, měří se pohyb hornin, vliv vody na bentonit, změny teploty, napětí vhornině či deformace.

"Myslíme i na to, že bude možné v budoucnostiznovu využít vyhořelé jaderné palivo. Počítá se proto s možností bezpečnéhovyjmutí kontejneru po dobu provozu úložiště," poznamenává Dvořáková.

Provoz (zatím jen virtuálně existujícího) hlubinného úložiště jespočítán na 130 let. Pak se vše podle dnešních představ bezpečně zaizoluje,definitivně uzavře a další stovky let se bude už jen monitorovat.

Debatao hlubinném úložišti vůbec vyžaduje velkou dávku fantazie. Už rok 2065, kdy bymělo úložiště začít sloužit svému účelu, je doba značně vzdálená. Tím spíše, žezatím není ani trochu jasné, kde by takové úložiště mělo vzniknout.

Přemýšlet o sledování po dalších 300 let už zavání velkýmifuturistickými vizemi. A fakt, že bezpečnostní úložiště se počítá na dobu 100tisíc let, je už naprosté sci-fi. Vždyť jen před pouhými tisíci lety na územídnešní České republiky vládl kníže Oldřich a před 100 tisíci lety se po Evropěteprve začínal šířit druh Homo sapiens.

Ani dnes lidé nemohou tušit, cobude v příštích staletích. To, že jaderný odpad po nás zbude, ovšem jisté je. Anebude ho málo. Jaderná elektrárna Dukovany za 40 let provozu vyprodukuje 1940tun vyhořelého paliva, Temelín za stejnou dobu 1790 tun. "A odpad ze dvoureaktorů v Temelíně, jejichž stavba se teprve chystá, plus jednoho zvažovanéhoreaktoru v Dukovanech, se odhaduje zhruba na 5000 tun za 60 let provozu,"doplňuje mluvčí Správy úložišť jaderných odpadů (SÚRAO) Tereza Bečvaříková.

Zbývá zásadní otázka - kam s tím? Vyhořelé jaderné palivo se zatímskladuje v meziskladech v areálech Dukovan a Temelína. Jejich kapacita stačí nacelou dobu životnosti elektráren. Vedle toho již desítky let existují iskladiště odpadu s nízkou a střední radioaktivitou, například z nemocnic čivýzkumných zařízení - v dole Richard u Litoměřic a v dole Bratrství u Jáchymova.Ty ale pro bezpečné trvalé uložení vysoce aktivního vyhořelého palivanepřipadají v úvahu ani svojí kapacitou ani zabezpečením.

Miliardy na jaderném účtu

Pro vybudovánítrvalého hlubinného úložiště jaderných odpadů je nyní ve hře osm lokalit (vizmapa na str. 57). Obce, které by mohly souhlasit nejprve s geologickým průzkumema následně případně i se stavbou samotného úložiště, se stát proto snažímotivovat penězi. Od roku 2011 to umožňuje nový atomový zákon. "Platí sepaušálně 600 tisíc korun plus 30 haléřů za metr čtvereční plochy průzkumnéhoúzemí," říká Bečvaříková. Stropem pro příspěvky obcím za geologický průzkum jsoučtyři miliony korun ročně, což už v omezených rozpočtech malých obcí tvořínezanedbatelnou sumu. Tím spíše, že peníze nejsou nijak účelově vázány a obec bysi s nimi mohla dělat, co by chtěla. To, s jakou sumou by mohly počítat obce vlokalitě, kde úložiště vznikne, zatím kvůli vzdálenému horizontu stavby nikdoneřeší. Obce, v jejichž katastru leží stávající úložiště radioaktivních odpadů,dostávají 1,5 milionu korun ročně.

V poměru k tomu, na kolik peněz vyjdejen průzkum lokality, natož stavba úložiště, jde jen o drobné. Kdo to všechnozaplatí? Peníze na geologický průzkum, který si vyžádá stovky milionů korun, takna samotnou stavbu, kde se počítá s desítkami miliard, mají jít z takzvanéhojaderného účtu.

