Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Energetický zákon pod napětím

Regulační úřad vedený Alenou Vitáskovou komplikuje přijetí novely energetického zákona. Varuje před miliardovými dopady změn, jeho argumenty však stojí na vodě.

28. duben 2015

Návrh novely energetického zákona byl počat na ministerstvu průmys- lu loni v červnu. Po devíti měsících se obrazně řečeno ještě nenarodil. Novela uvízla v Poslanecké sněmovně, kde je předmětem politických bojů a výměnných obchodů.

Původní návrh se mění k nepoznání. Poslanci předložili zhruba 350 pozměňovacích návrhů, z toho polovina je obsažena v komplexním balíku změn schválených hospodářským výborem sněmovny. Některé návrhy jsou zásadního charakteru, jiné vyvolávají spíše úsměv. Distributor tepelné energie bude například "po odstranění nebo okleštění stromoví povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu".

Jiné návrhy mohou naopak dostat Českou republiku do potíží. Poslanecký výbor pro sociální politiku navrhuje, aby lidé měli možnost bez sankcí ukončit uzavřenou smlouvu o odběru elektrické energie či plynu ještě 15 dní po zahájení dodávky. V prostředí agresivního po- domního prodeje to vypadá jako rozumný návrh. Problém je v tom, že je v rozporu s právem Evropské unie.

Boj o jednotlivá ustanovení zákona se odehrává v napjaté atmosféře mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Vládní koalice stojí na straně ministra Jana Mládka, který hovoří o šéfování Aleny Vitáskové na ERÚ jako o "samoděržaví", které je třeba ukončit. Opoziční strany - nejhlasitěji Úsvit - naopak stojí na straně předsedkyně regulačního úřadu. 

Mládek vs. Vitásková, ring volný

Zhoršování vztahů mezi ministerstvem průmyslu a regulátorem lze pozorovat od jara 2013. Vitásková se tehdy pokusila zkrátit regulační období v plynárenství a zpřísnit pravidla pro stanovení cen za distribuci a přenos plynu. Ministerstvo se plynařů zastalo - a zahájilo tím konflikt, který dál nabírá na síle.

Ministerští úředníci proto přišli s ná- vrhem, jak dosud téměř neomezenou moc Vitáskové ořezat. Místo předsedy ERÚ jmenovaného prezidentem měla hlavní slovo v úřadě získat pětičlenná rada dosazená vládou. Její členy měl navrhovat ministr průmyslu z řad zkušených energetických odborníků a manažerů.

Vitásková však proti návrhu spustila ostrou kampaň a opozice se přidala na její stranu. To byl hlavní důvod, proč se schvalování zákona ve sněmovně loni na podzim zadrhlo. Mládkovo ministerstvo proto v lednu od svých plánů ustoupilo. Rada ERÚ má vzniknout až k 1. srpnu 2017, tedy ve chvíli, kdy skončí šestiletý předsednický mandát Aleny Vitáskové.

Na ministerstvu průmyslu však svého ústupku dnes nejspíše litují. Slovní útoky na navrženou novelu ze strany ERÚ dále pokračují, dokonce nabírají na intenzitě. Jejich argumentaci na půdě sněmovny šíří hlavně poslanci hnutí Úsvit přímé demokracie.

Ti při projednávání zákona před dvěma týdny vypustili řadu katastrofických, i když nepodložených varování. "Hrozí zdražení plynu pro občany o 20 procent. Je potřeba si to říci a potvrdili nám to i odborníci," varoval šéf Úsvitu Tomio Okamura.

Další poslanec Úsvitu David Kádner strašil negativním dopadem navržených změn v oblasti plynárenství v rozsahu 20 miliard korun, dopad na elektroenergetiku má prý být ještě vyšší. Distributoři energií totiž podle jeho slov budou povinni platit kompenzace majitelům pozemků a prodraží se také zápis věcných břemen do pozemkových katastrů.

