Posouzení objektu s vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a plnění obecných povinností právnických nebo podnikajících fyzických osob, včetně způsobu zařazení objektu do skupiny A nebo B a zpracování návrhu zařazení podle zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií (dále jen zákon)
Úvod
Metodický pokyn je zaměřen na
- vymezení osob a objektů, na které se zákon vztahuje,
- vytvoření vstupních podkladů pro zařazení objektu do skupiny A nebo B,
- principy a způsob zařazení objektu do skupiny A nebo B,
- zpracování návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo B,
Vymezení osob a objektů
Zákon stanoví povinnosti právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, které užívají objekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látka nebo směs splňující kritéria uvedená v příloze č. 1 zákona.
Právnické osoby definuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v § 20 odst. 1 jako organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, že má právní osobnost, nebo jehož právní osobnost zákon uzná. Právnická osoba může bez zřetele na předmět své činnosti mít práva a povinnosti, které se slučují s její právní povahou.
Za podnikající fyzickou osobu je možné považovat takovou fyzickou osobu, která je podnikatelem ve smyslu § 420 občanského zákoníku, tedy osobou, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, přičemž za
podnikatele se považuje jednak osoba, která je zapsaná v obchodním rejstříku, jednak osoba, která má k podnikání živnostenské nebo jiné oprávnění podle jiného zákona.
Povinnosti se nově vztahují na provozovatele podzemních zásobníků plynu.
Naopak nevztahují se na vojenské objekty a vojenská zařízení, nebezpečí spojená s ionizujícím zářením, silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných látek mimo objekty, přepravu nebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, stanic postavených mimo objekt v trase potrubí, geologické práce, hornickou činnost
a ukládání na odkaliště a skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu.
Základní pojmy
Pro zařazování objektů do skupiny A nebo B jsou důležité následující pojmy definované v zákoně: objekt, provozovatel, nebezpečná látka a umístění nebezpečné látky.
Pod pojmem objekt je možno chápat výrazy např. areál podniku, závod nebo provozovna pokud splňují definici objektu.
V případě, že se v jednom areálu, který vlastní jedna osoba, nachází několik provozovatelů různých objektů, zpracuje každý provozovatel svůj vlastní seznam, potřebný pro určení umístění i množství nebezpečných látek.
Do působnosti zákona spadají i podzemní zásobníky plynu, kde je objektem myšlena jak nadzemní technologie zpracování zemního plynu, tak jednotlivé oplocené plochy sond včetně propojovacího potrubí, a to v rozsahu bezpečnostního pásma. Plynovody spojující jednotlivé sondy, a to i plynovody vedené kolektorově, jsou v tomto případě součástí technologie zpracování zemního plynu.
Umístění nebezpečné látky
Umístění nebezpečné látky v objektu je projektované množství nebezpečné látky. Určuje se na základě údajů ve výrobní nebo stavební dokumentaci. U technologických jednotek nebo jejich částí, jako například zásobník hořlavin nebo potrubní most se množství určuje na základě projektové dokumentace dodavatele zařízení. Kapacita stavebních objektů pro
skladování se posuzuje na základě údajů v kolaudačních rozhodnutích. V případě nově zřizovaného objektu se množství určí na základě projektové dokumentace použité pro podání návrhu na zahájení územního řízení o jeho umístění, popřípadě žádosti o vydání stavebního povolení.
U podzemních zásobníků plynu se určuje množství nebezpečné látky na základě součtu maximálního skladovacího objemu, tedy množství zemního plynu v provozní zásobě při maximálním povoleném tlaku, množství zemního plynu v tzv. podušce, tedy mrtvý objem, který se z technických důvodů ponechává a množství zemního plynu v nadzemních částech při maximálních tlacích podle projektové dokumentace.
Pokud chce provozovatel provést změny v umístění nebezpečné látky oproti návrhu na zařazení objektu, například omezení nebo změna výroby, je nutné provést taková technickoorganizační opatření, aby bylo možné kdykoliv jednoznačně prokázat, že do zásobníku nebo skladu nemůže být umístěno více než udávané množství.
Například:
- zásobníky na kapalné látky - musí být fyzicky odpojeny;
- skladovací prostory - musí být nově zkolaudovány;
- obecné umístění nebezpečné látky - musí být vydán interní předpis s jednoznačně určeným maximálním přípustným množstvím umístěných nebezpečných látek a podepsán statutárním zástupcem.
Zpracování seznamu nebezpečných látek umístěných v objektu
Provozovatel má povinnost zpracovat seznam umístěných nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1, v tabulce I nebo II zákona, podle § 3 odst. (2) písm. a). Určení množství nebezpečných látek vychází ze součtu všech dílčích množství nebezpečných látek, které jsou v objektu umístěny:
- v technických a technologických jednotkách (projektovaná maximální kapacita);
- ve skladovacích a provozních zásobnících (projektovaná maximální kapacita);
- ve skladech podle jejich projektované nebo kolaudované kapacity;
- v dopravních potrubích (projektovaná maximální kapacita);
- v přepravních zařízeních, například vagónech a nákladních automobilech, které zastavily nebo stojí v objektu a jsou určena pro potřeby manipulace (vykládání surovin, nakládání hotových výrobků) nebo uskladnění spojené s přečerpáváním nebo překládáním látek, meziproduktů nebo výrobků do nádrží nebo skladů;
Proto je i množství nacházející se krátkodobě v objektu, nutno započítat do umístěného množství. Provozovatel je povinen zabezpečit zásobování objektu tak, aby množství umístěné v zásobovacích prostředcích (autocisternách nebo vlakových cisternách), nutné pro plynulý chod provozu, nepřekročilo množství uvedené pro zařazení objektu. V případě, že opatření nelze technicky provést nebo by to bylo ekonomicky nevýhodné, může být opatření provedeno organizační směrnicí podepsanou statutárním zástupcem provozovatele.
