Váš účet: Přihlásit | Registrovat
V košíku máte zboží za0 Kč

Regulované látky - znáte své povinnosti?

19. listopad 2010

Evidenční kniha:

1) Kterých zařízení se povinnost zavést evidenční knihu týká?
Jedná se o jakékoliv zařízení (chladicí, klimatizační, hasicí přístroje), které obsahuje regulovanou látku (např. R 22) v množství rovném a větším než 3 kg. U aplikací obsahujících fluorované skleníkové plyny o hmotnostním množství 3 kg a větším je jejich provozovatel povinen vést záznamy ve stanoveném rozsahu (forma není předepsána, může být i formou „evidenční knihy").
Povinnost vést evidenční knihu je zakotvena v § 26 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší (pro regulované látky), resp. v článku 3 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 842/2006 (pro fluorované skleníkové plyny). Seznam regulovaných látek je uveden v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1005/2009 v příloze 1 a seznam fluorovaných skleníkových plynů v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 842/2006 taktéž v příloze 1.
Tato povinnost se netýká vysokonapěťových spínacích zařízení.

2) Kdo je odpovědný za založení evidenční knihy?
Odpovědnost za založení evidenční knihy nese provozovatel zařízení s regulovanými látkami podle § 26 odst. 4 zákona č. 86/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Obdobně to platí i pro provozovatele aplikací, které obsahují nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů dle nařízení Komise (ES) č. 842/2006 čl. 3 odst. 6.

3) Kde najdu vzor evidenční knihy?
Vzor evidenční knihy zařízení s chladivem je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 279/2009 Sb. o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů. Je plně využitelný i pro zařízení s fluorovanými skleníkovými plyny, neboť požadavky na evidenci si u obou skupin látek odpovídají.

4) Jak postupovat při ztrátě nebo zničení evidenční knihy?
Provozovatelé mají ze zákona povinnost uchovávat evidenční knihu pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let. Za porušení této povinnosti hrozí sankce až do výše 2 milionů Kč. Doporučujeme proto nechávat si stranou kopie všech jednotlivých listů evidenční knihy. Vzhledem k tomu, že kontroly se ze zákona provádí jednou ročně a servisních zásahů nebývá do roka mnoho, se nejedná o velkou administrativní zátěž a pořizování kopií se může velmi vyplatit.
V případě ztráty nebo zničení evidenční knihy je třeba ihned založit evidenční knihu novou a na začátek zřetelně uvést údaje o ztrátě předchozí evidenční knihy včetně data a příčiny této události a data o poslední provedené kontrole. Vzhledem k tomu, že revizní technici jsou povinni vést evidenci, neměl by být problém tento údaj dohledat.
V případě živelné události, požáru nebo krádeže je nutné tuto skutečnost rovněž zdokumentovat. Pokud je tato skutečnost zdokumentována a z původní knihy jsou k dispozici kopie, je toto dostačujícím důkazem pro případ kontroly.
V případě ztráty evidenční knihy je tuto skutečnost opět nutno uvést v nové evidenční knize s podpisem odpovědné osoby (provozovatel, popř. statutární zástupce) a mít k dispozici kopie z původní evidenční knihy zařízení. Je také vhodné nechávat si kopie protokolů z případných kontrol ČIŽP, ve kterých je uvedeno, zda provozovatel v den kontroly předložil evidenční knihu zařízení. Takovým protokolem mohou být nahrazeny kopie evidenční knihy, pokud se i ty staly obětí živelné události nebo krádeže.

5) Je možné v případě kontroly omluvit nepřítomnost evidenční knihy její ztrátou nebo zničením?
Ne, toto není možné, pokud nebudou předloženy kopie původní evidenční knihy. Novou evidenční knihu je třeba zřídit bezprostředně po ztrátě knihy původní. V opačném případě by příslušný orgán zahájil sankční řízení.

6) Od kdy platí povinnost vést pro zařízení obsahující více než 3 kg regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů evidenční knihu zařízení?
Povinnost vést evidenční knihu zařízení platí ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 117/2005 Sb. o některých opatřeních zabezpečujících ochranu ozonové vrstvy, tedy od 1. 4. 2005.
Evidenční knihu dle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k vyhlášce č. 279/2009 Sb. lze v souladu s § 10, odst. 3 zmíněné vyhlášky vytvořit do 1. ledna 2011 v případě, že v době nabytí účinnosti vyhlášky č. 279/2009 Sb. (15. září 2009) měl provozovatel zpracovanou evidenční knihu podle předpisů platných do 1. února 2009. V opačném případě je nutné zpracovat evidenční knihu podle vzoru uvedeného v příloze č. 2 k vyhlášce od data nabytí její účinnosti, tedy od 15. září 2009.

