Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Bionafta se vyplatí

Firmy ze všech oblastí se v současnosti zabývají otázkou, jak a kde ušetřit.V případě, že provozují větší flotilu automobilů, hledají jakýkoliv způsob, jaksnížit náklady za palivo. Jednou z mnoha možností je používání biopaliv, vpřípadě nákladních vozidel bionafty. Jak SMN30 (směsná motorová nafta), tak iB100 (čistá bionafta) přináší uživatelům s vysokou spotřebou výrazné úspory, nadruhou stranu mají tato paliva i svá negativa. Firmy i jejich zaměstnanci se jemusí naučit používat, protože obecně vyžadují více kontroly a servisu nežklasická nafta, což kromě jiného klade časové nároky.

28. květen 2012

SMN30 je v průměru zhruba o 2 až 2,50 Kč levnější než nafta a u B100 činí
rozdíl v současnosti asi 4 až 4,50 Kč. Vzhledem k vedlejším výdajům se B100
začne u kamionu vyplácet v okamžiku, kdy je rozdíl mezi naftou a bionaftou
minimálně 2,50, odhaduje ředitel Českého sdružení pro biomasu CZ Biom Jiří
Trnka. SMN30 se nabízí u asi 160 veřejných čerpacích stanic a B100 přibližně u 
50, přičemž vedle toho existují ještě neveřejné stanice.

Spotřeba
biopaliv v ČR roste, v roce 2010 se projezdilo 184 tis. t bionafty, v roce 2011
to bylo již 245 tis. t. Podle Jiřího Trnky je v našich podmínkách reálné, že do 
roku 2020 budou v Čechách vyrobená biopaliva tvořit 10 % všech pohonných hmot. V 
ČR je pět výroben, které v roce 2011 vyrobily přes 210 tis. t bionafty. V 
současné době se přimíchává do veškeré běžné motorové nafty biosložka do 7 %
objemu.

Čistá biopaliva jsou osvobozena kvůli nižší produkci emisí od 
spotřební daně, u směsných paliv s vysokým obsahem biosložky je pak od daně
osvobozen její podíl, proto je bionafta levnější než klasická motorová nafta.
Podle Trnky je v české společnosti rozšířená nedůvěra vůči bionaftě, která ale
postupně opadává, a spotřeba tohoto paliva se zvyšuje. "Největší využití
bionafty je v dopravě, chceme ji ale zavést i jako palivo pro zemědělské
stroje," řekl Trnka. Podle něj bionaftu zkoušela například již řada dopravních
podniků a jezdí na ni také mnoho stavebních firem.

SMN30 A 
B100

Jako náhrada motorové nafty se používají metylestery
mastných kyselin (FAME). V Česku je nejrozšířenější metylester řepkového oleje
(MEŘO), který se vlastnostem motorové nafty blíží nejvíce. Hlavní surovinou pro
výrobu je tedy řepkový olej, ale mohou se použít i živočišné tuky, případně směs
rostlinných a živočišných tuků.

Obecně je podstatou výroby bionafty tzv.
transesterifikace, do které vstupuje olej z olejnatých rostlin (sója, řepka,
slunečnice) nebo živočišného původu a metanol. Výstupem je bionafta a vedlejší
produkt - glycerol používaný například ve farmaceutickém nebo potravinářském
průmyslu. Čistý rostlinný olej získaný extrakcí nebo lisováním lze použít jako
palivo v dieselových motorech i přímo bez úpravy, problémem bývají ale jeho
špatné vlastnosti (vysoká viskozita, špatná stabilita a nízké cetanové číslo).
Proto se olej pro pohon v motorech chemicky upravuje na bionaftu. V českých
podmínkách je na výrobu 1 t bionafty zapotřebí zhruba 2,5 t řepky.