Ministr Jan Mládek následně tyto informace označil za šíření poplašné zprávy. "Nenechme se ovlivnit a nenechme se zmanipulovat úředníky, kteří zjevně překračují svoje kompetence," dodal následně Mládek na adresu Vitáskové.

Zástupci vládní koalice tvrdí, že se poslanci Úsvitu nechali "oblbnout" nepodloženými argumenty energetického regulátora. "Všechno, co tady čtete, prostě psal drzý tiskový mluvčí Energetického regulačního úřadu, nosí vám to a pokouší se vás to naučit," prohlásil poslanec Milan Urban (ČSSD), který má jako zpravodaj energetický zákon na starost.

Tímto "drzým mluvčím" je míněn Jiří Chvojka, který se před dvěma týdny zviditelnil emotivním vystoupením ve vysílání České televize. Negativní finanční dopad novely energetického zákona odhadl na 150 miliard korun, ale neuměl vysvětlit, jak k číslu dospěl. "Když jsem sledoval v televizi mluvčího úřadu, tak jsem si uvědomil, že ten člověk hází ciframi a nemá výpočet," reagoval na jeho slova lidovecký poslanec Ivan Gabal.

Chvojkovo vystoupení zřejmě bude mít soudní dohru. "Ti samí lidé z bývalého vedení ERÚ, kteří dopustili solární boom, dnes sedí v Legislativní radě vlády a zametají stopy za solárními barony. Speciálně se jedná o Antonína Panáka," prohlásil Chvojka ve vysílání ČT.

Antonín Panák, který dnes pracuje jako energetický konzultant ve firmě Ernst & Young, podá za tyto výroky na Chvojku žalobu. "Nejsem členem Legislativní rady vlády, pouze jsem s ní spolupracoval. Místopředsedou ERÚ jsem se stal až po skončení solárního boomu. A právě kvůli zametání stop jsem z ERÚ odešel," reaguje Antonín Panák.

Odstoupit a vypovědět

Předmětem politických hrátek není zdaleka jen osekání pravomocí Aleny Vitáskové. Velkou pozornost přitahuje také termín, ke kterému budou moci lidé vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou s podomním prodejcem či prostřednictvím internetu.

Pravidelně se do hry vrací návrh, aby se dvoutýdenní lhůta nepočítala od data podpisu smlouvy, ale až od termínu zahájení dodávky. Za takové řešení lobbuje ČEZ a další velcí dodavatelé energie, kteří by tím získali mnohem více času na přemlouvání ztracených zákazníků k návratu.

Pokud bude návrh schválen, vystaví se Česko riziku sankčního řízení - takzvaného infringementu - ze strany Evropské komise. "Unie jasně určila, že dodávky energií patří mezi služby, a odstoupení je tudíž možné do 14 dní od podpisu smlouvy. Pokud si některá země stanoví vstřícnější podmínky z pohledu zákazníka, komise to posuzuje jako narušení podmínek jednotného trhu a vyžaduje změnu pravidel," varuje Antonín Panák z poradenské firmy Ernst & Young.

Takový návrh se navíc zdá být nadbytečný, odstoupení od smlouvy řeší již nový občanský zákoník. "Ten obecně umožňuje spotřebiteli v případě distančních smluv a smluv uzavíraných mimo obchodní prostory odstoupit od smlouvy ve lhůtě 14 dnů ode dne uzavření smlouvy. Tato úprava se uplatní i v případě smluv týkajících se dodávek elektřiny nebo plynu," uvedl Alexander Mackanič z firmy PWC Legal.

Hospodářský výbor v minulém týdnu doporučil schválit poměrně rafinované znění, se kterým přišli poslanci ze sociálního výboru. Tato úprava energetického zákona se na první pohled tváří, že je v souladu s evropskými pravidly. Odstoupení od smlouvy bude opravdu možné do 14 dní od uzavření.