Na něj ČEZ z provozu svých jaderných elektráren povinněodvádí 50 korun na jednu vyrobenou megawatthodinu elektrické energie. "Platí iostatní producenti jaderného odpadu. Je to 27 318 korun za dvousetlitrový sud snízkoa středněaktivním odpadem určeným k uložení," říká Bečvaříková.

Najaderném účtu, který spravuje ministerstvo financí, je aktuálně 18 miliard 353milionů korun. "Přičemž portfolio se převážně investuje do státních dluhopisů,"říká mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Nejvíce na účet odvádípochopitelně ČEZ; loni to bylo 1,4 miliardy korun. Ostatní drobní původciradioaktivních odpadů přispěli v součtu jen pěti miliony korun.

Jasno otom, kde se má hlubinné úložiště jaderného odpadu začít budovat, má být v roce2025. První kontejnery s vyhořelým palivem by se pak měly k věčnému spánku půlkilometru pod zem uložit o 40 let později. Tou dobou by na jaderném účtu mohlabýt suma blížící se stovce miliard korun.

Jak přesvědčitmístní

Jedinou oblastí, která se k možnosti, že by se začaloalespoň s nutným geologickým průzkumem, staví alespoň trochu vstřícně, je KravíHora. Obyvatelé okolních vesnic se díky místní dlouholeté těžbě uranuradioaktivity nijak zvlášť nebojí. Lokalita zahrnuje celkem sedm obcí, z nichžšest už předběžně s geologickým průzkumem souhlasilo.

Zastupitelé sedmé znich, obce Bukov na Žďársku, nejprve povolení průzkumu též odhlasovali, poodporu obyvatel souhlas ale stáhli a vyhlásili referendum. To má proběhnout vlednu zároveň s prezidentskými volbami. Odpor přetrvává i v dalších šestioblastech, které Správa úložišť předem vytipovala na základě vhodnéhogeologického podloží.

Zatím v přesvědčování nepomáhá ani nabídkafinančního vyrovnání a ujišťování, že souhlas s geologickým průzkumem nerovná sesouhlas se stavbou.

"Zákony nám umožňují udělat průzkum i bez souhlasuveřejnosti, ale to my nechceme. Chceme, aby se obce dobrovolně zapojily doprocesu výběru lokality," říká mluvčí Správy úložišť Bečvaříková.

"Lidése bojí, že zahájení geologického průzkumu znamená zároveň souhlas se zřízenímúložiště, ale tak to není. Jde jen o provedení zhruba pěti vrtů do hloubky pětset metrů a dvou až tří vrtů do hloubky tisíc metrů," dodává s tím, žegeologický průzkum je nutné provést minimálně ve čtyřech lokalitách.

Užto ale vyvolává odpor obyvatel většiny potenciálně dotčených obcí i ekologickýchiniciativ. Jakkoli i ty přiznávají, že jaderný odpad se sám od sebe nevypaří ahlubinné úložiště jednou vzniknout musí. "Ale neshodneme se již na postupu. Úřadsi to zavařil před 10 lety, kdy natvrdo a bez diskuse zveřejnil vytipovanélokality. To vedlo k velkému odporu a nakonec vyhlášení moratoria na geologickýprůzkum," připomíná Edvard Sequens ze sdružení Calla, který se problematikouúložiště zabývá už 15 let.V poslední době se komunikace SÚRAO podle něho přecejen lepší. Příkladem je debata o návrhu zákona, který by obcím umožnil právoveta na stavbu úložiště. I když by pak veto mohl přehlasovat senát, podleSequense je to možnost, jak odblokovat debatu.

"Ale oddělování průzkumuod samotné stavby úložiště není ve vztahu k obcím úplně férové. Musí se to brátkomplexně a říci, že už samotný průzkum k úložišti směřuje. Vezměte si, že budouvybrány a prozkoumány dvě lokality, hlavní a vedlejší, bude rok 2018, SÚRAO seocitne v časové tísni a na obce se začne vyvíjet obrovský tlak. A vždy je totak, že úřady a ministerstva odpor obcí převálcují," říká Sequens, podle něhožmusí být předem jasná pravidla a garance, že vytipované obce mohou říci ne.

