Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Sledování odpadů v rámci integrovaného registru znečišťování

Zavedení integrovaného registru znečišťování (IRZ) do českého právního řádu zpřístupnilo veřejnosti prostřednictvím internetu obtížně získatelné údaje o znečišťování životního prostředí konkrétními provozovnami. Pro provozovatele se stalo ohlašování údajů novou ohlašovací povinností vůči státní správě.

Záběr shromažďovaných informací je v IRZ poměrně široký. Kromě sledování úniků znečišťujících látek do jednotlivých složek životního prostředí (ovzduší, voda, půda) byla pro provozovatele zavedena povinnost vyhodnocovat i přenosy znečišťujících látek mimo provozovnu v odpadních vodách a odpadech. Do problematiky ohlašování údajů o odpadech do IRZ výrazně zasáhla rovněž evropská legislativa. V Evropském registru úniků a přenosů znečišťujících látek bylo zavedeno (od roku 2007) sledování přenosů, ovšem v případě odpadů byla zavedena povinnost sledovat množství odpadů (s rozlišením nebezpečných a ostatních odpadů).

PROTOKOL O PRTR

Prvním mezinárodním právně závazným dokumentem v oblasti registrů znečišťování byl Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek (zkráceně "Protokol o PRTR"), který byl podepsán v roce 2003 v Kyjevě. Jeho cílem je zlepšit přístup veřejnosti k informacím. Protokol jasně stanoví stěžejní prvky systému registru, jeho formu, strukturu a údaje, které musí obsahovat. Pokud mají smluvní strany registry rozsáhlejší, než stanoví protokol, mohou je samozřejmě provozovat. Protokol vstoupil v platnost na základě svého článku 27 odst. 1 dne 8. října 2009, pro Českou republiku pak dne 10. listopadu 2009.

Podle Protokolu o PRTR si může každá smluvní strana zvolit ze dvou přístupů sledování odpadů (označováno jako "two track approach"). Lze vybrat tzv. "pollutant specific approach" , tj. sledování jednotlivých znečišťujících látek, nebo "waste specific approach", sledování množství odpadů.

Pokud je zvolen přístup sledování specifických znečišťujících látek v odpadech, pak provozovna při překročení ohlašovacích prahů ohlašuje množství jednotlivých znečišťujících látek v odpadech přenášených mimo provozovnu. Ohlašovací prahy jsou určeny v příloze II Protokolu o PRTR . Celkem je v této příloze uvedeno 70 látek. Provozovny ohlašují způsob nakládání s odpadem (R - využití; D - odstranění) a adresu provozovny, která přenos přijímá.

Sleduje-li se množství odpadů, pak provozovna ohlašuje množství odpadů přenášených mimo provozovnu při překročení ohlašovacích prahů. Prahy jsou stanoveny odlišně pro nebezpečný (2 t/rok) a ostatní odpad (2000 t/rok). Ohlašuje se způsob nakládání (R - využití, D - odstranění) a adresa provozovny, která přenos přijímá. V případě pohybu nebezpečného odpadu přes hranice států se uvádí název a adresa subjektu, provádějícího využití nebo odstranění tohoto odpadu a místo využití nebo odstranění, které odpad přijme.

EVROPSKÝ PRTR

Na počátku roku 2006 byl nařízením Evropského parlamentu a rady (ES) č. 166/2006 zřízen evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (zkráceně označovaný jako E-PRTR (). Povinnosti týkající se sledování přenosů odpadů mimo provozovnu jsou specifikovány v článku 5. Provozovatel, který povahou svých činností, prahových hodnot a kapacit spadá pod E-PRTR, ohlašuje každý rok množství úniků a přenosů. Uvádí přitom, zda se jedná o informace založené na měření, výpočtu či odhadu.

Povinnost nastává při přenosu nebezpečných odpadů překračujících dvě tuny za rok nebo ostatních odpadů překračující 2000 tun za rok mimo lokalitu, a to pro jakýkoli způsob využití nebo odstranění (s výjimkou odstranění úpravou půdními procesy a hlubinnou injektáží). Evropské nařízení číslo 166/2006/ES tedy požaduje, aby členské státy aplikovaly při implementaci evropského registru úniků a přenosů princip sledování celkového množství dvou druhů odpadů (nebezpečných a ostatních), přičemž pro každý druh je určen jiný ohlašovací práh.

