Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Ceny elektřiny vzrostou až o polovinu

09. květen 2011

Nehoda v japonské jaderné elektrárně Fukušima bude mít důsledky i pro Evropu. Německo kvůli tomu zavře několik jaderných elektráren a ceny elektrické energie už vzrostly o desetinu. "Jejich růst bude pokračovat, půjdou nahoru ještě o padesát procent, říká přitom v rozhovoru pro HN Wim Furthman, který má na starosti energetiku v investiční bance Royal Bank of Scotland. Podle Furthmanna zároveň porostou i ceny plynu. Uzavřené jaderné elektrárny nahradí totiž v Japonsku plynové zdroje a na světovém trhu bude nedostatek plynu. Obnovitelné zdroje energie podle Furthmanna potom nikde nemohou v dohledné době zcela nahradit nukleární elektrárny.

HN: Jak vidíte další vývoj jaderné energetiky v Německu, které je klíčové i pro český trh? Po havárii v japonské Fukušimě Němci dočasně odstavili sedm starých jaderných reaktorů, jejichž bezpečnost má být právě kvůli Fukušimě prověřována.

Zřejmý důsledek Fukušimy je ten, že Německo se rozhodlo vyhlásit moratorium na provoz sedmi starších jaderných reaktorů. Myslím si, že můžeme předpokládat, že Německo zavře více jaderných reaktorů, a to rychleji, než se předpokládalo minulý rok.

HN: Kolik to podle vás bude?

Jde o politické rozhodnutí, které se těžko předpovídá. Firma EnWB, která provozuje dvě z prozatímně odstavených jaderných elektráren, už oznámila, že nebude překvapena, pokud jedna z nich zůstane odpojena natrvalo. Stejně tak zůstanou odpojeny i některé další, ale počet vám neřeknu. Je přitom třeba zdůraznit, že po moratoriu šly ceny elektrické energie pro velkoodběratele v Německu nahoru o deset až patnáct procent. Výrazně se zvýšily dovozy do Německa, zejména z Francie a České republiky - o jeden až dva tisíce megawattů. Vidíme že tato tendence bude převládat i po ukončení tříměsíčního moratoria.

HN: Může Česká republika dlouhodobě zásobovat ostatní země ve střední Evropě elektrickou energií, tedy vyvážet několik tisíc megawattů elektrické energie?

To už se teď, po uzavření některých německých elektráren, fakticky děje.

HN: Vzdá se Německo do deseti let zcela jaderné energetiky? Německý svaz energetického a vodního průmyslu vidí toto datum jako pravděpodobné.

Bylo by to velmi tvrdé. Německo potřebuje odněkud získat základní stálé dodávky elektrické energie. Musely by se postavit nové elektrárny plynové a uhelné, a to je velmi těžké. Je třeba získat souhlas veřejnosti, a přitom dnes nikdo v Německu nechce, aby elektrárna stála poblíž jeho domu. Dokonce ani v případě větrných elektráren. Nemůžeme vypojit všechny nukleární elektrárny, aniž bychom měli nějakou alternativu čím je nahradit. Nejde to tak rychle.

HN: Kde budou ceny elektrické energie ve střední Evropě, tedy hlavně v Německu, v němž se určují ceny i pro Českou republiku, za rok nebo dva?

Budou stoupat a je dobře představitelné, že ve střední Evropě dosáhnou ceny osmdesáti až devadesáti eur za megawatthodinu. Nyní se pohybují okolo šedesáti eur. Jinými slovy vyrostou až o polovinu. Navíc tu jsou další efekty jaderné havárie ve Fukušimě na Evropu, než je pouze růst elektřiny. Prvním bylo uzavření některých nukleárních reaktorů v Německu, druhým efektem je vliv na trh s plynem. Očekávám, že v Japonsku bude větší spotřeba plynu kvůli uzavření tamních atomových elektráren. Z tohoto důvodu půjdou ceny plynu vzhůru.

HN: My ovšem u nás odebíráme hlavně plyn z Ruska, nikoli zkapalněný plyn ze Středního východu, který může být přesměrován do Japonska. Bude mít zvýšená spotřeba plynu v Japonsku i nějaký vliv na Českou republiku?

Všeobecně jdou světové ceny plynu na trhu vzhůru a budou dále stoupat. Samozřejmě, kromě trhu s plynem, kde se dodává buď hned, nebo s nějakým zpožděním, existují také dlouhodobé dohody. Ale vliv světové ceny se odrazí všude, i na dlouhodobých dohodách a na cenách ruského plynu. Existuje jen jeden celosvětový trh s plynem.

HN: Může změnit tento obrázek trhu s plynem takzvaný nekonvenční plyn. Tedy nové technologie umožňující těžit plyn tam, kde to dosud nešlo, například z břidlic v Evropě?

Plyn z břidlic už dramaticky trh změnil. Před třemi lety došlo ke zrušení dlouhodobého spojení mezi cenami plynu a ropy, kdy cena plynu byla odvozována od ceny ropy. Způsobil to zejména plyn z břidlic a také kvůli zvýšenému využívání technologie zkapalnění plynu, která ho umožňuje přepravit bez plynovodů loděmi na dlouhé vzdálenosti. Zda budou ceny plynu a ropy na sobě i nadále nezávislé, to je těžké říci. Myslím si, že ceny plynu půjdou nahoru. Ale zda budou více souviset s cenou plynu, nebo s cenou uhlí, to nevím.