Certifikace a povolení k zacházení s regulovanými látkami:

7) Povolení pro zacházení s regulovanými látkami?
Novelou zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, zákonem č. 483/2008 Sb., která vstoupila v účinnost dne 1. 2. 2009, začala platit nová pravidla v oblasti předcházení emisím regulovaných látek. Podle § 31 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) zákona musí mít všechny osoby provádějící servis zařízení, kontroly těsnosti (na chladicích, klimatizačních zařízení a systémech požární ochrany), znovuzískávání při recyklaci výrobkůzneškodňování certifikát. Ve všech případech se tyto požadavky vztahují na činnosti vykonávané na zařízeních s obsahem regulovaných látek.

8) Kde získat certifikát?
Do doby spuštění řádného certifikačního procesu lze žádat Ministerstvo životního prostředí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 303/2008 (čl. 6 odst. 3) a č. 304/2008 (čl. 6 odst. 3) o vydání dočasného certifikátu na základě doložené odborné praxe.

9) Kdy a kdo bude stanoven jako hodnotící, certifikační, popřípadě školicí subjekt pro certifikaci pracovníků podle nařízení Komise (ES) č. 842/2006 a zákona č. 483/2008 Sb.?
Hodnotící subjekt podle nařízení Komise (ES) č. 303/2008, č. 304/2008 a č. 305/2008 stanovuje MŽP od počátku roku 2010 postupem uvedeným na této stránce. Seznam pověřených hodnotících subjektů naleznete zde.
Certifikačním subjektem je Ministerstvo životního prostředí podle § 31 odst. 2 zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Školící subjekt není stanoven, jelikož pro složení teoretické a praktické zkoušky MŽP nevyžaduje povinně žádné školení, které by zkoušce předcházelo. Záleží na každém uchazeči, jak se na zkoušku připraví.
Více informací o teoretických a praktických zkouškách k vydání certifikátu naleznete zde.

10) Jakým způsobem je plánováno školení, hodnocení a certifikace?
Školení osob je nepovinné a školicí střediska nejsou nijak regulována či vzájemně zvýhodňována. Obsah certifikační zkoušky stanovují nařízení Komise (ES) č. 303/2008, č. 304/2008 a č. 305/2008. Certifikační zkouška a hodnocení se skládá z teoretické a praktické části.

11) Na jakou dobu bude mít certifikace platnost?
Certifikáty budou vydávány na dobu neurčitou a jejich platnost nebude časově omezena. Ministerstvo však může zrušit certifikát v případě, že dojde k podstatné změně podmínek, za kterých byl certifikát vydán, při závažném porušení podmínek uvedených v certifikátu nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem anebo povinností stanovených příslušnými předpisy Evropských společenství.

12) Za jakých podmínek je možné uznat kvalifikaci získanou na území EU?
Tuto problematiku upravuje novela zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, zákonem č. 483/2008 Sb. Podle § 33 tohoto zákona se osoba oprávněná k uznání odborné kvalifikace považuje za certifikovanou osobu, pokud prokáže, že splňuje kvalifikační požadavky stanovené jiným členským státem Evropské unie k výkonu činností podle § 25 odst. 1 nebo má certifikát vydaný jiným členským státem Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství (nařízení Komise (ES) č. 303/2008, č. 304/2008, č. 305/2008).

13) Na jaké činnosti se vztahuje dočasný certifikát?
Fluorované skleníkové plyny - kontrola těsnosti aplikací, znovuzískávání, instalace, údržba a servis Regulované látky - kontrola těsnosti, znovuzískávání při recyklaci výrobků, zneškodňování a servis.

14) Kde se nachází seznam certifikovaných osob a společností - nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny?
Seznam certifikovaných osob dle § 34 zák. č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění naleznete zde.