ZÁKON O INTEGROVANÉ PREVENCI A ZÁKON O IRZ

Integrovaný registr znečišťování byl do českého právního řádu zaveden zákonem o integrované prevenci v roce 2002. Povinnými subjekty byli tzv. uživatelé registrované látky. Zákonem bylo stanoveno sledovat emise a přenosy znečišťujících látek. V případě odpadů bylo uloženo sledovat přenosy látek v odpadech mimo provozovnu (tzv. pollutant specific approach). Seznam 56 látek určených ke sledování v odpadech byl uveden v příloze č. 1 prováděcího nařízení vlády č. 368/2003 Sb. (zrušeno zákonem č. 25/2008 Sb., s přihlédnutím k přechodnému období pro roky 2007 a 2008). V příloze č. 2, jejíž účinnost byla vázána na vstup Protokolu o PRTR v platnost pro ČR, bylo již 72 látek ke sledování v odpadech.

V roce 2008 byla oblast IRZ oddělena od integrované prevence (IPPC) a převedena do samostatné právní úpravy. Zákon č. 25/2008 Sb. (zákon o integrovaném registru znečišťování), byl přijat s ohledem na změny v evropské legislativě (nařízení č. 166/2006/ES). Zákon plně upravuje rozsah ohlašovací povinnosti od ohlašovacího roku 2009. Pro některé provozovatele však ovlivnil již ohlašování za rok 2007.

Rozsah povinností týkající se sledování odpadů byl upraven vzhledem k přijetí přímo účinného evropského nařízení a k potřebě zachování dosavadního způsobu sledování přenosů látek v odpadech mimo provozovnu (§ 3 zákona).

INFORMACE O ODPADECH OD ROKU 2009

Rozsah ohlašovací povinnosti je upraven nařízením o E-PRTR, zákonem o IRZ a nařízením vlády o IRZ. Rozsah požadavků v oblasti sledování odpadů je pro obě skupiny provozovatelů (s činností podle nařízení o evropském PRTR i bez této činnosti nebo s nižší kapacitou) stejný. Z hlediska odpadů se v současnosti v IRZ sledují přenosy odpadů podle přímo účinného nařízení o evropském PRTR (článek 5 odst. 1 písm. b) - pro přenos odpadu mimo lokalitu provozovny jsou prahové hodnoty 2 tuny za rok pro nebezpečný odpad a 2000 tun pro ostatní odpad. Sledují se také přenosy znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu podle nařízení vlády č. 145/2008 Sb. (příloha č. 2).

Odpad, který musí provozovatel sledovat pro účely IRZ, je odpad vznikající přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení. Odpady, které nevznikají přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení, není nutné z hlediska plnění ohlašovací povinnosti do IRZ sledovat.

PŘENOSY ODPADŮ

"Přenosem mimo lokalitu" se podle článku 2 odst. 11 nařízení č. 166/2006/ES rozumí: "přesun odpadů určených k využití nebo odstranění a znečišťujících látek v odpadních vodách určených k vyčištění mimo hranice provozovny".

Provozovatelé musí ohlásit přenosy mimo hranice provozovny u nebezpečného odpadu v množství převyšujícím dvě tuny za rok, ostatního odpadu v množství převyšujícím 2000 tun za rok. Platí to pro jakékoliv postupy využití nebo odstranění, s výjimkou postupů odstranění úpravou půdními procesy a hlubinnou injektáží, neboť tyto musí být ohlášeny jako úniky do půdy. Přenosy odpadů mimo lokalitu musí být ohlášeny v tunách/rok, a to bez ohledu na to, zda bude zpracován v rámci země, či zda bude přenesen do jiné země, nebo zda bude odstraněn či využit.

Množství přeneseného nebezpečného odpadu mimo provozovnu se porovnává s ohlašovacím prahem (ohlašovací práh 2 tuny) . Stejný postup musí být uplatněn i v případě ostatního odpadu (ohlašovací práh 2000 t/rok).

