Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Sanace azbestových zátěží

03. únor 2012

Již několik měsíců sleduje česká odborná i laická veřejnost vývoj situace ve školách, kde byly zjištěny nadlimitní koncentrace azbestových vláken ve vnitřním ovzduší budov. Počet potencionálně ohrožených škol se podle průzkumu MŠMT pohybuje kolem 300, problém se však nemusí týkat jen škol. Materiály s obsahem azbestu se zejména v 80. letech používaly při výstavbě dalších veřejných budov - nemocnic, úřadů apod. Samotné azbestové desky, ze kterých se stavělo, nejsou v klidovém stavu nebezpečné, hrozbou se stávají v okamžiku neodborné demontáže, řezání, lámání apod. Azbestová vlákna se pak nekontrolovatelně uvolňují do ovzduší a jsou vážnou zdravotní hrozbou.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA

Azbest je společný název pro skupinu přirozeně se vyskytujících vláknitých materiálů (serpentiny a amfiboly), které mají vysokou rezistenci vůči teplu, jsou inertní vůči chemikáliím a jsou zároveň dobrými elektroizolačními materiály. Štěpením azbestu při jeho těžbě, zpracování nebo při manipulaci s azbestovými výrobky se uvolňují jemné prachové částice v podobě ostrých vláken.

Těžba azbestu a jeho široké technické použití začaly hlavně ve dvacátém století. Přes 90 % vytěženého azbestu bylo použito ve stavebnictví. Už v roce 1900 byla např. v Rakousku patentována výroba azbesto-cementových krytin (eternit). Velké množství azbestu se také spotřebovalo k vnitřní izolaci budov.

Azbest je pro lidský organismus nebezpečný z důvodu jeho vláknité struktury. Mikroskopická velmi ostrá vlákna uvolněná do ovzduší snadno pronikají do lidského těla, především do plic. Zde mohou způsobit azbestózu (zaprášení plic azbestem a jejich zjizvení) a dokonce rakovinotvorné bujení. Azbest byl proto zařazen mezi nebezpečné chemické látky, které jsou karcinogenní a mutagenní.

NEODBORNÁ REKONSTRUKCE SE NEVYPLÁCÍ

Společnost SITA CZ, a. s., se specializuje na práce s azbestem už deset let, mimo jiné ho odstranila například z budov Hudební fakulty JAMU v Brně, Fakultní Thomayerovy nemocnice, Tesco v Liberci nebo nedávno z pražské školy Na Šutce. Nyní pracuje na sanacích i v dalších školách v Praze a Českých Budějovicích. "Na dokumentaci o stavbě se často nelze spolehnout, mnohdy ani neexistuje. Naše zkušenost je taková, že při stavbě budovy jsou často použity materiály, které byly zrovna v té době dostupné, nikoli ty, které byly uvedeny v projektu, a změna materiálu není v dokumentaci zaznamenána. Pro pozdější případné úpravy nebo přestavby obvykle žádná dokumentace neexistuje," popisuje situaci Rudolf Jaszay, garant pro sanační práce s azbestem SITA CZ, a. s.

Pokud je v budově zjištěn azbestový materiál, musí majitel rozhodnout, zda bude azbest sanovat. Povinnost provést sanaci ze zákona vyplývá v případech rekonstrukcí, změn nebo odstranění staveb. "Bohužel jsou případy, kdy je k rekonstrukci objektu s azbestovou zátěží vybrána stavební firma, která ve snaze více vydělat odstraní azbest "načerno" s pomocí nevyškolených dělníků, kteří pracují bez náležitých ochranných prostředků. Ohrozí tak jejich zdraví, o zamoření okolního prostředí ani nemluvě. "Úspora" tak jde na úkor zdraví pracovníků a lidí, kteří potom v budově žijí a pracují. Navíc cena následné sanace takto azbestem zamořeného objektu násobně převyšuje cenu, za kterou by byla rekonstrukce provedena odborně," dodává Rudolf Jaszay.

Základním krokem ke zjištění úrovně nebezpečnosti azbestu v objektu je zjištění množství polétavých respirabilních azbestových vláken. Měření koncentrace vláken se provádí metodou rastrovací elektronové mikroskopie doplněné energiově-disperzním analyzátorem X-paprsků metodikou popsanou ve Směrnici VDI 3492-SRN, která je platná ve všech státech EU.

DŮRAZ NA BEZPEČNOST PRÁCE

Postup při sanačních projektech popisuje opět Rudolf Jaszay, SITA CZ: "V budově je nejprve třeba vybudovat kontrolované pásmo, aby bylo technicky zaručeno důsledné oddělení prostor s výskytem azbestu od okolního prostředí. Prostor kontrolovaného pásma je uzavřen a vymezen výstražným značením. Vstup do kontrolovaného pásma je zajištěn tříkomorovou dekontaminační zónou. Ta je určena k zajištění dekontaminace pracovníků provádějících práce v prostoru kontrolovaného pásma. Neprodyšný prostor se systémem překryvných plachet je rozdělen do tří komor: tzv. špinavá šatna, očistná sprcha a čistá šatna. Dekontaminační zónu budujeme buď přímo na místě sanace, anebo využíváme mobilní dekontaminační komoru.