Podávání hlášení o regulovaných látkách a fluorovaných skleníkových plynech:

v15) Do kdy se podává hlášení o nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny?
Hlášení o nakládání s regulovanými látkami a fluorovanými skleníkovými plyny se podle novely zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů zákonem č. 483/2008 Sb., podává do 31. března za uplynulý kalendářní rok elektronicky přes systém ISPOP. V případě, že s regulovanými látkami nebylo v kalendářním roce nakládáno, nevzniká oznamovací povinnost, pakliže není vysloveně uvedena v podmínkách vydaného rozhodnutí. Oznamovací povinnosti nově podléhají také fluorované skleníkové plyny (v množství nad 100 kg) podle § 32 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Osoba, která skladuje halony nebo vlastní systémy požární ochrany a hasicí přístroje s halony oznamuje ministerstvu jejich počet a množství halonů v nich obsažených podle odst. 3 § 28 zákona o ochraně ovzduší do 31. března za uplynulý kalendářní rok a to písemně nebo prostřednictvím systému ISPOP.

16) V jakých případech musí servis chlazení podávat hlášení?
Oznamovací povinnosti podléhá získání (od osoby z jiného členského státu EU), předání nebo zneškodnění fluorovaných skleníkových plynů v množství nad 100 kg podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů § 32 odst. 1 písm. a), b), c). Uvedení na trh v České republice, znovuzískání, zneškodnění, regenerace či recyklace regulovaných látek podléhá také povinnosti podat hlášení, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku podle § 32 odst. 1 písm. d) zákona o ochraně ovzduší.

Kontroly těsnosti:

17) Pokud se zařízení skládá z více chladicích okruhů s náplní menší než 3 kg, které dohromady tvoří náplň chladiva nad 3 kg regulované látky, vyžadují se kontroly úniků?
Určování množství regulovaných látek v zařízení je analogií k určování množství fluorovaných skleníkových plynů v aplikacích. Dle Metodického a výkladového dokumentu Komise k určitým otázkám vyplývajícím z nařízení Komise (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech je aplikace chápána jako sada součástek a potrubí, které tvoří jednu průběžnou strukturu, v níž mohou proudit fluorované skleníkové plyny. Pokud molekula fluorovaného skleníkového plynu může procházet strukturou z jednoho místa na druhé, znamená to, že tato dvě místa jsou součástí jedné jediné aplikace. Neklade se tedy důraz na polohu či funkci systému, ale na jeho technickou strukturu. Pokud bude obdobným způsobem chápáno zařízení obsahující více chladicích okruhů, které nebudou vzájemně propojeny a v žádném z nich nebude více než 3 kg regulované látky, pak po provozovateli nejsou vyžadovány kontroly těsnosti.

18) Vyžaduje legislativa kontrolu těsnosti certifikovanou osobou také u vysokonapěťových spínacích zařízení?
Nařízení (ES) č. 842/2006, čl. 3, odst. 1 nevyžaduje kontrolu těsnosti vysokonapěťových spínacích zařízení s obsahem SF6.

19) Musí být prováděny kontroly těsnosti na mobilních zařízení?
Podle nařízení (ES) č. 1516/2007 čl. 1 v souladu s nařízením (ES) č. 842/2006 jsou stanoveny standardní požadavky na kontrolu těsnosti u stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, která jsou v provozu nebo dočasně mimo provoz a obsahují nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů. Z tohoto vyplývá, že na mobilních zařízeních nemusí být prováděny kontroly těsnosti.

Různé

20) Lze provozovat chladicí nebo klimatizační zařízení s obsahem HCFC?
Ano, ale od 1. 1. 2010 není možné při údržbě či opravě chladicích a klimatizačních zařízení používat nově vyrobené regulované látky HCFC. V souladu s nařízením (ES) č. 1005/2009, čl. 11 odst. 3 lze uvádět na trh a používat regenerované látky HCFC a odst. 4 používat recyklované látky HCFC. Zákazy uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu se vztahují na používání látek. Podle definic obsažených v tomto nařízení se pojmem použití rozumí pouze používání regulovaných látek nebo nových látek při výrobě, údržbě nebo opravě, včetně opětovného plnění výrobků nebo zařízení a v jiných procesech.Samotný fakt, že je zařízení instalováno a je funkční, není použitím regulované látky.

21) Lze použít znovuzískanou recyklovanou látku HCFC také v jiném zařízení, než ze kterého byla látka znovuzískaná (odsátá)?
Ano. V souladu s čl. 11, odst. 4 nařízení (ES) 1005/2009 může recyklované chladivo HCFC použít jak podnik, který provedl servis, a to i u jiného zákazníka, než pro kterého bylo znovuzískání látky provedeno, nebo může recyklovanou látku HCFC použít společnost, pro níž bylo recyklované chladivo znovuzískáno a servis může provést jiný podnik, než který znovuzískání látky provedl.