- množství, která se mohou nahromadit v objektu v případě ztráty kontroly nad průmyslovým chemickým procesem nebo při vzniku havárie.
Pro sestavení seznamu je nutné provedení kompletního auditu všech nebezpečných látek a směsí v objektu.
Při zjišťování dílčích množství nebezpečných látek umístěných v objektu může provozovatel podle přílohy č. 1 odst. 2 zákona vyloučit příslušné množství nebezpečných látek stejné nebo menší než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II přílohy č. 1 zákona, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu.
Základem pro vyloučení těchto množství je skutečnost, že:
- umístění těchto nebezpečných látek není přímo spojeno (potrubním mostem, ve společné budově) s dalšími umístěnými nebezpečnými látkami,
- dosah následků havárie zařízení s tímto dílčím množstvím se nepřekrývá s jiným zařízením, ve kterém jsou umístěny nebezpečné látky.
Klasifikace nebezpečné látky
Klasifikace vybraných nebezpečných chemických látek a chemických směsí pro účely tohoto zákona musí být prováděna podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (dále jen
nařízení CLP).
Při zařazování chemických látek se musí primárně vycházet z bezpečnostních listů těchto látek. V případě nejednoznačnosti je třeba ověřit klasifikaci z dalších zdrojů (odborná literatura, registr látek na webových stránkách Evropské chemické agentury http://echa.europa.eu/information-on-chemicals/cl-inventory-database/ atd.)
Zařazení objektu do skupiny A nebo B
1. Pokud umístěné množství nebezpečné látky nebo směsi překračuje kvalifikační množství tabulky I nebo tabulky II přílohy č. 1 zákona, je objekt zařazen do skupiny A nebo B.
2. Pokud umístěné množství jedné nebezpečné látky nebo směsi nepřekračuje kvalifikační množství uvedené v tabulce I nebo tabulce II přílohy č. 1 zákona, je nutné použít vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek postupem podle bodu 8. Přílohy č. 1 k zákonu.
Vzorec pro sčítání poměrných množství se použije nejprve s kvalifikačním množstvím pro skupinu A.
- Pokud je výsledek výpočtu hodnoty N menší než 1 objekt nebude zařazen do působnosti zákona.
Povinností provozovatele je zpracovat protokol o nezařazení podle vzoru v příloze č. 2 k zákonu. Tento protokol je provozovatel povinen předložit příslušnému krajskému úřadu, pokud množství látky přesáhne 2% kvalifikačního množství pro skupinu A. V opačném případě protokol uloží pro případnou kontrolu. - Pokud je výsledek výpočtu hodnoty N roven nebo větší než 1 bude objekt zařazen do působnosti zákona.
Zda bude zařazen do skupiny A nebo B, rozhodne opakování výpočtu podle téhož vzorce, kdy bude pro výpočet dosazeno kvalifikační množství pro skupinu B.- Pokud je výsledná hodnota menší než 1, bude objekt zařazen do skupiny A.
- Pokud je výsledná hodnota rovna nebo větší než 1, bude objekt zařazen do skupiny B.
3. V relevantních případech je nutno provést výpočet postupem podle bodu 8. Přílohy č. 1 k zákonu až třikrát, protože je nutno posoudit zvlášť nebezpečnost pro zdraví, fyzikální nebezpečnost a nebezpečnost pro životní prostředí.
Pokud je při výpočtu uvažována jmenovitě vybraná nebezpečná látka uvedená v tabulce II, použije se pro výpočet pro všechny 3 skupiny kategorií nebezpečnosti kvalifikační množství uvedené pro danou látku v tabulce 2 přílohy č. 1 zákona.
Pokud je při výpočtu uvažována nebezpečná látka podle tabulky I, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro výpočet kvalifikační množství vždy příslušné uvažované kategorie nebezpečnosti z tabulky I.
Příklady sčítání poměrných množství jsou uvedeny v příloze č. 3 metodického pokynu.
Při posuzování směsi s chemickou látkou jako volně oddělitelnou složkou se zahrne do výpočtu jen toto oddělitelné množství chemické látky podle jejích nebezpečných vlastností, s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení.
Při posuzování směsi obsahující chemickou látku s nebezpečnými vlastnostmi jako neoddělitelnou složku se zahrne do výpočtu celkové množství směsi podle nebezpečné vlastnosti směsi, tedy nikoliv pouze množství některé z chemických látek s nebezpečnými vlastnostmi ve směsi obsažené.
Obdobný princip je uplatněn u výbušnin a munice, kde množstvím nebezpečné látky se rozumí množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, je-li známo. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely zákona za výbušninu celý předmět.
Nebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v objektu přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v objektu rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie včetně odpadu, budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látce spadající do oblasti působnosti zákona.
Zpracování návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo B
Pokud objekt splňuje podmínky pro zařazení do skupiny A nebo B, je provozovatel povinen zpracovat a odeslat příslušnému krajskému úřadu návrh na zařazení objektu.
Vzor návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo B je uveden v příloze č. 2 zákona. Druhem nebezpečných látek je v tomto případě myšlen chemický název.
Obsah Návrhu na zařazení stanoví § 5 odst. (4) zákona. Návrh musí být podepsán buď statutárním orgánem, nebo fyzickou osobou oprávněnou jednat za provozovatele objektu.
Celé znění metodického pokynu včtně příkladů je k dispozici ke stažení níže.