Hned v dalším odstavci se však píše, že zákazník je oprávněn vypovědět smlouvu o dodávce energie uzavřenou mimo běžné obchodní prostory dodavatele v prvních dvou týdnech po zahájení dodávky. Zůstává otázka, jak tyto hrátky se slovy posoudí Evropská komise a Evropský soudní dvůr.

Komunista pomáhá solárníkům

Někdo chce pomoci odběratelům energie, jiný investorům do fotovoltaiky. Předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik podal pozměňující návrh, aby majitelé solárních elektráren dokončených v lednu a únoru roku 2011 měli nárok na stejnou výši provozních dotací jako ti, kteří je stihli dokončit v roce 2010.

Prospěch z takové změny by mělo 57 vlastníků solárních elektráren o celkovém výkonu zhruba 60 megawattů. V současnosti pobírají jen zhruba poloviční dotace oproti majitelům elektráren připojených k síti do prosince 2010 (6 korun za kilowatthodinu místo 12 korun) a většina z nich hospodaří se ztrátou.

Poslanec svůj návrh odůvodňuje tím, že tato skupina investorů stihla svoje elektrárny dokončit včas. Doplatili na to, že je ČEZ včas nepřipojil k rozvodné síti. Tito investoři se nyní domáhají svých práv soudní cestou. "V případě, že poškození podnikatelé spory vyhrají, hrozí státu reálné nebezpečí značných finančních nákladů. Vyšších, než je případná kompenzace vzniklých škod tímto pozměňovacím návrhem," tvrdí Kováčik.

Svým návrhem chce pomoci majitelům středně velkých solárních elektráren, třeba z řad zemědělských podniků. Vydělají však na něm i majitelé poměrně velkých solárních parků. Jmenovitě třeba advokát Daniel Honzík, který se "proslavil" svojí účastí v kauze sporné restituce pozemků po prvorepublikovém velkostatkáři Juliu Bečvářovi.

Vynechat nelze ani negativní dopad na státní rozpočet. Podle orientačního propočtu týdeníku Ekonom by náklady na dotování solárních elektráren v případě schválení Kováčikova návrhu vzrostly o 400 milionů korun ročně. To je těžko únosné v situaci, kdy odběratelé energie a státní kasa doplácejí na obnovitelné zdroje energie okolo 40 miliard korun ročně, z toho 28 miliard směřuje k majitelům solárních elektráren.

Navzdory negativnímu stanovisku ministerstva průmyslu i zpravodaje novely energetického zákona Milana Urbana však dali poslanci hospodářského výboru Kováčikovu návrhu zelenou. Dvě třetiny z 19 přítomných poslanců výboru záměr doporučily. Konečný verdikt vynese v dubnu Poslanecká sněmovna, až přijde na řadu třetí čtení novely.

Tanečky kolem zelené energie

Na využití obnovitelných zdrojů v energetice má názor snad každý. Platí to samozřejmě i pro členy dolní komory parlamentu. Někteří z nich chtějí investorům do zelených energií usnadnit život, jiní ho naopak chtějí zkomplikovat.

Energetický regulační úřad se původně snažil do zákona protlačit strop maximální možné výroby dotované elektřiny za rok. Ten by postihl hlavně provozovatele vodních, větrných a solárních elektráren, u nichž objem výroby závisí na zvolené lokalitě a na počasí.

Původní návrh však loni narazil na odpor Legislativní rady vlády a z novely zmizel. Nyní se ho opět snaží vrátit do hry poslanec Petr Adam (Úsvit). Od hospodářského výboru v minulém týdnu však pro svůj návrh podporu nezískal. Poslanecký výbor pro životníprostředí se snaží prosadit, aby provozní dotace nově dostávaly jen bioplynové stanice s elektrickým výkonem do 500 kilowattů namísto navržených 550. Vypadá to jako detail, v praxi se však budují nejčastěji právě bioplynky s výkonem v rozmezí od 500 do 550 kilowattů.

Podle informací týdeníku Ekonom chce část poslanců tímto krokem uškodit holdingu Agrofert vlastněnému Andrejem Babišem. Farmtec, což je dceřiná firma Agrofertu, totiž patří mezi největší dodavatele bioplynových stanic v tuzemsku.

