Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Skládkování: rizika nevyjasněné legislativy

05. březen 2013

Předvídatelnost dalšího vývoje podmínek skládkování je však zásadním způsobemsnižována v důsledku nejistoty v oblasti legislativních, a v důsledku toho iekonomických podmínek skládkování.

NEJISTOTY V ROZVOJI SKLÁDEK

Hospodářské výsledky skládek závisí na tom, kolik odpadů bude pro skládky kdispozici, a to se do značné míry odvíjí od nákladů na skládkování. Zatímcoběžné výrobní faktory jsou poměrně předvídatelné, poplatek za ukládání odpadů naskládky, který tvoří nyní necelou polovinu nákladů na skládkování, je dobudoucna značně nejistý. V posledních několika letech bylo navrhováno jižněkolik variant zvýšení poplatků za ukládání odpadů na skládky včetně různýchvariant toho, na co by se měl poplatek vztahovat. Tato chaotická situace ztěžujerozhodování o budoucnosti skládek a konzervuje jejich nynější stav.

Přestože je zřejmé, že obecná národní strategie rozvoje odpadovéhohospodářství je zaměřena na zvyšování separace a materiálového a energetickéhovyužívání odpadů, zdržel se vlivem nejistoty stran poplatků za ukládání odpadůna skládky rozvoj projektů pro zpracování zbytkových nevyužitelných komunálníchodpadů (KO). Ekonomicky udržitelný rozvoj těchto projektů je totiž nemyslitelnýpři stávající právní úpravě, která nevytváří dostatečné ekonomické nebo příméregulační tlaky na snížení skládkování KO a zároveň nestimuluje dostatečněrozvoj využívání těchto odpadů.

Situaci zlepšují dočasně masivní dotace do zlepšování nakládání s odpady zOperačního programu Životní prostředí (OPŽP). Dosažení cílů ve sníženískládkování BRKO je však závislé na zpracování zbytkových KO tou měrou, že anipři splnění směrnice ES/98/2008 (50% materiálového využití papíru, skla, plastů,kovů z domovních a podobných odpadů) a při přiměřeném 50% oddělenémshromažďování a využití bioodpadů ze směsných KO nelze technicky dosáhnout.Současně je OPŽP neúspěšný v zajištění potřebných kapacit pro zpracovánízbytkových KO. Například z XV. výzvy bude místo zařízení s kapacitou jednohomilionu tun zpracovaných odpadů ročně podpořena ani ne poloviční kapacita.

Na druhou stranu se mimo OPŽP nekoordinovaně připravují různé alternativnízáměry na zpracování zbytkových KO. Společným jmenovatelem těchto záměrů jsousice "integrované systémy nakládání s odpady" v krajích, ale rizikem je, žemohou na úkor soustředění se na řešení zpracování zbytkových KO zanedbávatproblematiku rozvoje recyklace odpadů a skládek.

RIZIKA NA REGIONÁLNÍ ÚROVNI

Integrovaný systém ve spojení s KO "je jednoduchou strategií, kterákoordinuje prevenci, sběr, využití a odstranění KO v celém odpadovém toku,směřující k optimální činnosti při respektování ekonomických, sociálních aenvironmentálních požadavků" (definice z výzkumu PřF UK v Praze, SP/2f1/132/08).Studie ISOH v uplynulých letech ukazují, že se za tímto pojmem mohou skrývatrůzné přístupy k řešení rozvoje odpadového hospodářství, které nepřihlížejístejnou měrou ke všem možnostem nakládání s odpady (postrádají komplexnost vevztahu k "prevenci, sběr, využití a odstranění KO v celém odpadovém toku"). Totoriziko lze v kostce popsat na dvou odlišných přístupech ke zpracování návrhůISOH.

Karlovarský kraj zadal koncem minulé dekády studii proveditelnosti ISOH naúzemí kraje, pro jejíž zpracování byl v souladu s principy ISOH zvolen postup,jehož součástí byla podrobná analýza a prognóza produkce odpadů a zmapováníkapacit stávajících zařízení pro odbyt odděleně shromažďovaných a zbytkovýchodpadů v kraji. Po ní následoval návrh a posouzení variant technických řešení vevazbě na konkrétní technické a územní možnosti při respektování všech cílů vseparaci a využití odpadů a potřeby skládkování odpadů. Poté byla navrženaoptimální varianta způsobu řešení nakládání s odděleně shromažďovanými izbytkovými KO opřená o finanční analýzu celého systému nakládání s KO vkraji.

Naproti tomu některé jiné krajské studie ISOH, zpracované v nedávném období,jsou soustředěny jen na řešení nakládání se zbytkovými KO, neobsahují definovánípotřeb rozvoje infrastruktury odděleného sběru, dotřiďování/úpravy využitelnýchodpadů a ignorují potřebu rozvoje skládek. Tím rezignují na komplexní přístup křešení systému nakládání s KO. Současně ve zjednodušeném pojetí optimalizacenahrazují hodnocení variant podrobnou finanční analýzou kvalitativními postupySWOT analýzy, které jsou vhodné pouze pro úvodní screening variant. Taktozpracované návrhy rozvoje odpadového hospodářství postrádají tedy základníprincipy ISOH, protože neobsahují koordinované, optimální řešení rozvoje systémunakládání s KO. Výsledkem takového postupu jsou doporučení zanedbávající rozvojinfrastruktury pro nakládání s odděleně shromažďovanými odpady askládkování.