Směsná
motorová nafta je speciální český produkt, který tvoří minimálně 30% bionafty,
zbytek je fosilní motorová nafta. Prodává se pod různými názvy, jako SMN 30,
Ekodiesel, Biodiesel, Setadiesel, a mohou ji tankovat všechny moderní diesely
bez nutnosti výrazných úprav. Čistá bionafta je na českém trhu k dostání pod 
názvem B100. "Zhruba od roku 1996 se u naftových motorů začaly používat
odolnější materiály především v palivové soustavě, které nemají s bionaftou
problémy. Přesto u starších aut doporučujeme kontrolovat těsnost potrubí," říká
Jiří Trnka.

Agropodnik Jihlava testoval v rámci pilotní studie využití
bionafty u dvou užitkových zemědělských strojů - traktorů značky John Deere a 
Zetor. "Provoz na bionaftu SMN30 se podle našich propočtů vyplatí. Samozřejmě je 
třeba dodržet kázeň při skladování paliva. Podstatné však je, že s SMN30 lze
plnohodnotně nahradit běžnou motorovou naftu, úspory pak jsou na úrovni 1,50 Kč
na jeden litr oproti naftě běžné. A není tomu tak jen u agrosektoru. Využitelný
je samozřejmě i ve firmách jiného zaměření, které si navíc v průběhu letní
sezóny mohou svoje úspory ještě zvýšit díky čisté bionaftě B100," rozebíral
studii Miroslav Bažanta z Agropodniku Jihlava.

Motory, které jsou v 
dobrém technickém stavu a které používají kvalitní bionaftu, nemívají s tímto
palivem problémy. "Naopak u motorů s velkými vůlemi, se špatnou funkcí vstřiku
nebo zapalování směsi by mohly nastat. Problémy rovněž nastávají v případě
nedodržování pravidelného servisu nebo špatné péče o palivo. To je důvod, proč
jsou ideálním subjektem pro implementaci bionafty spíše menší firmy, kde lze
uhlídat provozní kázeň, lidé mají k autům vztah a dodržuje se dostatečná
obrátkovost paliva jak v autech, tak na čerpací stanici. V tom je bionafta jiná
- vyžaduje péči více než nafta, ale ta se vrátí v podobě úspory," uvádí Jiří
Trnka.

VÝHODY A NEVÝHODY

Právě cena je hlavním
pozitivem při užívání paliva SMN30. "Kromě úspor je zde i praktický pozitivní
efekt. Toto palivo má vyšší mazivost, což se pozitivně projevuje na chodu motoru
a zvýšení životnosti mechanických částí, navíc produkuje nižší emise polétavého
prachu, síry a CO2," řekl ředitel CZ Biom Jiří Trnka.

Zároveň však
zmínil, že je třeba si uvědomit některé specifické aspekty směsné motorové
nafty. Ta má totiž výrazné čisticí vlastnosti, což znamená, že následkem jejího
používání je potřeba častěji měnit palivový i olejový filtr a olej, protože
kvůli čisticím účinkům paliva jsou rozpuštěné a usazené nečistoty odvedeny právě
do filtrů. Toto je důležité hlavně při přechodu na směsnou motorovou naftu, kdy 
se nečistoty z motoru usadí v olejovém filtru najednou. Podle informací CZ Biom
se u starších vozidel doporučuje kontrolovat těsnost gumového těsnění a hadiček,
či spíše výměna za nové z odolnějších materiálů. "Bionafta je sice bezproblémově
použitelná v jakémkoliv naftovém motoru, zároveň však právě kvůli čisticím
vlastnostem vyžaduje použití odolnějších materiálů v palivové soustavě. Měla by 
být také méně využívána u často odstavovaných vozidel. Palivo má totiž jistou
biodegradabilitu, může se tedy při neužívání rychleji kazit," dodal Trnka.


Směsnou motorovou naftu tvoří minimálně 30 % biosložky a zbytek motorová
nafta. Tento poměr je však specifický pro Českou republiku; v Evropě nebo v USA
se prodává směsná motorová nafta s nižším podílem biosložky - MEŘO je v ní pouze
20 %.

