Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Využití biomasy pro výrobu tepla

Seminář se zabýval problematikou nových technologií zpracování biomasy, jejího spalování, konkrétním příkladům pěstování a energetického využívání a možnostem financování zařízení na vytápění biomasou.

NEJPRVE ZPRACOVAT, ZBYTEK SPÁLIT

Fytomasa je především surovinou pro chemický průmysl, teprve odpad by měl být využíván jako zdroj energie. Hlavní dvě složky fytomasy - celulóza a lignin zastoupené v různých poměrech v bylinách a dřevinách se zpracovávají termicky nebo hydrolýzou. Biopaliva musí být jen jedním z produktů zpracování fytomasy, jinak bude výroba biopaliv energeticky a finančně ztrátová. Biopaliva 1. generace jsou taková, kde množství získané energie je stejné či nižší než energie vložená v pohonných hmotách a hnojivech při pěstování. U biopaliva 2. generace je lepší poměr získané a vložené energie.

Na příkladu pěstování jetele nebo ovsa je možné ukázat jejich význam i v době, kdy zemědělská soustava je utlumena. Výčet výrobků z těchto surovin je překvapivě dlouhý: z ovsa můžeme vyrobit betaglukany, mléko, smetanu nebo dokonce zmrzlinu, z jetele genistin, Na-Cu-chlorofylin, feofytiny, karoteny, cukerné roztoky a teprve na konci pelety.

HLAVNÍ SUROVINOU DŘEVO

Spalováním dřevní hmoty získáváme zpět sluneční energii, kterou v sobě rostliny nastřádaly během svého života. Mediálně nejznámější je v poslední době asi biomasa odpadní. Jsou to rostlinné zbytky ze zemědělství - především sláma a lesní, zahradní a parkové odpady: pařezy, kořeny, kůra, vršky stromů, větve, šišky. Dále sem patří odpady z průmyslové výroby - různé odřezky, piliny, hobliny. První skupinu tvoří většinou dřevo vlhké, zpracované na dřevěné štěpky, druhou skupinu dřevo suché, vhodné na výrobu pelet. Biomasu lignocelulózových energetických plodin, pěstovaných za účelem vytápění, představují dřeviny (topoly), obiloviny a travní porosty a ostatní rostliny (konopí, šťovík).

Na rozdíl od jiných obnovitelných zdrojů majících svůj původ ve sluneční energii se biomasa dá skladovat a teplo lze produkovat v době, kdy je třeba. Dalším podstatným rozdílem je to, že jde o zdroj omezený, a proto je nutno jej využívat s maximální možnou účinností. Nejvhodnější vlhkost kusového dřeva pro jeho spalování je 20 %, se stoupající vlhkostí výhřevnost dřeva klesá, protože se spotřebuje část tepla na odpaření vody.

ZAŘÍZENÍ NA SPALOVÁNÍ DŘEVNÍ HMOTY

Z kotlů pro spalování biomasy lze jmenovat:

> pyrolýzní kotle ke spalování kusového dřeva,

> krbová a kachlová kamna,

> kotle na pelety,

> kotle na štěpku nebo piliny,

> kotle na spalování balíků slámy,

> kotle na spalování obilí,

> kotle na spalování uhlí i dřeva.

Například pyrolýzní kotel má v horní části tělesa násypku paliva, kde dřevo odhořívá a vznikají pyrolýzní plyny, v dolní části potom dohořívací komoru. Z principu vyplývá, že kotel nemůže být zkonstruován příliš malý, aby vše fungovalo. Výkon nejmenší řady kotlů bývá 18 - 20 kW, zatímco tepelná ztráta standardních rodinných domů se pohybuje kolem hodnoty 8 kW. Z toho plyne, že i při nejnižších venkovních teplotách je nutno kotel provozovat v tlumeném režimu se všemi důsledky ohledně účinnosti spalování nebo životnosti kotle. Ostatně přímé napojení kotle na otopnou soustavu neumožňuje ani současná legislativa. Kotel totiž pracuje optimálně v teplotním režimu 90/70 °C, zatímco do otopné soustavy můžeme přivést vodu o maximální teplotě 75 °C. Řešením je instalace akumulační nádoby mezi otopnou soustavu a kotel. Akumulační nádrž zároveň plní i funkci termohydraulického rozdělovače.

Trochu jiná je situace u kotlů na pelety, které mohou mít nižší výkon a jsou tudíž vhodnější do nízkoenergetických domů. Pro automatickou dopravu ze skladu do kotle jsou nutné pelety ze dřeva, které jsou mechanicky odolné, nezanášejí hořák a produkují jen nepatrné množství popela. Pro větší výkony, například centrální výtopny, se používají kotle na dřevní štěpku, piliny a balíky slámy.

Různé druhy kamen a krbových vložek se uplatní spíše jako pomocné zdroje nebo jako rezerva. Často plní dekorativní účel nebo pomáhají navodit příjemnou atmosféru a tepelnou pohodu.

Zdroje tepla na biomasu se také často používají v kombinaci s ostatními zdroji, např. s plynovým kotlem. Nevýhodou ale je, že jejich provoz není bezobslužný, a to může vadit při delší nepřítomnosti obyvatel domu nebo při jejich časovém zaneprázdnění. Důvodem může být i snaha o úsporu nákladů na vytápění výběrem vhodnějšího a levnějšího paliva či energie.

Takto lze provozovat kombinované kotle na pelety s možností spalování kusového dřeva nebo kotle na dřevo a uhlí. Kotel na dřevo se dá použít jako hlavní zdroj, k tomu je ale nutná akumulační nádrž, která může být opatřena elektrickou topnou vložkou, jež se spouští v době nízkého tarifu. Naopak může být hlavním zdrojem elektrické přímotopné vytápění a jako doplňkový zdroj kamna na dřevo nebo na pelety. Místo elektrického přímotopu to může být tepelné čerpadlo, opět kombinované s kamny na dřevo nebo pelety.

Další informace poskytuje středisko Energy Centre České Budějovice, které nabízí také poradenství na téma úspor energií, obnovitelných zdrojů, dotací aj. (viz www.eccb.cz).

AUTOR: Ing. Zdeněk Krejčí
technik ECČB

Zdroj: www.ihned.cz

 

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.