Prostor kontrolovaného pásma je před započetím sanačních prací hermeticky uzavřen a je zde vytvořen podtlak -20 kPa, aby azbestová vlákna neunikala mimo něj. K dosažení správné funkce kontrolovaného pásma je zajištěno odsávání vzduchu tak, aby došlo k pětiaž osminásobné výměně vzduchu za hodinu. Hodnoty jsou průběžně monitorovány a zaznamenávány.

Po odstranění všech azbestových materiálů je celý prostor kontrolovaného pásma vysát účinnými vysavači. Vzhledem k velikosti vláken je třeba použít takové třídy vysavačů a stupně filtrace, aby nedocházelo k zvětšení rozptylu azbestových vláken v prostoru kontrovaného pásma. V průběhu prací jsou materiály s obsahem azbestu stříkány enkapsulačním prostředkem. Azbestová vlákna jsou jím obalena, a tím se zamezí jejich dalšímu uvolňování do prostředí.

Podobně jako dekontaminační systém pro pracovníky je sestaven také tříkomorový dekontaminační materiálový systém. Zajištěný a zabalený nebezpečný odpad s obsahem azbestu projde postupně třemi oddělenými komorami, kde je obal zbaven posledních zbytků vláken a ošetřen enkapsulačním prostředkem. Mimo kontrolované pásmo je zřízen prostor pro deponii odpadu, odkud je v atestovaných kontejnerech a dle ADR dopraven do příslušného zařízení k odstranění odpadu. Veškeré obaly s odpadem jsou opatřeny jednoznačným popisem, katalogovým číslem odpadu a identifikačními údaji. Odpadní vody kontaminované azbestem jsou odsávány a jímány do zvláštních kontejnerů pro odpadní vody kategorie "N", následně cisternou odsáty a odstraněny ve specializovaném zařízení.

Před zahájením prací jsou zaměstnanci vždy řádně proškoleni o zásadách bezpečnosti práce, individuální ochrany a požární bezpečnosti. Další poučení zaměstnanců předchází bezprostředně každé směně. Pracovníci sanační čety prošli lékařskou kontrolou v rozsahu nutném pro provádění prací s azbestem. 

Kateřina Kodadová
manažer komunikace SITA CZ, a. s.

KATALOGU ODPADŮ: ODPADY S OBSAHEM AZBESTU

06 07 01 Odpady obsahující azbest z elektrolýzy
06 13 04 Odpady ze zpracování azbestu
10 13 09 Odpady z výroby azbestocementu obsahující azbest
15 01 11 Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob
16 02 12 Vyřazená zařízení obsahující volný azbest
17 06 01 Izolační materiál s obsahem azbestu
17 06 05 Stavební materiály obsahující azbest

AZBEST

patří mezi silikáty a je v zemské kůře poměrně rozšířený. Chemicky se jedná o křemičitany hořečnaté, eventuálně vápenato-hořečnaté. Na našem území se vyskytují hlavně následující typy azbestů: amozit (amfibolový typ azbestu, tzv. hnědý azbest tvořící charakteristické jehlice s ostrými hranami), krokydolit (amfibolový typ azbestu, tzv. modrý azbest, vytvářející svazky velice snadno štěpitelné do kratších a tenkých vláken s drsným povrchem) a chryzotil (serpentinový typ azbestu, tzv. bílý azbest, tvořící jemná zvlněná ohebná dlouhá vlákna, často se vyskytující ve svazcích).

Zdroje respirabilních azbestových vláken:

protipožární nástřikové hmoty s krokydolitem, v menší míře amozitem, které byly použity jako protipožární ochrana ocelových konstrukcí, izolace a protipožární ochrana stropů a izolace potrubí,

izolační desky obsahující chryzotil anebo amozit, převážně používané jako protipožární ochrana, zvukové izolace a přepážky tvořící stěny a stropy,

azbestocementové desky obsahující amozit anebo krokydolit nebo chryzotil, které obvykle tvořily vnější, případně i vnitřní pláště budov. 

PRÁVNÍ PŘEDPISY ČESKÉ REPUBLIKY TÝKAJÍCÍ SE AZBESTU

Vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

Vyhláška č. 137/1998, o obecných technických požadavcích na výstavbu v platném znění.

Příloha č. 4, k vyhlášce č. 499/266 Sb., o dokumentaci staveb, ze dne 28. 11. 2006.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů v platném znění.

Vyhláška č. 381/2003 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) v platném znění.

Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v posledním znění.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci v platném znění.

Metodický pokyn MŽP č. 9 k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z rekonstrukcí a odstraňování staveb (Publikováno ve Věstníku MŽP ČR č. 9/2003).

Metodický pokyn MŽP ČR č. 3 ke Vzorkování odpadů (Publikováno ve Věstníku MŽP ČR č. 5/2001).

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice u těchto prací.

Autoři: Kateřina Kodadová

Zdroj: odpady.ihned.cz

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.