Čistá bionafta je palivo se 100% obsahem biosložky a je vhodná
spíše pro novější diesely. Při spalovacím procesu lépe shoří, a tím výrazně
snižuje množství CO2, pevných částic, síry a aromatických částic vypouštěných do 
ovzduší a výrazně snižuje kouřivost motoru. Bionafta je také velmi dobře
odbouratelná, a to z 98 % v průběhu 3 týdnů.

Bionafta není příliš
stabilní, a proto není dobré ji dlouho skladovat. Z tohoto pohledu je důležitá
vyšší obrátkovost - doporučená doba skladovatelnosti bionafty je jeden měsíc,
potom by mohla degradovat. Doporučuje se rovněž nenechávat auto s natankovanou
bionaftou dlouho stát, což u vytížených nákladních vozidel nehrozí. Nevýhodou
bionafty je i to, že tuhne už při -10 °C a že nižší energetická hodnota se 
projevuje nižším výkonem motoru (o 3 až 8 %) a vyšší spotřebou paliva (o 5 až 10
%).

Přesto se vyplatí, a to především v nákladní dopravě. "Je to ideální
palivo pro firmy s vlastní čerpací stanicí. Je přibližně o 4 Kč levnější než
klasická nafta, takže i přes nižší výhřevnost se finančně vyplatí," vysvětloval
Jiří Trnka.

Podle sdružení Biom CZ brání ještě většímu rozšíření zejména
odpor rafinérií, pro které je toto palivo zdatným konkurentem, a některých
automobilek, které se obávají poškození motorů. Že jde o obavy do značné míry
přehnané, dokazují poslední vyjádření francouzských automobilek, které použití
bionafty ve svých motorech již připouštějí.

GLOBÁLNÍ
ASPEKT

Podle kritiků masivní pěstování plodin určených k výrobě
biopaliv přispívá ke zvýšení cen potravin, hlavně v důsledku záboru značné části
půdy pro nepotravinové využití plodin, což se projevuje zejména v nejchudších
státech světa; navíc dochází k degradaci půdy a příliš vysokým a nevýhodným
státním výdajům na pěstování těchto plodin.

Podle Trnky jde spíše o 
přístup k dané problematice: "My propagujeme česká certifikovaná biopaliva na 
českém trhu v rozumném množství. Nesnažíme se zachránit svět před hladomorem. My
se rozumným přístupem snažíme pomoct českým zemědělcům a českým výrobcům
biopaliv k odbytu jejich produkce. Pokud se suroviny nepřeváží přes celou
zeměkouli, je ochrana klimatu i ovzduší při použití evidentní, což dokazuje i 
bezproblémová certifikace udržitelnosti výroby všech českých výrobců biopaliv.
Zároveň neříkáme, že biopaliva ze 100 % nahradí fosilní paliva - to je nesmysl.
Podle nás je rozumným cílem v českých podmínkách nahradit biopalivy cca 10 %
fosilních paliv. Na to je v České republice dostatek půdy i výrobních kapacit.
Co se týká podpory ze strany státu, Českou republiku stojí implementace biopaliv
zhruba miliardu Kč ročně. Když si spočítáme, kolik stát vybere daní v celém
zpracovatelském řetězci, zvýšení příjmu z DPH, počet vytvořených pracovních
míst, údržbu kulturní zemědělské krajiny a další externality, stát na 
biopalivech z makroekonomického hlediska vydělává."