22) Do kdy je možné provozovat zařízení obsahující regulované látky a fluorované skleníkové plyny?
Použití regulovaných látek a výrobků a zařízení, jež obsahují látky HCFC upravuje čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009. Do konce roku 2014 lze podle odst. 3 uvádět na trh regenerované HCFC látky a používat je při opravě nebo údržbě stávající chladicích a klimatizačních zařízeních a tepelných čerpadel. Do konce roku 2014 lze podle odst. 4 používat recyklované HCFC látky při údržbě nebo opravě chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel.
Dobu provozu výrobků a zařízení, které obsahují některé fluorované skleníkové plyny nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 nestanovuje. V čl. 9 zmíněného nařízení je však uveden zákaz uvádění na trh výrobků a zařízení, které jsou jmenovány v příloze II k tomuto nařízení.

23) Jakým způsobem lze zjistit typ chladiva, není-li uveden na zařízení?
Typ chladiva by měl být zřejmý z dokumentace zařízení a pokud je řádně vedená evidenční kniha, pak i ze záznamů o opravách, popř. doplňování chladiva. Pokud to dané zařízení dovoluje, lze orientační stanovení provést podle charakteristiky chladiva (tlak vs. teplota), avšak tímto způsobem nelze zcela vyloučit záměnu s některými směsnými chladivy. V případě, že takto nelze chladivo identifikovat, připadá v úvahu analytické stanovení. Jednodušší metoda je pomocí přenosného identifikátoru chladiv. Tyto identifikátory jsou obvykle schopny detekovat 4 až 5 druhů nejběžnějších chladiv. Pro bližší informace doporučujeme kontaktovat jakoukoliv firmu, která se zabývá také analýzami a detekcí regulovaných látek. Dále existují metody instrumentální analýzy, například plynová chromatografie s hmotnostním spektrometrem (GC/MS) nebo metoda FTIR spektroskopie. Tyto metody umožňují velmi přesnou identifikaci chemických látek, ale jedná se o poměrně náročná stanovení, a to především po stránce finanční.

24) Kde se dá najít seznam regulovaných látek?
Seznam regulovaných látek je v příloze č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozónovou vrstvu.

25) Kde se dá najít seznam fluorovaných skleníkových plynů?
Seznam fluorovaných skleníkových plynů je v příloze č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech.

26) Kdo musí označovat zařízení a nádoby?
Novela zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů zákonem č. 483/2008 Sb. v § 27 odst. 1 a 3 uvádí, že výrobky obsahující regulované látky jsou povinni označovat jejich výrobci, dovozci do ČR, vývozci z ČR, přepravci výrobků nebo jejich prodejci, pokud označení ještě nemají. Způsob označení výrobku obsahujícího regulované látky je popsán v § 4 odst. 1 ve vyhlášce č. 279/2009 Sb. o předcházení emisím regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů.
Podle nařízení Komise (ES) č. 842/2006 čl. 7 odst. 1 musí být výrobky uvedené v odst. 2 obsahující fluorované uhlovodíky označeny osobou, která je uvádí na trh.

27) Co musí splnit osoba, která zařízení pouze vyrábí a uvádí na trh?
Každý výrobce fluorovaných skleníkových plynů (v množství nad jednu tunu), je povinen podat hlášení dle nařízení (ES) č. 842/2006 čl. 6 odst. 1 písm. a) každý rok do 31. března za uplynulý kalendářní rok Komisi a příslušnému státnímu orgánu (MŽP). Vzor formuláře pro podávání zpráv je stanoven nařízením Komise (ES) č. 1493/2007. Výrobce zařízení s fluorovanými skleníkovými plyny nepodléhá povinnosti certifikace, pokud zároveň neprovádí další činnost, u které tato povinnost vzniká.

Zdroj: MŽP

Byla pro vás informace důležitá?

Potřebujete být neustále v obraze? Získejte zdarma prémiový přístup a bonusy navíc. Buďte ceněnným odborníkem

Podniková ekologie

Semináře, kurzy, školení

další odborné akce

© 2015 Envi Group s.r.o., návrh a vývoj KETNET s.r.o., připojeno k síti TaNET. Veškerý obsah je majetkem Envi Group s.r.o. a jakékoliv jeho šíření a kopírování bez předchozího písemného souhlasu je zakázáno.