| bod | povinnost | předpis |
|---|---|---|
| j1 | Nařízení o bateriích stanovuje požadavky na výrobu, uvádění baterií na trh, jejich označování, bezpečnost, obsah nebezpečných látek, sběr odpadních baterií i jejich recyklaci. Jednotlivé povinnosti nabývají účinnosti postupně v období let 2024–2031. | nařízení EU 2023/1542 o bateriích a odpadních bateriích, zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, prováděcí a delegované akty EU |
| j2 | Nařízení o biocidech upravuje uvádění biocidních přípravků na trh a jejich používání. Stanoví podmínky schvalování účinných látek, povolování biocidních přípravků a pravidla pro jejich označování, reklamu a používání. | nařízení EU č. 528/2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání, zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví |
| j3 | Směrnice RoHS stanovuje seznam zakázaných látek, jejich maximální přípustné koncentrace v homogenních materiálech, okruh dotčených výrobků, pravidla pro posuzování shody, označování CE a vypracování technické dokumentace. Povinnosti dopadají především na výrobce, dovozce a distributory elektrických a elektronických zařízení. V ČR jsou požadavky směrnice RoHS prováděny zejména prostřednictvím zákona o technických požadavcích na výrobky a příslušných nařízení vlády. | směrnice EU 2011/65/EU (RoHS II) o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, nařízení EU 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků (GPSR), nařízení EU 2024/1781 o ekodesignu udržitelných výrobků (ESPR), zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností, nařízení vlády č. 481/2012 Sb. o omezení používání nebezpečných látek v elektrozařízeních |
| j4 | Nařízení EUDR ukládá subjektům povinnost ověřovat původ vybraných komodit a prokazovat, že jejich výroba nevedla k odlesnění ani degradaci lesních porostů. Nařízení zavádí systém náležité péče (due diligence), povinnost získávat geolokační údaje o místě produkce, vyhodnocovat rizika a podávat prohlášení o náležité péči prostřednictvím informačního systému EU. Povinnosti se vztahují nejen na dovoz ze třetích zemí, ale také na výrobky pocházející z území EU. | nařízení EU 2023/1115 o dodávání na trh Unie EU a vývozu z Unie EU některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů, prováděcí a delegované akty EU, předpisy ČR pro dozor a sankce, zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh |
| j5 | Nařízení CBAM ukládá dovozcům vybraných výrobků povinnost vykazovat množství emisí vzniklých při jejich výrobě a povinnost pořizovat certifikáty CBAM odpovídající těmto emisím. | nařízení EU 2023/956, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), prováděcí nařízení EU 2023/1773 stanovující pravidla pro přechodné období, prováděcí a delegované akty EU k nařízení CBAM, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 upravující systém EU ETS, celní předpisy EU |
| j6 | Nařízení o plastových peletách stanovuje povinnost zavést preventivní opatření, řízení rizik, pravidelnou kontrolu provozů, školení zaměstnanců a postupy pro případ havárií. Povinnosti se vztahují na všechny subjekty, které s plastovými peletami profesionálně nakládají, včetně výrobců, zpracovatelů, logistických společností a provozovatelů skladů. | nařízení EU 2025/2365 o předcházení ztrátám plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty |
| j7 | Zákon o jednorázových plastech stanovuje povinnosti výrobcům, dovozcům, distributorům i konečným prodejcům vybraných plastových výrobků. Vedle zákazu uvádění některých výrobků na trh zavádí také povinnosti označování, odděleného sběru, rozšířené odpovědnosti výrobce, vedení evidence a financování úklidu odhozeného odpadu. | zákon č. 243/2022 Sb., o omezení dopadu plastových výrobků na ŽP, směrnice EU 2019/904 o omezení dopadu plastových výrobků, vyhláška č. 47/2023 Sb. o provedení zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků |
| j8 | Nařízení ESPR nahrazuje směrnici o ekodesignu energeticky významných výrobků a významně rozšíří okruh výrobků, na které budou požadavky dopadat. Konkrétní technické požadavky budou postupně stanoveny prostřednictvím prováděcích aktů Evropské komise pro jednotlivé skupiny výrobků. | nařízení EU 2024/1781 o stanovení rámce pro požadavky na ekodesign udržitelných výrobků (ESPR), prováděcí akty EU stanovující požadavky pro jednotlivé skupiny výrobků |
| j9 | Podniky musí sledovat platné zákazy jednotlivých PFAS látek, ale i připravované změny, které mohou významně ovlivnit výrobu, dovoz i používání řady výrobků. | nařízení EU 1907/2006 (REACH), nařízení EU 1272/2008 (CLP), nařízení EU 2019/1021 o perzistentních organických znečišťujících látkách (POPs), Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách, prováděcí a novelizační akty EU upravující omezení jednotlivých PFAS látek, připravované omezení PFAS podle přílohy XVII nařízení REACH. |
| j10 | Velké podniky musí reportovat požadavky ESG. Ale i malé a střední podniky stále častěji setkávají jako dodavatelé velkých společností, bank nebo investorů s tlakem na reporting. Informace o udržitelnosti se stávají běžnou součástí obchodních vztahů, veřejných zakázek i financování podniků. | směrnice EU 2022/2464 (CSRD), nařízení EU 2020/852 o vytvoření rámce pro usnadnění udržitelných investic (taxonomie EU), evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), směrnice EU 2024/1760 (CSDDD), další právní předpisy EU upravující oblast udržitelnosti, zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví |
| j11 | Nařízení o vozidlech s ukončenou životností propojuje celý jejich životní cyklus do jednoho právního rámce – od konstrukčních požadavků a recyklovaných materiálů přes rozšířenou odpovědnost výrobců až po samotné zpracování vraků. Výrobcům, servisům, pojišťovnám i zpracovatelským zařízením přináší řadu nových povinností. | nařízení o vozidlech s ukončenou životností (End-of-Life Vehicles – ELV) |