Místopředseda hospodářského výboru Milan Urban se pak snaží vrátit velikost podporovaných tepláren spalujících biomasu zpět na elektrický výkon 7,5 megawattu. ERÚ totiž do novely propašoval snížení limitu na 5 megawattů. Stát by se tím dostal do konfliktu s provozovateli pěti tepláren, kteří by kvůli snížení limitu o podporu přišli. Celý hospodářský výbor navrhuje zmírnění podmínek pro obnovitelné zdroje, které se nacházejí ve fázi schvalování. Získání provozní dotace již nemá být podmíněno dokončením stavby do prosince letošního roku, klíčové bude datum zahájení územního řízení. V praxi tak bude možné dokončovat připravené projekty i v roce 2017.

Co se týká obnovitelných zdrojů, největší pozornost zatím upoutal návrh umožňující dělení či slučování solárních elektráren. Energetický regulační úřad varoval před účelovým dělením, aby se majitelé zařízení dokončených v roce 2010 vyhnuli placení srážkové daně. Investoři by se hypoteticky mohli zdanění vyhnout v případě, že by rozdělené elektrárny měly výkon do 30 kilowattů.

Podle odborníků nelze účelové dělení elektráren považovat za reálné. "V praxi by rozdělení fotovoltaické elektrárny o výkonu jednoho megawattu znamenalo vybudování 33 no- vých přípojných míst. Taková investice nedává ekonomický smysl," poznamenal Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Hypotetické riziko nakonec poslanci sami odstranili a přidali pojistku, že dělením se nelze zbavit povinnosti odvádět srážkovou daň.

Energetický zákon nyní směřuje do finálního, třetího čtení. Prvním z možných termínů, kdy by se mohl dostat na pořad jednání, je středa 1. dubna. Aprílový termín se zdá být s ohledem na dosavadní průběh schvalování novely optimální.


400 milionů Kč: Takový dopad by mělo přijetí návrhu poslance Pavla Kováčika (KSČM) na zvýšení výkupních cen pro solární elektrárny dokončené v lednu a únoru 2011.

150 miliard Kč: Takový finanční dopadmá mít novela energetického zákona podle odhadu ERÚ. Ministerstvo průmyslu i energetické podniky považují tento odhad za nesmyslný.


Co přináší novela energetického zákona

  1. Zájemci o instalaci malé elektrárny do výkonu 10 kilowattů (typicky třeba solárních panelů na střeše domu) nebudou potřebovat licenci k výrobě elektřiny.
  2. Příspěvek na zelené energie nebude odvozen pouze od výše spotřeby, ale také od počtu a velikosti jističů (u maloodběratelů) či maximální výše odběru (u velkých odběratelů).
  3. Smlouvy uzavřené přes internet či u podomních prodejců bude možno bez sankcí ukončit do 15 dní od zahájení dodávky energie.
  4. Dodavatelé budou muset svoje zákazníky informovat o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a upozornit je na právo odstoupit v případě nesouhlasu se změnou.
  5. Změní se pravidla pro financování obnovitelných zdrojů. Skončí například příplatek za výrobu elektřiny z decentralizovaných zdrojů.
  6. Energetický regulační úřad (ERÚ) bude muset při stanovení regulovaných cen brát ohledy na finanční stabilitu distributorů elektřiny a plynu.
  7. Vzniknout má pětičlenná Rada ERÚ, což povede k omezení pravomocí předsedy úřadu. Zřejmě se tak stane až v srpnu 2017, kdy skončí mandát Aleny Vitáskové.
  8. Kontrolní činnost v oblasti podporovaných zdrojů energie přechází z působnosti Státní energetické inspekce na ERÚ.
  9. Většina změn měla být účinná již od 1. července 2015. Hospodářský výbor nyní navrhuje posun na leden 2016.

AUTOR: David Tramba

Zdroj: www.ihned.cz 

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.