Ohlašovací povinnost do IRZ je v případě přenosu odpadu mimo provozovnu spuštěna, je-li překročen kterýkoli z uvedených ohlašovacích prahů (2 t/rok nebo 2000 t/rok). Pokud jsou překročeny oba ohlašovací prahy, musí provozovatel provozovny uvést v hlášení oba údaje (např. 4 t/rok nebezpečného odpadu a 2500 t/rok ostatního odpadu).

PŘENOSY ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK

Přenos znečišťujících látek mimo provozovnu v odpadech znamená pohyb znečišťujících látek přes hranice provozovny v odpadech určených k využití nebo odstranění.

Celkem je určeno pro ohlašování přenosů znečišťujících látek v odpadech 72 látek (příloha č. 2 nařízení vlády č. 145/2008 Sb. ). Přenosy látek v odpadech mimo lokalitu provozovny musí být ohlášeny v kg/rok. Provozovatel uvádí název látky, její množství v odpadu v kg/rok, způsob nakládání s odpadem (R, D), postup k získání ohlašovaného údaje - měření (M), výpočet (C), odhad (E), název a adresa osoby provádějící odstranění/využití odpadu.

Předávány jsou informace o látkách v odpadech, které vznikly přímo nebo v přímé souvislosti s činností provozovaných zařízení v provozovně. Nevzniká tedy požadavek na analýzu veškerých odpadů, které jsou v provozovně produkovány (odpady z administrativy, odpady ze závodního stravování atd.).

POROVNÁNÍ PŘÍSTUPŮ KE SLEDOVÁNÍ ODPADŮ V REGISTRECH ZNEČIŠŤOVÁNÍ

Každý z přístupů (pollutant specific approach, waste specific approach) má výhody a nevýhody:

V Evropské unii jsou ohlašovací povinnosti ve vztahu k odpadům orientovány na určování množství odstraněných nebo využitých odpadů s rozlišením odpadů nebezpečných a ostatních. Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich odstraňování následuje rovněž tento přístup. Přijetím přístupu podle množství odpadů se zvyšuje konvergence se systémy zavedenými podle Basilejské úmluvy a může znamenat lepší implementaci požadavků v rámci jednotlivých provozoven, které ohlašují údaje podle uvedené úmluvy.

Reporting množství odpadů je méně detailní než reporting množství jednotlivých znečišťujících látek v odpadech. Veřejnost a uživatelé registru znečišťování nedisponují informacemi o specifických kontaminantech v odpadu, ale pouze informací, že odpad je nebezpečný (např. nebezpečný odpad může obsahovat těžké kovy, PCB, PAH a další látky). Kromě toho, jelikož se koncentrace znečišťujících látek v tocích odpadů může měnit, ohlašování pouze množství odpadu může vést k nesprávnému závěru ohledně celkového množství přenášené znečišťující látky.

Přístup prostřednictvím sledování jednotlivých látek v odpadech může poskytovat lepší informace o složení odpadu a přesnější pohled na vliv provozovny na životní prostředí. Nicméně tento přístup může mít nevýhodu v potenciálním nárůstu nákladů na ohlašování provozoven. Rovněž stanovení obsahu některých látek v odpadech znamená aplikaci složitějších analytických metod.

V INTEGROVAÉM REGISTRU ZNEČIŠŤOVÁNÍ SE Z HLEDISKA ODPADŮ SLEDUJÍ:

přenosy odpadů podle přímo účinného nařízení o evropském PRTR (článek 5 odst. 1 písm.b) - pro přenos odpadu mimo lokalitu provozovny jsou prahové hodnoty 2 tuny za rok pro nebezpečný odpad a 2 000 tun pro ostatní odpad,

přenosy znečišťujících látek v odpadech mimo provozovnu podle nařízení vlády č. 145/2008 Sb. (příloha č. 2).

Ing. Bc. Jan Maršák, PhD.
ředitel odboru IPPC a IRZ, Ministerstvo životního prostředí

Zdroj: odpady.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.