Podle studie
Energetické, ekonomické a ekologické hodnocení biopaliv od Ladislava Jelínka a 
Tomáše Medonose musí hodnocení produkce a využívání biopaliv zohledňovat
aspekty, jako zajištění potravin a zdrojů pro jejich výrobu, ekonomiku výroby
biosložek, energetickou bilanci celého procesu a také ekologické hodnocení. "Za
předpokladu progresivně ubývajících zásob ropy a plynu se jeví produkce biopaliv
jako nevyhnutelná, ale biopaliva jsou a patrně i do budoucna budou
konkurenceschopná pouze ve vhodně zvoleném mixu obnovitelných (a dočasně i 
neobnovitelných) energií. Bez veřejné podpory není většina biopaliv vyráběných v 
ČR uplatnitelná na trhu - jejich dočasné podporování je ovšem nutné chápat jako
mezičlánek na cestě k trvale udržitelné obnovitelné energetické výrobě.
Relativně krátké zkušenosti s masivnějším využíváním biopaliv opět dokazují, že 
úsporná opatření v oblasti spotřeby energií by měla být minimálně stejně
důležitá jako v oblasti hledání alternativních zdrojů energií," uvádí
studie.

PRAXE

Z výčtu vlastností bionafty či 
směsné nafty do značné míry vyplývá i její použitelnost ve firemních flotilách.
B100 je palivo, o které se firma musí starat. Při zavádění doporučuje sdružení
CZ Biom zejména výběr zavedeného dodavatele bionafty. V nádržích čerpací stanice
i v automobilech je dále nutné kontrolovat obrátkovost; u vozidel logistických
provozů či firem se však tato starost v případě neustálé vytíženosti značně
snižuje. Řidiči by měli pokud možno tankovat ve vlastní čerpací stanici a měly
by se důsledně dodržovat zkrácené cykly výměny oleje a filtrů. Pokud čeká řidiče
v zimě delší cesta, měli by sledovat vývoj počasí, aby jim nezamrzla nádrž.
Některé firmy kvůli tomu přecházejí v zimním období na provoz se směsnou
motorovou naftou SMN30.

Bionafta s sebou přináší ještě jedno nebezpečí.
Jelikož se vlastně čerpá jiné palivo, než je zapsané v technickém průkazu,
dochází teoreticky ke ztrátě záruky a záručního servisu vozidla. Provoz na 
směsnou motorovou naftu však řada výrobců uznává, ale její cena již není
vzhledem k vysokému podílu klasické nafty tak výhodná. Také pojišťovna, pokud se 
v případě nehody zjistí, že vozidlo čerpalo jiné palivo než předepsané, nemusí
teoreticky pojistnou událost proplatit. "Problém SMN30 je to, že jde o českou
specialitu, kterou zatím převzala pouze Francie. Jsme příliš malý trh, než aby 
se někomu vyplatila homologace na toto palivo. Ve Francii je to jiné a řada
automobilek nabízí auta homologovaná na směsnou naftu, např. Peugeot nebo
Renault. Co se týká nákladních vozů, mnoho z nich připouští použití SMN30,
několik jich připouští i B100, ovšem za určitých podmínek. To je právě největší
problém, proč se automobilky do homologace nehrnou - použití biopaliv není
bezproblémové a něco o nich musíte vědět. Prostě není pro každého," doplňuje
Jiří Trnka.

Další otázkou je dodržování zákona o podmínkách provozu
vozidel na pozemních komunikacích. Teoreticky je čerpání bionafty přestupkem,
pokud není zapsaná v dokladech vozidla. Podle vyjádření ministerstva dopravy pro
CZ Biom "nelze jednoznačně předjímat postih za uvedené jednání, protože bude
vždy záležet na konkrétních okolnostech daného případu."

Dosud zřejmě
není známý případ, kdy by provozovatel vozidla dostal sankci za čerpání bionafty
nebo směsné nafty. "Nevím o něm. Problém je to jen teoretický. Pokud se v motoru
nachází bionafta, naměří se podstatně nižší emise, ale o to snad jde. Osobně si
myslím, že stanice technické kontroly by se měly zaměřit na problémy a úpravy,
které jsou nebezpečné z hlediska provozu nebo znečištění životního prostředí. To 
byl také záměr zákona o provozu na pozemních komunikacích. Provoz na biopaliva
má z tohoto pohledu efekt opačný, tj. kladný," uzavírá Jiří Trnka.


Výkonný ředitel CZ Biom Jiří Trnka
FOTO: CZ BIOM

Zdrj: www.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.