NEJASNÁ LEGISLATIVA A EKONOMICKÉ PROSTŘEDÍ

V připravované zásadní novele zákona o odpadech je nejpodstatnější změnapoplatků za ukládání odpadů na skládky tak, aby více stimulovaly odklon odpadůod skládek. Jako bývalý vedoucí projektu mohu připomenout, že již v roce 2001doporučovala národní Strategie implementace a investic pro směrnice Evropskékomise o odpadech zavedení poplatku za skládkování ve výši 1000 Kč za tunu KO zaúčelem vyrovnání mezních nákladů technologií pro využití odpadů s náklady naskládkování k roku 2010 (dnes je to s inflací 1300 Kč/t). Byl však zavedenpoplatek pro KO v poloviční úrovni, který již nyní zjevně nepostačuje danémuúčelu, a proto se uvažuje o jeho zvýšení na 800-1500 Kč/t.

Protože zvýšení poplatků za ukládání odpadů není dost dobře možno provéstskokově, lze očekávat, že by muselo být rozloženo do období 3-5 let. Novelazákona však zdaleka není hotová a s ohledem na dobu přípravy investic do novýchtechnologií pro využití zbytkových KO je už nyní zřejmé, že Česká republikazřejmě nesplní cíle ve snižování skládkování BRKO k rokům 2013 a 2020. To můževést k definitivnímu upuštění od zvýšení poplatků za skládkování a hledánírazantnějších a pro provozovatele skládek méně příznivých řešení. Možný scénářnepříznivého vývoje tak zahrnuje:

Ustoupení od zvýšení poplatku za ukládání odpadů na skládky a zavedeníkontraproduktivních postupů do zákona (institucionalizace ISOH, plošný zákazskládkování zbytkových KO).

Přesměrování finančních zdrojů na drahá, neoptimální řešení a zbrzděnírozvoje infrastruktury pro oddělené shromažďování a využití odpadů.

Uzavírání skládek bez plného využití kapacity skládkových lokalit pro uloženíodpadů a nárůst ekologických rizik spojených s uzavřenými skládkami.

V konečném důsledku by tento scénář vedl k dalšímu zdržení plnění cílů dlesměrnic EU, zbytečnému zvýšení nákladů na odpady a nárůstu ekologických rizikspojených se skládkami. Je proto v zájmu provozovatelů skládek, obecněodpadových firem i obcí, aby byl jako nástroj k řízení změn v odpadovémhospodářství využit poplatek za ukládání odpadů na skládky.

PLOŠNÝ ZÁKAZ SKLÁDKOVÁNÍ

Plošný zákaz skládkování by veškeré skládkovatelné KO přesměroval do novýchnákladných zařízení nebo i na export do zemí s přebytky zpracovatelskýchkapacit. Zároveň by se velmi snížilo množství skládkovatelných odpadů.

Lokality skládek i jednotlivé etapy skládek jsou projektovány na určitoucílovou kapacitu, jejíž zaplnění mimo jiné umožňuje vytvoření dostatečného fonduna rekultivaci a následnou péči o skládku. Pokud by došlo k zákazu skládkovánízbytkových KO, řada skládek by se mohla dostat do situace, která by vedla kuzavření, a to i před jejich naplněním. Finanční ztráty na 1 m3nevyčerpaného prostoru skládky ukládající převážně zbytkové KO mohou činit až400 Kč/m3, z toho ztráta čistého příjmu za neuložené odpady zhruba300 korun a ztráta příjmu za energii z bioplynu až 100 Kč.

Tyto finanční prostředky by chyběly provozovatelům. Nevytvořili by sidostatečné prostředky na rekultivaci a následnou péči, v souvislosti s tím bydošlo ke snížení standardu péče o skládky a zvyšování ekologických rizik.Ekonomická situace předčasně uzavřených skládek by mohla skládek vyústit až vopuštění skládek a vznik nových ekologických zátěží.

JAK Z TOHO VEN

Při nynější formulaci kvóty pro skládkování BRKO je možno po roce 2020skládkovat kolem 0,5 mil tun BRKO. To odpovídá za předpokladů 50% vytříděnípapíru, skla, plastů, kovů a bioodpadů ze zbytkových KO až 1,5 mil. tun směsnýchKO (SKO) k roku 2020. Vytřídění poloviny papíru a bioodpadů jako nejvícezastoupených podílů v SKO totiž povede k významnému snížení obsahu biologickyrozložitelné složky v SKO z nynější zhruba poloviny na přibližně jednutřetinu.

Využití poplatků jako cíleného ekonomického nástroje by tedy vytvořiloprostor pro zachování skládkování přibližně 1,5 mil tun SKO (nebo obdobnýchzbytkových KO) v ekonomicky nejpříznivějších lokalitách plně v souladu sevropskou legislativou. Souběžně s tím by musely být k roku 2020 zpracováványnecelé 4 miliony tun KO ročně (při 1% růstu KO do roku 2020). Jednalo by se tedyo zvýšení využití a úpravy KO o přibližně 100 % proti roku 2011 (kdy činilo 1,9mil. tun) a zároveň o snížení skládkování KO o 50 % proti roku 2011 (kdy činilo3 mil. tun).

Cíl "+100 %/ -50 %" představuje úžasnou výzvu, kterou však lze stále ještěpřijmout za předpokladu urychleného zvýšení poplatků za ukládání odpadů naskládky, a tím uvolnění prostoru pro veřejné a soukromé financování novýchinvestic a přiměřený rozvoj skládek.

Ing. Pavel Novák
Artezis, s. r. o.

"Některé krajské studie ISOH jsou soustředěny jen na řešení nakládání sezbytkovými KO a ignorují potřebu rozvoje skládek," upozorňuje Ing. PavelNovák.

Zatímco běžné výrobní faktory jsou poměrně předvídatelné, poplatek zaukládání odpadů na skládky je do budoucna značně nejistý.

Autoři: PavelNovák

Zdroj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.