Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Výrobky z odpadů - dotaz z praxe

27. listopad 2013

Otázka:

Naše společnost zpracovává odpady a vyrábí z nich mimo jinénetradiční stavební hmoty, které lze pro jejich vynikající fyzikální vlastnostia nízkou cenu použít ve stavebnictví mnoha způsoby. Jedním z nich je použít tytomateriály, obvykle s vysokým obsahem drcených plastů, na různé terénní úpravy,stavbu manipulačních ploch apod. Byli jsme upozorněni na to, že za určitýchokolností je třeba podrobit tyto materiály analýzám podle zákona o odpadech.Můžete upřesnit, o co jde?

Po doplnění dotazu a zjištění skutečného stavu věcí se problém ukázal jakozcela jasný.

Tazatel míchá minerální pojiva nižší kvality (především elektrárenské popílkya podobné materiály) s drcenými a vytříděnými odpady (většinou plasty) za vznikuvelmi lehkých stavebních směsí, které se pro stavebně nenáročné, ale pro velkémnožství materiálu drahé, stavby hodí. Tyto směsi lze využívat různým způsobem,ale optimální je jejich využití na zemní práce.

Z hlediska zákona o odpadech jde tedy o uplatnění ustanovení § 3 odstavec 6,tedy o takovou výrobu, do které jako surovina vstupuje odpad, případně takéodpad. A jejímž výsledkem je výrobek, který již není v režimu odpadovýchpředpisů. Uvedené ustanovení obsahuje pro řádné uplatnění 4 podmínky podpísmenky a) - d). Z tohoto pohledu jsme si odstavce (6) všímali v této rubricejiž několikrát.

Dnešní dotaz se ale týká toho, zda je výrobce takového výrobku kromě splněníuvedených podmínek ještě vázán povinností dokladovat složení výrobku a pokudano, tak proč a jak. Je tomu skutečně tak a tato povinnost plyne z ustanovení §3 odstavce (7), který ukládá tomu, kdo takové výrobky používá, aby dokladovalsplnění kritérií pro využití odpadů, jsou-li stanovena. Toto ustanovení jsemnedávno na jiném poli kritizoval jako podivnou snahu zákonodárce regulovatpoužívání výrobků, tedy komodit již mimo působnost zákona o odpadech, i nadálepodle tohoto zákona. Na kritice trvám, je mně ale málo platná, protožeustanovení je platné a je dozorovými orgány nezřídka využíváno.

Je všeobecně známo, že prakticky jediným předpisem, který může být prohodnocení plnění ustanovení § 7 použit, je vyhláška č.294/2005 Sb., konkrétnějejí ustanovení v § 12, jež v podrobnostech odkazuje na Přílohu č.10.V ustanovení § 12 odstavec (2) se říká, že obsahy škodlivin v sušině odpadů avýsledky ekotoxikologických testů odpadů využívaných na povrchu terénu nesmějípřekročit limitní hodnoty ukazatelů stanovených v Příloze 10. A v Příloze 10jsou tabulky 10.1. (obsahy v sušině) a 10.2. (ekotoxikologické testy).A jenepochybné, že musí být a to bezezbytku, splněny všechny limity obou tabulek.Navíc je v ustanovení § 12 odstavec (2) zapsána možnost tyto ukazatele dálerozšířit o další, pokud to je nutné z hlediska ochrany zdraví a životníhoprostředí. Je poněkud nejasné, jak to procesně udělat (zahájení správního řízeníz moci úřední?), to by ale překročilo rámec tohoto pojednání.

Takové ustanovení je zdánlivě logické, ale jen do okamžiku, než se pomocíněho pokusíme zjistit „nezávadnost" našeho materiálu pro takové použití. V našempřípadě bylo vlaboratoři zjištěno, že zatímco ekotoxikologické testy s našímmateriálem prokázaly jeho neškodnost - vodný výluh byl ve smyslu tabulky 10.2.neškodný, potom obsahy sledovaných látek v sušině byly vysoké. Jinak tomu aleani s ohledem na původ prvotního materiálu a tedy na složení stavební hmoty býtnemohlo. Pokud jsou mezi sledovanými kontaminanty skupinové organické látky,jako jsou například „ropné látky", dnes stanovované jako C10 - C40, potom semusí při laboratorním rozkladu organickými rozpouštědly nutně vyloužit amateriál pro použití na povrchu terénu tím jasně diskvalifikovat. A to přesto,že žádná složka této stavební hmoty nikdy nebyla odpadem nebezpečným.

Je otázka, zda si zákonodárce při sestavování kritérií uvedených v Přílozeč.10 toto uvědomil a na to otázka navazující, zda je to tak dobře. Osobně si tonemyslím, protože si neumím představit reálnou situaci, kdy bude z tohotomateriálu postavené provizorní parkoviště zavlažováno organickými rozpouštědly.Předpis je však platný a proto je třeba ho respektovat.

Výše uvedený rozbor by na zodpovězení otázky stačil, přesto budu ještěpokračovat jednou myšlenkou. Využití odpadů na povrchu terénu je ve vyhlášcedefinováno v ustanovení § 2 v písmenu j) jako „rekultivace povrchu terénu,vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracíchvrstev skládek, rekultivace uzavřených skládek, zavážení vytěžených povrchovýchdolů, lomů, pískoven". Na zavážení starých lomů nebo na vytvářeníuzavíracích vrstev na skládkách by byl náš materiál trochu drahý, takže reálnězbývá použití u zemních prací stavebního charakteru. A takové práce se obvykleneobejdou bez stavebního povolení či alespoň bez ohlášení, což není možné bezprojektové dokumentace. V takové dokumentaci je ovšem jasně napsáno, o jakoustavbu jde (co se staví a jak se to stavebně jmenuje) a jsou v ní i výkresyvčetně složení jednotlivých vrstev. A pokud je v takové stavebním úřademschválené projektové dokumentaci uvedeno, například, že povrch terénu budevyrovnán mechanicky těžkou technickou a na takto urovnanou pláň budou postupněpokládány jednotlivé vrstvy, například při stavbě chodníku, silnice, parkoviště,potom jsem přesvědčen, že takové užití našeho materiálu již nesplňuje definiciužití na povrchu terénu a není důvod dokladovat jeho „nezávadnost". A to anitehdy, pokud vrstva našeho materiálu bude z konstrukčních důvodů umístěna jakoprvní zdola, tedy bude se dotýkat přírodního terénu, jak se někdy podle mnenepřípustně zjednodušeně tvrdí.

Nechci nikoho navádět k nepravostem. Předchozí úvahou jsem jen ukázal, žeužití takových materiálů, jako je v našem případě, může mít více aspektů, než sena první pohled zdá. A než jsou někteří dozoroví úředníci schopnidohlédnout.

Odpověď:

Pokud neprokážete, že v případě užití zmíněného materiálu z odpadů senejedná o využití na povrchu terénu, potom musíte dokladovat jeho složení výšeuvedeným způsobem, což v případě výrobků z plastů z chemických důvodů reálněnelze.

Autor: Ing. Michael Barchánek

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.