Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za 0 Kč

Ekologická újma - túra horami papírů?

03. únor 2012

Prakticky veškeré průmyslové podniky mají v nejbližších měsících zásadní úkol. Musejí zhodnotit možná nebezpečí ekologické újmy ze své výroby. Ty, které předpokládají, že by taková újma mohla být většího rozsahu pak navíc podstoupí martyrium popisování možných scénářů havárií. Musejí zjistit třeba citlivost místních chráněných brouků na změny podmínek, podat raport meteorologické charakteristiky místa svého působení a spousty dalších podrobností.

Až to všechno shromáždí a popíší, zbývá už jen ocenit náklady na nápravná opatření, která by v případě havárie musely udělat. A pak se šéfové firem vydají hledat pojišťovnu, která průmyslové podniky proti takovým rizikům pojistí. A hurá, 1. ledna 2013 můžu fungovat dál.

Vynalézavost v kličkování

Když se tato nová regulace v roce 2004 přijímala, měla zásadně změnit přístup k ochraně životního prostředí v celé Evropě. Naplňování smělých záměrů se ale velmi brzy zadrhlo (jen čtyři státy směrnici transponovaly do svého právního řádu včas, sedm států bylo nakonec odsouzeno Soudním dvorem Evropské unie).

Až dodneška jsou zkušenosti s aplikací odpovědnosti za ekologickou újmu v unii "rozpačité" (až na výjimky neřeší příslušné instituce havárie v režimu této odpovědnosti, podniky o své odpovědnosti často ani nevědí, a když ano, jen těžko hledají odpovídající produkty na pojistném trhu).

Oproti vnucované představě o české výjimečnosti není příběh odpovědnosti za ekologickou újmu v Česku o moc veselejší. Na první pohled logický a přísný zákon umožňuje podnikům, aby se řadě povinností vyhnuly. Favoritem takových kliček bude zřejmě při posuzování rizik důsledné dělení podle jednotlivých lokalit, aby se tak naředily rizikové body. V takovém případě pak nemusejí dělat podrobné hodnocení rizik.

Dalším úhybným manévrem je například získání certifikátu ISO 14001. K mání je prý na počkání za 30 tisíc korun a nahrazuje "povinné" finanční zajištění, které má zabránit tomu, aby následky ekologických havárií nakonec neodstraňoval stát. Bezzubost veškerých sankčních mechanismů odmění všechny, kteří mají potřebnou dávku vynalézavosti a kuráže.

Kolonky a skutečnost

O nic by nešlo, kdyby se tenhle scénář neopakoval tak často a kdyby podobné mechanické vyplňování kolonek neubíralo elán těm schopným. Je mylná představa, že firmy čekají na podobný zákon, aby si zjistily, jak ovlivňují své okolí a jak svůj dopad na životní prostředí mohou zlepšovat.

Ty nezodpovědné a bez vize k tomu takový zákon nepřinutí a ti, kterým na tom skutečně záleží, už dávno dělají stokrát víc pod sílícím tlakem požadavků investorů a spotřebitelů. Firmy, které chtějí v 21. století přežít, si definují vlastní strategie udržitelnosti a ke svým ambiciózním cílům, jak sladit ekonomický rozvoj s potřebami svého okolí, se hrdě hlásí ve svých CSR zprávách. Přijetím zákona o ekologické újmě si někdo možná udělal fajfku na seznamu úkolů. Vývoj v oblasti ochrany životního prostředí se ale naštěstí ubírá daleko ambicióznějším směrem.


Autor je advokát

Tomáš Babáček


Na první pohled logický a přísný zákon umožňuje podnikům, aby se řadě povinností vyhnuly. Bezzubost veškerých sankčních mechanismů odmění všechny, kteří mají potřebnou dávku vynalézavosti a kuráže.

Poznámka redakce ENVI GROUP:

Problematikou ekologické újmy Vás provedeme na semináři 23.4.2012 v Praze:

EKOLOGICKÁ ÚJMA: hodnocení rizik a finanční zajištění

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.