HN: Vy, jako banka, budete investovat do těžby nekonvenčního plynu v Evropě?

Jsme banka, ne investoři. Možná budeme podporovat některé projekty, ať již jde o konvenční, nebo nekonveční těžbu plynu či ropy. Ale nebudeme takové projekty kupovat.

HN: Jaký zdroj vidíte jako budoucnost evropské energetiky?

To, co se nyní děje v mnoha zemích, zejména v Německu, je dost dvoustranná diskuse. Jsou lidé, kteří říkají, že budoucnost energetiky je ve větru a v obnovitelných zdrojích. A máme lidi, kteří říkají ne, budoucnost je nukleární. Já si nemyslím, že je to takhle jednoduché. Každá země potřebuje svůj vlastní mix energetických zdrojů. Ano, v Evropě má jádro budoucnost, ale závisí to na zemi. Například v Rakousku nepotřebují jádro, mají dost vody, mohou budovat hydroelektrárny. Ale Německo není tak hornaté, nemá takovou možnost stejně jako ji nemá třeba Francie nebo Česká republika. V těchto zemích bude minimálně v několika příštích letech potřeba jaderných elektráren. Ale také elektráren větrných, plynových a elektráren na černé a hnědé uhlí. V Německu a v Česku jsou velká ložiska lignitu. Spalováním se sice produkuje relativně hodně oxidů uhlíku, ale modernizací současných hnědouhelných elektráren můžeme tyto emise výrazně snížit.

HN: Někteří politici, zejména v Německu, hovoří o tom, že větrná a solární energie může v budoucnu zcela nahradit jádro. Je to vůbec možné?

Obnovitelné zdroje jsou skvělé. Ale nejde je využít všude. Pokud bychom se skutečně chtěli zaměřit hlavně na energii z větru a slunce, bylo by nejlepším řešením pro Evropu vybudování vysoce propojené celoevropské sítě pro přenos elektrické energie. Má smysl stavět sluneční elektrárny ve Španělsku a Itálii a energii přenášet dále. A máme podmínky pro stavbu větrných elektráren například v Dánsku, v Irsku nebo ve Velké Británii. I kdyby však taková síť vznikla, pořád bude problém v tom, že nemůžeme stoprocentně předvídat, kdy budou elektrárny čerpající z obnovitelných zdrojů vyrábět. Kdy bude foukat vítr a svítit dost slunce. Potřebujeme základní stálou dodávku proudu. A tady vidím výhodu takzvaných starých technologií, jaderných a uhelných elektráren. Ty můžeme používat bez ohledu na vítr a slunce. Proto nemůžeme ještě několik příštích let spoléhat jen na obnovitelné zdroje. V Evropě jsou nyní navíc plány na stavbu nových jaderných elektráren o celkovém výkonu 60 gigawattů. Ne vše se bude realizovat, ale něco z toho ano.

HN: Problémy se sítí, s přenosem elektřiny z obnovitelných zdrojů ke spotřebitelům, trápí Evropu. Jen v Německu údajně bude stát nové propojení, které by zajistilo přenos energie ze severu Německa, kde jsou větrné elektrárny, na jih, 10 miliard eur. Jsou podle vás investice do těchto zdrojů adekvátní tomu, kolik elektřiny nakonec vyrobí?

Deset miliard není mnoho. Podle mne to bude stát mnohem více. Bude potřeba ohromných výdajů, nevím jestli deset miliard, nebo několikrát tolik. Bez investic to nepůjde. Obnovitelné zdroje jsou prostě všude dotovány vládou. A jen v Německu jde do solární elektřiny deset miliard eur ročně. Navíc potřebujeme určitou rovnováhu mezi zdroji, aby byly zajištěny spolehlivé dodávky elektrické energie k zákazníkům. Ale musíme si uvědomit, že nejsou jediné, do kterých vláda pumpuje peníze. Mimochodem nukleární energie je podporována již od svého počátku v šedesátých letech.



90 Eur.
Tolik by mohla brzy stát jedna megawatthodina elektrické energie ve střední Evropě. V současné době se ceny pohybují okolo 60 eur.


RBS a energetika

Royal Bank of Scotland
Jde o jednu z největších světových bank, po finanční krizi v ní drží kontrolní balík akcií britská vláda. Ve střední Evropě působí hlavně jako banka pro firemní klienty.

Investice do energetiky
RBS financuje jak jadernou energetiku, tak tepelné elektrárny a alternativní zdroje energie. Od roku 2006 se stává hlavním polem její působnosti větrná energie.

Těžba v Kanadě
RBS půjčuje peníze také na projekty těžby energetických surovin z takzvaných nekonvenčních zdrojů, zejména ropy z ropných písků v kanadské provincii Alberta.

AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz/autori


WiM Furthmann (43)
V RBS je odpovědný za sektor energetiky v Německu a CEE. Působí 16 let v oblasti investičního bankovnictví se zaměřením na energetiku.

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.