Ekologové i SÚRAO se shodnou v tom, že právě takový přístup, místosilového řešení, pomohl úspěšně otevřít i uzavřít debatu s obcemi například veŠvédsku nebo ve Francii. Ve Švédsku, kde Česká republika ve věci úložiště čerpáhlavní inspiraci, by se první hlubinné úložiště mělo otevřít v roce 2020.

Kdo chce úložiště?

Kritika ovšem zaznívá i odStátního úřadu pro jadernou bezpečnost, který na činnost Správy úložišť dohlíží."Za velký problém považuji nešťastné uchopení toho, jak se úřad baví s místnímikomunitami. I když uznávám, že se to s novým ředitelem v poslední době začínázlepšovat," říká Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernoubezpečnost. Podle ní SÚRAO také poněkud zaspalo v oblasti "strategické koncepce,bezpečnostních analýz a konkrétních parametrů projektu hlubinného úložiště".Odpovědí na to má být však v úvodu zmíněný začátek experimentu zkoumajícímožnosti uložení jaderného odpadu a chování kontejnerů s odpadem v reálnémprostředí.

Podle Drábové ve věci úložiště zaspal i stát jako celek,iniciativu převzaly nevládní organizace a situace je nyní zablokovaná. "Co stím, to je otázka za milion dolarů," podotýká Drábová. Sama ale jeden nápad má,jakkoli uznává, že mu sama mnoho šancí nedává. "Může to být ale pokus: vypsatmezi českými obcemi soutěž o to, která lokalita by za těch a těch podmínek,samozřejmě i finančních, u sebe úložiště strpěla. Třeba by se někdo přihlásil atřeba by měl pro to i vhodné geologické podloží," navrhuje alternativní cestuDrábová.

Správa úložišť ale i nadále počítá se sedmi předvybranýmilokalitami. V záloze je ještě osmé místo - vojenský újezd Boletice. O tom, zdaje vhodný, nebo ne, by se mělo rozhodnout do konce roku. "Dostali jsme od vládyúkol prověřit z hlediska geologické vhodnosti všechny vojenské újezdy, protožezde by odpadl problém s nesouhlasem veřejnosti," podotýkáBečvaříková.

Ostatní vojenské újezdy už sítem propadly. Podmínkou totižje, aby úložiště, které má být v hloubce 500 metrů, bylo v neporušeném masivugranitových hornin, de facto žuly. "Smůlu" tak má i Ralsko, které jakopotenciální místo pro úložiště - s ohledem na tamní zaměstnanost - podporovalnapříklad známý podnikatel, majitel Jablotronu Dalibor Dědek.

"Postavitstředně velkou jadernou elektrárnu v prostoru Ralska. Pokud by ji nebylo čímchladit, mohli bychom postavit alespoň moderní úložiště radioaktivního odpadu snadnárodní působností. Je to nesmyslně démonizovaná oblast. Radioaktivita jesoučást přírody zrovna tak jako vítr, slunce nebo život," navrhl Dědek přednedávnými krajskými volbami v anketě Hospodářských novin některé možnosti, jakpomoci Libereckému kraji. Do dalšího kola prošly z újezdů jen Boletice, protinimž však mluví například i zahraničně-politický pohled, konkrétně blízkosthranic s Rakouskem a Německem, které se k jaderné energetice stavějí odmítavě.Radioaktivního odpadu přibývá, hledání vhodné lokality pokračuje.

AUTOR:Robert Břešťan


Časový plán

2018 vytipovánídvou lokalit, hlavní a záložní

2025 bezpečnostní povolení hlavnílokality

2030 vybudování podzemní laboratoře

2050 výstavbahlubinného úložiště

2065 zahájení provozu hlubinného úložiště

2195 naplnění kapacity a uzavření úložiště

90 mld. Kč Takovébudou celkové náklady na vybudování úložiště jaderného odpadu.

Jadernýodpad se nevypaří a hlubinné úložiště jednou vzniknout musí.

18 mld. KčTolik je nyní na jaderném účtu, z něhož by se měly platit náklady na vybudováníúložiště vyhořelého paliva.

Úložiště nanečisto. Přesně na tomto místěštoly Josef zanedlouho začne experiment, který prověří způsob ukládáníkontejnerů s radioaktivním odpadem.

Světlo na konci tunelu má na svědomívůz, který pracovníkům zkracuje cestu podzemím.

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.